Představitelé ruského resortu zahraničí prohlásili, že pobaltské státy si „zahrávají s ohněm“ tím, že otevírají své území pro „nepřátelské akce“ proti Rusku. Moskva také šíří falešná tvrzení, že pobaltské státy připravují masové deportace rusky mluvících obyvatel. To zástupci všech pobaltských států odmítli.
Jeden z dvou zadržených mužů na Ukrajině kvůli vraždě Ukrajinky Anastasije Berezovské, kterou úřady podezřívají z podílu na bombovém útoku v Monaku, je Ukrajinec narozený v Česku, respektive v někdejším Československu. Vyplývá to z pasu muže, který ve středu zveřejnil ukrajinský protikorupční portál Antikor
Evropská „trať století“ Rail Baltica narazila na realitu: stavba za miliardy eur se prodražila, termín dokončení v roce 2030 se odsouvá a zúčastněným zemím chybí peníze i jasný plán, kde je vzít. Aktuálně vysvětluje, kde a proč má stavba největší problémy a v jakém stavu se nyní nachází.
Úřady v souvislosti s pondělním výbuchem v Monaku, který zranil oligarchu a někdejšího ukrajinského občana Vadyma Jermolajeva a další dva lidi, pátrají po ženě. Podle serveru Le Figaro a stanice Bfm-TV vyšetřovatelé nyní nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Bfm-TV také tvrdí, že úřadům se podařilo vypátrat místo, kde se nachází podezřelá. Je to evropská země mimo Monako a Francii.
Končí sláva amerického systému Patriot? Ten byl od první války v Zálivu považován za zlatý standard protivzdušné a protiraketové obrany. Patrioty jsou schopné ničit nepřátelské střely na vzdálenost až 160 kilometrů a svou účinnost prokázaly i na Ukrajině. Jenže hlemýždí tempo dodávek munice ze zámoří a politická nevyzpytatelnost Donalda Trumpa nutí evropské státy hledat náhradu jinde.
Každý den po sobě zanecháváme digitální stopy. Klikáme, vyhledáváme, nakupujeme, komunikujeme. Většina těchto procesů probíhá nenápadně na pozadí a jen málokdy si klademe otázku, kdo data skutečně ovládá a jak ovlivňují naše rozhodování. Nová výstava DATAS: The Data and the Sovereign v pražské Galerii Rudolfinum ukazuje, že nejde jen o technologie, ale také o svobodu, moc a demokracii.
Pobaltské státy se připravují na nejhorší: investují do obrany, stavějí bunkry a mění nákupy zbraní podle rychle se vyvíjející situace. Jak ale upozorňuje válečný reportér Anton Alexejev z estonské televize ERR, jejich problémem není jenom Rusko, nýbrž i to, že v mírových podmínkách se na válku nedá reagovat stejně pružně jako na Ukrajině. Právě odtud se nedávno vrátil.
Hlavní estonské město Tallinn skrývá mnoho zákoutí, která stojí za to navštívit. Mezi světové unikáty patří ponorka Lembit, kterou najdete poblíž přístavu v Estonském námořním muzeu. Má za sebou zajímavou historii: vznikla z crowdfundingu, její sestra se potopila, ona sama se stala kořistí a původním majitelům se vrátila až o dekády později. I tak se stala legendou.
Doba dovolených se rychle blíží a tisíce Čechů vyrazí po Evropě nejen letadlem nebo vlakem, ale především autem. To s sebou přináší svobodu v podobě v podstatě neomezeného pohybu, ale i starosti v podobě různých dopravních předpisů. Abyste se v situaci na silnicích zvládli vyznat, podívejte se na přehled předpisů: kde si můžete dát po obědě pivo i kolik můžete jet po dálnici.
Ani skoro čtyřicet let po pádu berlínské zdi neutichá sen o komunistickém ráji. Ukázalo to i nedávné dostaveníčko sympatizantů této ideje v luxusním moskevském hotelu. Především finská média si všímala účasti dvou „svých soudružek“ s nebývale radikálními názory.
Na historické minimum klesla evropská důvěra ve Spojené státy jako „záruku bezpečnosti“. Vyplývá to z nového průzkumu, v němž jen každý desátý obyvatel z 15 evropských zemí vnímá USA jako spojence. Většina lidí ve všech zemích, které se do průzkumu zapojily, pochybuje, že by jim Spojené státy přišly v případě napadení na pomoc, napsal zpravodajský server The Guardian.
Estonsko na hranici s Ruskem buduje rozsáhlý systém obranných opatření – od plotů a protitankových příkopů až po stovky nových bunkrů. Země, která vydává na obranu kolem pěti procent HDP, se připravuje na hrozbu z Ruska a zároveň se snaží uklidnit místní obyvatele. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na rusko-estonskou hranici spolu s prezidentem Petrem Pavlem.
Do veřejné funkce nelze jít s tím, že člověk bude veleben, řekl na festivalu Mezi ploty prezident Petr Pavel. On a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na festivalu dostali cenu občanských iniciativ Slušný člověk mezi námi. Udělila jim ji skupina Manifest 2025, za níž stojí asi 11 občanských iniciativ.
Válka na Ukrajině proměnila drony v jednu z největších hrozeb moderního bojiště – a zároveň odstartovala závod o co nejlevnější a nejúčinnější obranu proti nim. Estonský start-up proto vyvíjí malé rakety Mark 1, které mají ničit ruské šáhidy za zlomek ceny současných systémů. Firma nyní spojila síly s českou Colt CZ Group a chce své technologie dostat nejen na Ukrajinu, ale i do evropských armád.
„Zatímco loni ještě do české muniční iniciativy přispívalo 18 zemí, letos se počet snížil na polovinu,“ řekl český prezident Petr Pavel deníku Financial Times. Na středeční dotaz médií během jeho cesty do estonské metropole Tallinnu doplnil detaily toho, jak pomoc Ukrajině funguje. Zároveň se kriticky vyjádřil k současné české vládě.
Rychlý vývoj dronů především kvůli ruské válce na Ukrajině způsobil, že se bezpilotní prostředky dostávají i tam, kde by je dřív nikdo nečekal. Na začátku března ohrožovaly země kolem Perského zálivu, v poslední době několikrát týdně hlásí problémy pobaltské země či Finsko. Poslední takový případ se podařilo zdokumentovat v sobotu v Lotyšsku.
Letoun s britským ministrem obrany Johnem Healeym minulý týden postihlo při letu poblíž Ruska rušení signálu, pilot musel aktivovat záložní navigační systém, informoval deník The Times s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Stalo se tak pár dní poté, co britské armádní síly čelily jiné ruské provokaci.
Co do počtu obyvatel je Estonsko několikrát menší než Česko, rozlohou asi o 40 procent. Ovšem na rozdíl od tuzemska má nejsevernější pobaltská země na 2000 ostrovů a dlouhé pobřeží Baltského moře. Na dohled estonských břehů v současnosti proplouvají tankery takzvané ruské stínové flotily, pomocí kterých Rusové obcházejí sankce. A zároveň ohrožují klíčové podmořské kabely a potrubí.
Evropský policejní úřad Europol ve čtvrtek spustil novou kampaň, jejímž cílem je najít nejhledanější evropské zločince, kteří nadále unikají spravedlnosti. Na kampani se podílejí úřady 11 zemí včetně Česka
