Reforma třetího důchodového pilíře, kterou koncem srpna schválila vláda, zavádí strategii životního cyklu, zvýhodňuje mladé lidi, postupně ukončuje transformované fondy a stanovuje půlprocentní poplatkový strop. Přinesou tyto změny skutečné výhody občanům i české ekonomice? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali ekonomové se zástupcem českých penzijních společností.
Zatímco ekonomika šlape a lidé mají chuť utrácet, stát dál seká stamiliardové sekery. Ministerstvo financí navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun. Je to neobhajitelné číslo, reaguje na fiskální návrhy vlády v pořadu Spotlight šéf výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Zatímco ekonomika šlape a lidé mají chuť utrácet, stát dál seká stamiliardové sekery. Ministerstvo financí navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun. Je to neobhajitelné číslo, reaguje na fiskální návrhy vlády v pořadu Spotlight šéf výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Ruský ekonom žijící v litevském exilu Igor Lipsic zná ruskou ekonomiku ještě ze sovětských dob. K hospodářské situaci největší země světa je dlouhodobě kritický a velmi pesimistický. „Válka dohání všechny,“ konstatuje Lipsic v rozhovoru pro deník Aktuálně. Hovoří i o tom, jak fungují sankce, jak by je Evropa měla zpřísnit či kolik ještě zbývá Moskvě peněz ve Fondu národního blahobytu.
Berlínská Die Linke chce po zářijových volbách zahájit rozsáhlé vyvlastňování bytových koncernů. Převod zhruba 220 tisíc bytů do veřejného vlastnictví strana považuje za podmínku své účasti v příští zemské vládě. Proti návrhu se však staví potenciální koaliční partneři, ekonomové i spolková vláda.
Ruská státní rozvojová banka VEB propustila svého hlavního ekonoma Andreje Klepače, a to kvůli jeho výrokům, že Rusko zaostává za Západem a Čínou a že v důsledku války na Ukrajině čelí rostoucím ekonomickým škodám. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací to v pondělí uvedla agentura Reuters.
Státu se letos daří oproti loňsku vybírat víc peněz na daních a pojistném, nicméně vláda také podstatně víc utrácí, jak ukazují čerstvá data o vývoji letošního rozpočtu. Kabinet Andreje Babiše (ANO) hodlá podle původního plánu tento rok vydat o 310 miliard víc, než kolik vybere. Podle některých ekonomů by ale vláda bez peněz z Evropské unie schválený deficit jen těžko dodržela.
Nedostatek vody v německých řekách by mohl snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP). Varoval před tím v úterý v rozhovoru s deníkem Bild ekonom Thilo Schäfer z berlínského Institutu německého hospodářství (IW). Podle něj by mohlo sucho snížit růst o 0,4 procentního bodu, a hospodářství by tak mohlo letos opět stagnovat.
Není to tak dlouho, co ceny v Česku rostly výrazně rychleji než mzdy. Situace se však obrátila a kupní síla Čechů opět stoupá. Loni se reálné výdělky zvýšily o 4,6 procenta a v prvních měsících letošního roku tempo ještě zrychlilo. To ale neznamená, že si polepšili všichni stejně.
Spory prezidenta a vlády pokračují. Jen čtyři dny poté, co Petr Pavel pohrozil vetováním zákonů, zarazil legislativu, která by umožnila vládě nezřízeně utrácet. Přestože poslanci hradní veto zřejmě přehlasují, prezident podle expertů alespoň upozornil na potenciální hrozbu zákona. A ti odhalili také další paradox - zatímco premiér „šermuje“ investicemi, ministerstvo financí s nimi vůbec nepočítá.
Ruští bankéři si poslední dobou neoddechnou. Dostávají se pod tlak kvůli klientům, kteří čím dál více hromadí hotovost, kterou vybírají ze svých bankovních účtů. Bankám tak začíná chybět likvidita mimořádně rychlým tempem. Situace už došla tak daleko, že jim centrální banka během několika týdnů poskytla nové úvěry za více než dva biliony rublů. Podle analytiků bude muset zasáhnout i Kreml.
Mohou investice na dluh rozpumpovat českou ekonomiku, jak slibuje vláda Andreje Babiše (ANO)? O strategii se přou politici i někteří odborníci. Ekonom Jan Švejnar zvyšování dluhu hájí a za příklad dává poválečné Německo, které podle něj „vyrostlo z dluhu“. Ale šéf národní rozpočtové rady Mojmír Hampl tvrdí, že Švejnar neříká pravdu.
Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).
Ruskému bankovnímu sektoru hrozí „výbušná“ krize. Tvrdí to zpráva zpravodajské služby jedné z evropských zemí, kterou tento týden získala agentura Reuters. Podle autorů dokumentu banky stále více doplácejí na financování válečné ekonomiky a rychle roste objem problematických úvěrů, u nichž je nejisté, zda budou splaceny.
Zájem o předčasné důchody letos výrazně roste. Nejde sice o rekordy jako mezi lety 2022 až 2023, data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nicméně ukazují, že mladších důchodců rychle přibývá. A to zřejmě i kvůli změně výpočtu, která může části žadatelů o dřívější penzi přinést i tisíce korun měsíčně navíc. Důvodů je však podle oslovených odborníků více.
Bankovní rada České národní banky potvrdila slova guvernéra Aleše Michla o své jestřábí přísnosti. Na čtvrtečním zasedání rozhodla o zvýšení základní repo sazby z 3,5 procenta o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Jednoznačně tím odmítla výzvu premiéra Andreje Babiše, aby udělala opak. Její protiinflační rozhodnutí zvedlo klíčový úrok, který ovlivňuje ceny půjček v celé ekonomice.
Je součástí okruhu expertů a institucí, jež jsou blízké Kremlu a pravidelně vystupují ve státních médiích. Přesto ekonom z Finanční univerzity při ruské vládě Igor Juškov v rozhovoru popisuje rostoucí problémy tamní ekonomiky. Na poplach podle něj bijí hlavně podnikatelé, úrokové sazby jsou prý horší než ukrajinské útoky. Ty přitom způsobily rozsáhlý nedostatek paliv, a to o měsíce dřív než loni.
Publikace ekonoma Andrewa Leigha Velké ekonomické dějiny: Stručná verze nabízí nevšední sondu do lidských dějin optikou zdrojů a trhů. Ukazuje, proč se v USA tak daří kostelům, jak satelity odhalují lži diktátorů a jak moc naše dětství určuje, zda později věříme spíše volnému trhu, nebo státním zásahům.
Vládní utrácení na dluh jako klíč k prosperitě, anebo cesta do dluhového pekla, která přinese další masivní vlnu zdražování a tvrdě dolehne na příští generace? Vlivní ekonomové se v hodnocení vládní strategie neshodnou. Někteří před dluhy varují, jiní vládě dávají zelenou s tím, že vyšší dluh nás naopak může dostat z potíží.
