Ruská státní rozvojová banka VEB propustila svého hlavního ekonoma Andreje Klepače, a to kvůli jeho výrokům, že Rusko zaostává za Západem a Čínou a že v důsledku války na Ukrajině čelí rostoucím ekonomickým škodám. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací to v pondělí uvedla agentura Reuters.
Rumunsko se ocitlo na křižovatce. Růst dynamického „ekonomického tygra“ se totiž téměř zastavil a zemi nepomáhá ani politická krize. Na mezinárodním poli sice upevňuje svou roli klíčového spojence Američanů a NATO a čelí hybridním hrozbám z Ruska, uvnitř země ovšem narůstá frustrace obyvatel. V květnu navíc padla vláda.
Rozvoj umělé inteligence (AI) přináší firmám vyšší produktivitu, zároveň ale zvyšuje riziko, že některé pracovní pozice nahradí automatizace. Tímto vývojem jsou mnohem více ohroženi zaměstnanci ve vyspělých ekonomikách, jako jsou Německo nebo Spojené státy, než v chudších zemích. Vyplývá to ze zprávy Světové banky (SB).
Když se mluví o čínské ekonomice, obvykle padají silná slova o supervelmoci, která brzy předežene Spojené státy. Nová analýza amerického experta na čínskou ekonomiku Logana Wrighta z výzkumné organizace Rhodium Group ale nabízí odlišný pohled.
Zatímco ukrajinské dálkové drony systematicky zasahují „srdce ruské ekonomiky“ a Rusko odpovídá tvrdým bombardováním měst, Kyjev přistoupil k zásadní personální změně ve velení ozbrojených sil. Dosavadního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského vystřídal mladší Mychajlo Drapatyj. Jak se tím mění scénáře války? O tom v pořadu Spotlight mluví bezpečnostní expert Michal Smetana.
Ukažme si životní situaci dvou lidí v produktivním věku. Dohromady skládají v detailech obraz typický pro početnou skupinu třicátníků a čtyřicátníků, kteří dnes tvoří páteř českého pracovního trhu. Data vyvracejí obecnou představu o nich. Ve stručnosti – tito lidé se spíš práce nebojí a umí se přizpůsobit víc než starší i mladší generace.
Evropa může ruské demokratické opozici pomáhat penězi, podporou nezávislých médií nebo nabídkou azylu. Největší dopad ale bude mít vítězství Ukrajiny, zaznělo na debatě v Evropském parlamentu. Někteří europoslanci si nicméně myslí, že EU by se do ruských záležitostí vměšovat vůbec neměla.
Když se Jan ráno probudí, jeho první kroky nevedou ke snídani, ale k tichému potvrzení vlastní existence v digitálním ekosystému. Chytrý prsten, který má na ruce díky měsíčnímu poplatku za prémiové zdravotní analýzy, mu oznámí, že jeho spánek byl optimální. Kávovar v kuchyni mezitím upozorní, že dochází zrnka. Aplikace automaticky nabídne objednávku nové várky z pražírny v rámci předplatného.
Mohou investice na dluh rozpumpovat českou ekonomiku, jak slibuje vláda Andreje Babiše (ANO)? O strategii se přou politici i někteří odborníci. Ekonom Jan Švejnar zvyšování dluhu hájí a za příklad dává poválečné Německo, které podle něj „vyrostlo z dluhu“. Ale šéf národní rozpočtové rady Mojmír Hampl tvrdí, že Švejnar neříká pravdu.
Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI).
Ruskému bankovnímu sektoru hrozí „výbušná“ krize. Tvrdí to zpráva zpravodajské služby jedné z evropských zemí, kterou tento týden získala agentura Reuters. Podle autorů dokumentu banky stále více doplácejí na financování válečné ekonomiky a rychle roste objem problematických úvěrů, u nichž je nejisté, zda budou splaceny.
Německá vláda představila nový balíček opatření, který má za cíl nastartovat skomírající ekonomiku. Některá nová pravidla pro zaměstnance jsou ale terčem silné kritiky, jde především o pravidla týkající se nemocenské.
Premiér Andrej Babiš (ANO) pokračuje v kritice České národní banky (ČNB). A už nejde jen o zvýšení základních sazeb, ke kterému v rámci boje proti inflaci centrální bankéři sáhli minulý týden a které premiérovi vadí. Babiš se tentokrát pustil i do minulého vedení ČNB.
Nejcitovanější český ekonom a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Havránek popisuje, jak může elektronická evidence tržeb ovlivnit ekonomiku a kde vláda může snadno získat chybějící peníze. V pořadu Spotlight Aktuálně.cz vysvětlil, zda ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která ho často cituje, interpretuje jeho slova správně.
Nejcitovanější český ekonom a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Havránek popisuje, jak může elektronická evidence tržeb ovlivnit ekonomiku a kde vláda může snadno získat chybějící peníze. V pořadu Spotlight Aktuálně.cz vysvětlil, zda ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která ho často cituje, interpretuje jeho slova správně.
Obrovská lidská převaha a rozsáhlý zbrojní průmysl jsou dva klíčové pilíře, na kterých Rusko dlouhodobě staví svou strategii opotřebovávací války proti Ukrajině. Podle analýzy stanice CNN však zájem o vstup do armády mezi Rusy výrazně klesá a obranný sektor naráží na své limity. Pokud bude chtít Vladimir Putin v konfliktu pokračovat, mohl by se podle expertů uchýlit i k značně nepopulárním krokům.
Na jednu stranu pochvala vlády za některé kroky, na druhou stranu tvrdá kritika – třeba za regulaci cen na pumpách. Anebo za plán dramaticky snížit poplatky penzijním společnostem. „Myslím, že ta míra uvažovaného snížení poplatků může vést k tomu, že penzijní společnosti ztratí zájem o nové klienty,“ říká Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB a současný šéf dozorčí rady Generali České pojišťovny.
Mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a guvernérem České národní banky Alešem Michlem to opět „jiskří“. Šéf centrální banky rozlítil premiéra dalším prohlášením, že pravděpodobnost zásahu ČNB do ekonomiky se zvyšuje.
Zavedení elektronické evidence tržeb byl dobrý krok, regulace cen pohonných hmot naopak smysl nedává. I tak by se dalo shrnout hodnocení některých vládních kroků, které vystavil v pořadu Spotlight bývalý guvernér České národní banky a šéf dozorčí rady Generali České pojišťovny Miroslav Singer.
Zavedení elektronické evidence tržeb byl dobrý krok, regulace cen pohonných hmot naopak smysl nedává. I tak by se dalo shrnout hodnocení některých vládních kroků, které vystavil v pořadu Spotlight bývalý guvernér České národní banky a šéf dozorčí rady Generali České pojišťovny Miroslav Singer.
