Šéf amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel se ve Virginii účastní bezpečnostní akce, uvedla ve středu FBI. Popřela tak zprávu stanice MS NOW, že Patel přiletěl na návštěvu do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.
Kolem dvaceti finských poslanců nahlásilo podezřelá vloupání do svých domů – údajně nic nebylo rozbité, nic nezmizelo, přinejmenším jeden politik naopak na toaletě objevil cizí výkaly. Z bizarních vloupání je obviňována Moskva, u které panuje podezření, že se ve své zpravodajské činnosti vrací i k sovětským metodám.
Česká policie, celníci i ministerstvo obrany používají software společnosti Oxygen Forensics, která podle amerických úřadů zatajovala ruské vlastníky i vývoj produktu v Rusku. Ve středu o tom informoval Deník N. Policejní prezidium po zjištěních nařídilo, aby systém nikdo neaktualizoval.
Ruský prezident za více než dvě desetiletí vybudoval systém, který soustředí moc v jeho rukou a nedovoluje nikomu z jeho okolí nashromáždit dostatečný vliv, aby se stal jeho skutečným soupeřem. Žádného jasného nástupce tak prozatím ruský režim nevygeneroval. Americký deník The Washington Post přesto vytipoval sedm mužů, kteří by jednou mohli stanout v čele Ruska.
„Varšava přestane existovat během dvou až tří dnů.“ Těmito slovy pohrozil Polsku Nikolaj Patrušev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina a někdejší šéf tajné služby FSB. Jeho mimořádně ostrý výrok zazněl v reakci na nedávné prohlášení polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, podle kterého by NATO v případě konfliktu Rusko „poměrně rychle“ porazilo.
V Petrohradu ve čtvrtek zahynul při výbuchu auta vysoce postavený ruský důstojník, jeho manželka byla těžce raněna, napsal tamní server Fontanka. Totožnost oběti úřady neoznámily.
Generál ruské tajné služby FSB v penzi Igor Laptěv spáchal sebevraždu ve svém moskevském bytě, informoval v pátek list Moskovskij komsomolec na svém webu. Dřívější případy sebevražd ruských generálů v pokročilém věku, mnohdy trpících vážným onemocněním, dávala média do souvislosti s nedostatkem utišujících léků po přijetí západních sankcí proti Rusku.
Ruského důstojníka Roberta Šagejeva, který v roce 2014 přešel z ukrajinského námořnictva na ruskou stranu, zabila v okupovaném Sevastopolu bomba ukrytá v odpadkovém koši. Z útoku ruské úřady viní 32letou Margaritu Reut. Ta se podle médií živila i jako luxusní společnice, s úřady už měla problémy dříve a měla připravený plán, jak po atentátu uprchnout ze země.
Rusům se už brzy může zkomplikovat cestování do zahraničí. Letenka a platný pas jim totiž nemusí stačit. Kreml podle médií zvažuje návrat systému výjezdních doložek známého i ze socialistického Československa. Do členských zemí NATO by navíc Rusové mohli cestovat pouze organizovaně a po předem schválené trase.
Ruská tajná služba v úterý oznámila, že údajně zabránila ukrajinské diverzní akci, v rámci níž mělo být ze Slovenska do Ruska převezeno 35 útočných dronů. Za organizátora operace označila ukrajinského rapera, který už několik let žije v Bratislavě. Na případ upozornil slovenský deník Pravda.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Izraelsko-americký útok na nejvyšší íránské představitele vyděsil Kreml. Ruské bezpečnostní složky kvůli němu dokonce vypnuly sledovací systém, který měl chránit ruského prezidenta Vladimira Putina. Jde přitom jen o jedno z řady nových bezpečnostních opatření, která Rusko nově přijalo.
Od začátku března 2026 se Kreml a Vladimir Putin obávají úniku citlivých informací a také rizika spiknutí nebo pokusu o puč proti ruskému prezidentovi. Konkrétně se obávají použití dronů při možném pokusu o atentát ze strany členů ruské politické elity. Informaci v pondělí přinesli novináři z nezávislého exilového serveru Važnyje Istoriji a potvrzuje je také deník Financial Times.
Estonská rozvědka (KAPO) varuje: Největší hrozbou zůstává Rusko. Estonští zpravodajci hlásí rekordní počet odhalených agentů, vyhoštění duchovních napojených na Kreml i přesun vlivových operací na sociální sítě. Zároveň sílí tlak na zpřísnění sankcí, které podle Pobaltí dlouhodobě oslabují ruskou ekonomiku i schopnost Kremlu vést válku.
Ukrajinským operativcům se podle serveru Militarnyi podařilo k ruským jednotkám dopravit tisíce vyhřívaných vložek do bot. Uvnitř na první pohled běžné výbavy do chladného počasí však na ruské vojáky čekalo nepříjemné překvapení.
Když jednoho z ruských vojáků propustili ze zajateckého tábora na Ukrajině, označil se za vlastence a s radostí volal své rodině, aby jim řekl, že je naživu, zpět v Rusku a brzy se setkají. To se ale nikdy nestalo, po týdnech výslechů jej poslali zpět na frontu.
