








Místo chalupy si za 850 tisíc korun koupili zámek, který měl namále. Propadlá střecha, vytlučená okna, kopřivy a zápach z nedalekého vepřína tehdy rozhodně nevypadaly jako začátek dobrého nápadu. Dnes se v Dobrohoři pije káva, konají koncerty a vystavuje současné umění. Jan Mužák s manželkou totiž před dvanácti lety ruinu zachránili. „Byla to úplná blbost,“ směje se dnes.



V srdci Bílých Karpat, na hranici mezi Moravou a Slovenskem, leží Moravské Kopanice. Kraj v posledních letech zpopularizoval román Kateřiny Tučkové o žítkovských bohyních. Jenže v Žítkové se už více než dekádu odehrává i příběh muže, který se rozhodl zachránit tradiční dům, který se doslova rozpadal před očima. Za příběhem stojí historik Marek Matějek, který místu dodal nový dech.






Filmová komedie Na samotě u lesa spolehlivě baví diváky i půlstoletí od své premiéry. Příběh pražské rodiny hledající oddych na venkově byl přitom jedním z prvních filmových pokusů scenáristické dvojice Zdeněk Svěrák - Ladislav Smoljak. O úspěch snímku, který měl premiéru 19. srpna 1976, se zasloužila nejen jejich předloha, ale také režie oscarového Jiřího Menzela nebo herecké výkony.






Domy za symbolické euro nebo dotace až 100 tisíc eur vypadají jako splněný sen. Ve skutečnosti ale italské regiony nehledají investory ani majitele prázdninových chalup. Potřebují nové sousedy. Kdo chce veřejné peníze získat, musí se často skutečně přestěhovat, zřídit si v obci hlavní bydliště a investovat další desítky až stovky tisíc eur do rekonstrukce.



Na začátku srpna vyrazil prezident Petr Pavel stejně jako loni na letní dovolenou na svou chalupu. Není první. Čeští a českoslovenští prezidenti vždycky odpočívali po svém. Někteří nedali dopustit na sport, jiní na dopravní prostředky, hory nebo rybaření. A častokrát stihli zažít věci, které by těžko vymýšlel i scénarista. Poznáte, komu tyto historky patří?




































„Když mi bylo třináct, zlískal mě jeden koledník bužírkou tak, že jsem měla po zadku a stehnech černé modřiny. Od té doby jsme pak s mámou odjížděly pryč z domu,“ vybavuje si nepříjemnou vzpomínku na Velikonoce dnes již dospělá Veronika. Podobné zkušenosti přitom nejsou ojedinělé, a jak ukazují průzkumy, část Čechů vnímá velikonoční tradice rozporuplně či negativně.