Ruská invaze na Ukrajinu přiměla evropské státy masivně zbrojit. Jak se Evropa a hlavně její východní křídlo připravuje na možnou válku? Jaké jsou hlavní problémy této přípravy a kdo dokáže na krize reagovat nejrychleji? O tom v pořadu Spotlight News Aktuálně.cz hovoří Martin Sklenár, expert na obranu z nevládní organizace GLOBSEC a bývalý slovenský ministr obrany.
Série incidentů s drony v Lotyšsku vyústila v politickou krizi. Po dopadu bezpilotních letounů v příhraničí a zásahu ropného zásobníku rezignoval ministr obrany Andris Spruds. Ukrajina potvrdila, že šlo o její drony, které měly být podle Kyjeva odkloněné ruskou armádou. Pobaltské státy nyní žádají NATO o posílení protivzdušné obrany.
Na začátku týdne hosté Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla debatovali o bezpečnosti východního křídla NATO. Estonsko, Lotyšsko a Litva i kvůli své traumatické historické zkušenosti dramaticky zvyšují výdaje na obranu, zatímco v Česku se závazky k Severoatlantické alianci staly vnitropolitickým bojem a jádrem sporu mezi vládou a prezidentem.
Letos na začátku března se na ruskojazyčných sociálních sítích začaly šířit výzvy k vyhlášení takzvané Narvské lidové republiky na východě Estonska. Evropská i česká média se hned vylekala, že přichází stejný scénář, jaký známe z východní Ukrajiny. Tam také v roce 2014 separatisté nejprve vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a pak přišla ruská invaze.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Estonská rozvědka (KAPO) varuje: Největší hrozbou zůstává Rusko. Estonští zpravodajci hlásí rekordní počet odhalených agentů, vyhoštění duchovních napojených na Kreml i přesun vlivových operací na sociální sítě. Zároveň sílí tlak na zpřísnění sankcí, které podle Pobaltí dlouhodobě oslabují ruskou ekonomiku i schopnost Kremlu vést válku.
V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
Významný ruský ropný terminál v Usť-Luze, ležící nedaleko Petrohradu na pobřeží Baltu, byl už potřetí během jediného týdne zasažen ukrajinskými drony. Tyto útoky výrazně omezují možnosti Ruska využívat prudce rostoucích cen energií ve svůj prospěch.
Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila při mimořádné kontrolní akci nebezpečnou kojeneckou výživu, obsahovala toxin cereulid. Jde o výrobek s názvem Nutrilon PRO futura DUO BIOTIK 1, zemí původu je Nizozemsko. O výsledku kontroly informoval v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Do estonského vzdušného prostoru vlétl kolem čtvrté hodiny ranní neznámý dron. Směřoval ze vzdušného prostoru sousedního Ruska a narazil do komínu elektrárny poblíž hranice. Následně byl v pobaltské republice spuštěn varovný systém, úřady nicméně uklidňují obyvatelstvo, že Estonsko nebylo cílem zásahu. Havarovaný dron byl hlášen i v Lotyšsku.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
Tým pod ukrajinským vedením při loňském námořním cvičení odhalil slabiny námořních sil NATO. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung zvítězil ve všech bojových scénářích, přičemž při simulovaném útoku na fregatu si alianční jednotky hrozby ani nevšimly.
Na sociálních sítích se šíří proruské výzvy ke vzniku „Narvské lidové republiky“ na východě Estonska. Úřady varují, že může jít o pokus destabilizovat členskou zemi NATO. A připomínají paralelu s událostmi, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu. Přibližně padesátitisícové město Narva leží na východní hranici Estonska u hranice s Ruskem, většina jeho obyvatel mluví rusky.
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
Stíhací závody biatlonistů na Světovém poháru v Otepää vyhráli Nor Sturla Holm Laegreid a Italka Lisa Vittozziová. Devětadvacetiletý obhájce celkového prvenství v seriálu porazil rekordně o více než dvě a půl minuty Francouze Émiliena Jacquelina, třetí byl další Nor Martin Uldal.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Začaly XIV. zimní paralympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Slavnostní ceremoniál ve Veroně na protest proti plnohodnotné účasti ruských a běloruských sportovců v době pokračující agrese na Ukrajině bojkotovala česká výprava, v níž je letos rekordních 24 sportovců.
