Když začala válka na Ukrajině, ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev prohlásil, že země právě spáchala ekonomickou sebevraždu. Později vzal svá slova zpět a krach už prý nečeká, obává se ovšem stagnace a závislosti na Číně. Kdo má pravdu ohledně inflace, v čem je skutečná slabost ruské ekonomiky a co všechno ovlivňuje blokování internetu? O tom Inozemcev hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mezinárodní ratingová agentura S&P v pátek oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit.
Lídr ruských komunistů, jedenaosmdesátiletý Genadij Zjuganov, na okamžik vystoupil z role šéfa „povolené“ opozice a pustil se do Putina. „Desetkrát jsme vám říkali, že hospodářský kolaps je nevyhnutelný. V prvním kvartále jsme dopadli na dno. Jestli okamžitě nepřijmete finanční, ekonomická a další opatření, dopadne to na podzim jako v roce 1917!“ hřímal od pultíku s odkazem na ruskou revoluci.
„Situace je horší, než se předpokládalo.“ Tak zní jedna ze zpráv, které se v poslední době objevily ve státem ovládaných médiích v Rusku. A například ruský ekonom Roman Nigmatulin varuje, že hospodářství začíná připomínat stav po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. Mezitím klesá i popularita Vladimira Putina. Nejen o těchto tématech v pořadu Spotlight News hovořil rusista Karel Svoboda.
Cena ruské ropy zažila historické maximum za poslední dekádu. Přehoupla se za 120 dolarů za barel. Při pohledu na graf se v Kremlu musely mnohým rozzářit nadšením oči. Bude víc peněz na vedení války. Posléze ruské černé zlato zaznamenalo na burze propad, ale i díky pozastavení sankcí se ruský rozpočet může těšit na příliv valuty.
Když se Jan ráno probudí, jeho první kroky nevedou ke snídani, ale k tichému potvrzení vlastní existence v digitálním ekosystému. Chytrý prsten, který má na ruce díky měsíčnímu poplatku za prémiové zdravotní analýzy, mu oznámí, že jeho spánek byl optimální. Kávovar v kuchyni mezitím upozorní, že dochází zrnka. Aplikace automaticky nabídne objednávku nové várky z pražírny v rámci předplatného.
Estonská rozvědka (KAPO) varuje: Největší hrozbou zůstává Rusko. Estonští zpravodajci hlásí rekordní počet odhalených agentů, vyhoštění duchovních napojených na Kreml i přesun vlivových operací na sociální sítě. Zároveň sílí tlak na zpřísnění sankcí, které podle Pobaltí dlouhodobě oslabují ruskou ekonomiku i schopnost Kremlu vést válku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) změní název na ministerstvo hospodářství. Na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie to v úterý oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Resort podle něj nyní chystá změnit značku úřadu. Kdy se změny projeví, neuvedl.
Maďaři už mají opravdu dost korupce a skomírající ekonomiky. Vítěz voleb Peter Magyar ale není žádný liberál a ani vůči Ukrajině nebude jeho politika extra vstřícná. Nebude ale vyloženě protiukrajinská. Tak hodnotí z Budapešti klíčové maďarské volby náš zvláštní zpravodaj Jaroslav Synčák.
Viktor Orbán odchází, Péter Magyar přichází. Pojďme se spolu podívat na neuvěřitelnou politickou kariéru dosluhujícího maďarského premiéra, který je dominantní postavou maďarské politiky už bezmála 40 let. Coby šéf vlády se potkal s Václavem Havlem i s Georgem Bushem ml., ovšem ke konci svého premiérství mířil spíše do Moskvy.
Americká a íránská delegace se setkaly v pákistánském Islámábádu k prvním přímým jednáním obou zemí na tak vysoké úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Detaily zatím nejsou známy, obě strany ale potvrdily, že se jednalo dlouho a intenzivně – devět a půl hodiny. Je svět na dohled dohodě, která nás zbaví přízraku globální recese? Odpověď nabídnou na debatě aktualne.cz tři experti.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se chystá zasáhnout do cen benzinu a nafty. Připravuje zastropování marží distributorů a ve hře je i snížení spotřební daně. Rozhodnout se má v nejbližších dnech. Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord, v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, co by to znamenalo.
Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Důvěra v českou ekonomiku letos v březnu opět stoupla, meziměsíčně se zvýšila o jeden bod na hodnotu 102,1 bodu. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra rostla u podnikatelů i spotřebitelů. K nárůstu mezi podnikateli pomohlo zvýšení důvěry v obchodě a průmyslu. Meziročně důvěra vzrostla o 2,6 bodu díky nárůstu mezi podnikateli i spotřebiteli.
Kdyby vaše pracovní pozice zítra zanikla, všiml by si toho někdo? Máte-li pocit, že nikoliv, nejspíš vykonáváte profesi, kterou David Graeber nazývá „prací na ho*no“. Nakladatelství Malvern vydává jednu z nejvlivnějších antropologických knih poslední dekády, analyzující psychické utrpení z nesmyslného zaměstnání.
České firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné ve vývozu produktů a součástek klíčových pro energetickou transformaci. Ukazuje to žebříček Greenplexity Harvardovy univerzity, ve kterém se Česko umístilo na 3. místě. Aby tuzemské firmy mohly využít velký ekonomický potenciál této oblasti, musí se však nejprve vymanit z pozice „pouhého“ subdodavatele.
Když hnutí ANO mluví o návratu věku odchodu do důchodu na 65 let a o „zastavení asociálních reforem“, nejde o technický spor. Jde o zásadní rozhodnutí, zda budeme reagovat na realitu, nebo zopakujeme chyby země, která si dlouho myslela, že ekonomickou realitu lze ignorovat. Tou zemí je Francie.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Během příštích dvou dekád prý umělá inteligence udělá takové pokroky, že bude chytřejší než jakýkoli člověk na světě, převezme většinu naší práce a zajistí lidstvu takové bohatství, že se člověk bude moci věnovat jen koníčkům. Dostatečné příjmy na jejich zaplacení nám poskytne stát ve formě nepodmíněného příjmu. Tak to alespoň vidí Elon Musk.
