Ruský generálplukovník Stanislav Petrov, který býval náčelníkem vojsk radiační, chemické a biologické ochrany, byl nalezen mrtvý v bytě v centru Moskvy. Podle předběžných zjištění spáchal sebevraždu, napsal list Kommersant na svém webu. Petrov se svého času podílel na likvidaci následků havárie na jaderné elektrárně v Černobylu. Generál, kterému bylo 87 let, byl těžce nemocný.
Od havárie v černobylské jaderné elektrárně uplynulo v neděli již 40 let. Čeští meteorologové ale teprve nyní zveřejnili model, s pomocí něhož rekonstruují, kde v Česku krátce po tragédii pršel nebezpečný radioaktivní déšť.
Ani po 40 letech, jež v neděli od jaderné havárie uplynuly, nesmíte v černobylské zóně kouřit, sedat si do trávy ani se něčeho dotýkat. Někteří lidé tam ale jezdí vyloženě ničit a brát si věci domů, říká česká průvodkyně Kateřina Vršanská. Návštěva elektrárny prý nebezpečná není, dávka záření za dva dny v Černobylu odpovídá rentgenu zubu.
O černobylské tragédii, od níž v neděli uplyne 40 let, se právě před deseti lety rozpovídala tehdejší ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka nebyl tak vysoký, jak je lidem podsouváno. „Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru,“ uvedla.
Jaderná katastrofa nemusí být pro přírodu úplnou pohromou. Jak ukazuje příklad černobylské havárie, od níž letos uběhne právě 40 let, následný odchod lidí ze zasažené oblasti může místním zvířatům naopak velmi prospět. Podobně na tom je příroda i v dalších oblastech, které lidé museli nuceně opustit.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení o závažnosti situace dlouho mlžilo před světem i vlastními lidmi.
Čtyřicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem žije jen velmi málo lidí. Četné vesnice byly po katastrofě evakuovány a dnes jsou z velké části prázdné. V Krasnapolském okresu na východě země zůstává přesto několik odvážlivců, a někteří se sem dokonce přistěhovali.
Černobyl poznamenal jejich životy navždy. O desítky let později manžele Ananenkovy dostihla válka. Ruské drony zasáhly dům, kde žijí nejen oni, ale i další přeživší katastrofy. „Válka stejně jako radiace zanechávají stopy, přepisují váš nervový systém,“ popisují.
Mělo to být nejkrásnější ráno jejich života. Devatenáctiletá Iryna si ještě večer předtím nalakovala nehty a Serhij běžel na trh pro pět tulipánů. Zatímco si v Paláci kultury v Pripjati slibovali lásku, čtyři kilometry od nich z otevřeného reaktoru stoupal neviditelný zabiják. Dnes, o 40 let později, utíkají před válkou, ale stále drží jeden druhého.
Ekologická organizace Greenpeace v úterý varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.
Hornoslezská čtvrť Szopienice byla v 70. letech výkladní skříní polského těžkého průmyslu. V nové minisérii Olověné děti, která je ke zhlédnutí na Netflixu, připomíná spíš postapokalyptickou krajinu z temného sci-fi. Polské drama podle skutečných událostí filmová databáze ČSFD hodnotí 86 procenty.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
V místě, kam se ani po letech od rozsáhlé jaderné havárie nevrátili lidé, se daří organismu, který jako by vzdoroval samotné logice života. V troskách černobylského reaktoru roste nenápadná černá houba Cladosporium sphaerospermum, která podle vědců nejenže snáší extrémní dávky ionizujícího záření, ale možná jej dokonce dokáže využívat jako zdroj energie.
