Na sociálních sítích se šíří proruské výzvy ke vzniku „Narvské lidové republiky“ na východě Estonska. Úřady varují, že může jít o pokus destabilizovat členskou zemi NATO. A připomínají paralelu s událostmi, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu. Přibližně padesátitisícové město Narva leží na východní hranici Estonska u hranice s Ruskem, většina jeho obyvatel mluví rusky.
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
Stíhací závody biatlonistů na Světovém poháru v Otepää vyhráli Nor Sturla Holm Laegreid a Italka Lisa Vittozziová. Devětadvacetiletý obhájce celkového prvenství v seriálu porazil rekordně o více než dvě a půl minuty Francouze Émiliena Jacquelina, třetí byl další Nor Martin Uldal.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Začaly XIV. zimní paralympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Slavnostní ceremoniál ve Veroně na protest proti plnohodnotné účasti ruských a běloruských sportovců v době pokračující agrese na Ukrajině bojkotovala česká výprava, v níž je letos rekordních 24 sportovců.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Čeští basketbalisté podlehli v kvalifikaci mistrovství světa v Jihlavě Slovinsku 84:86 a připsali si ve čtvrtém utkání skupiny H druhou porážku.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
V zemích EU včetně Česka začala platit nová pravidla, která mají ztížit ruským špionům s diplomatickým krytím vstup do země. Aktuálně.cz popisuje, jak to bude v praxi fungovat.
Zamrzlý vodopád Valaste v Estonsku se stal dějištěm dramatických chvil. Právě ve chvíli, kdy na vyhlídkové plošině stáli turisté, mezi nimi i děti, se z masivu ledu utrhl velký kus a s rachotem se zřítil dolů. Incident se naštěstí obešel bez zranění – lidé stihli nebezpečné místo včas opustit.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
