Safeguarding. Pokud vám tenhle pojem nic neříká, měli byste zbystřit. Pomáhá totiž vytvářet ve sportu bezpečné prostředí pro děti a mládež. Aby se mladé pokolení nemuselo na trénincích či soutěžích strachovat, ale mohlo se radovat a naplno využít svůj talent. Je o něm další díl projektu Generace bez pohybu, který připravuje redakce Aktuálně.cz.
30. dubna 1993 se v německém Hamburku přímo na kurtu odehrál jeden z nejděsivějších momentů tenisové historie. Šílený obdivovatel německé ikony Steffi Grafové zaútočil kuchyňským nožem na její rivalku, mladičkou jugoslávskou senzaci Moniku Selešovou. Bodl ji do zad, když seděla na lavičce mezi gamy. Šokující záběry obletěly svět a tenis už nikdy nebyl jako dřív.
Když se řekne „infarkt“, většina lidí si asi představí dramatickou scénu, v níž se muž chytne za levou stranu hrudníku, padne na kolena a lapá po dechu. Tento typický obrázek žijící v našem kolektivním vědomí však vytváří nebezpečnou iluzi. Pro miliony žen po celém světě vypadá realita úplně jinak. A za tohle naše zkreslené vnímání infarktu mnoho z nich zbytečně zaplatí životem.
Mnoho lidí má pocit, že ve svém pejskovi umí dobře číst a přesně poznají, co se v něm odehrává. Vědí, kdy má radost, kdy je unavený a kdy se mu nechce ven. Nové výzkumy ale ukazují, že právě u bolesti si majitelé často nejsou tak jistí, jak si myslí. A někdy ji přehlédnou v okamžiku, kdy je ještě nenápadná, ale už může být nebezpečná.
Představte si lék, který je zcela zdarma, nemá žádné negativní vedlejší účinky, je okamžitě dostupný a prokazatelně posiluje imunitu, tlumí bolest a zpomaluje stárnutí mozku. Tento „zázrak“ přitom lidstvo provází od nepaměti. Není to žádná nová molekula z laboratoří farmaceutických gigantů, ale pouhé mechanické vlnění vytvářené našimi hlasivkami – zpěv.
Působil malátně, nekoordinovaně, přepadávala ho škytavka. Video ze zatčení Tigera Woodse odhaluje, jak se americký golfista choval těsně po páteční autonehodě na Floridě.
Španělka Noelia Castillová Rámosová ve čtvrtek podstoupila eutanazii, která jí byla povolena navzdory dlouhému právnímu sporu s jejím otcem. Po několika případech znásilnění a následném pokusu o sebevraždu skokem z okna zůstala ochrnutá a trpěla silnými, chronickými bolestmi i psychickými problémy. Ve Španělsku jde o první případ eutanazie provedené kvůli psychickému stavu.
Pětadvacetiletá Noelia Castillová z Katalánska ve čtvrtek po dlouhé právní bitvě proti otci a křesťanským aktivistům podstoupila eutanazii a zemřela podle svého přání. O úmrtí informují španělská média. Žena trpěla paraplegií po neúspěšném pokusu o sebevraždu. Její případ bedlivě sledovala média ve Španělsku, kde je eutanazie možná od roku 2021.
„Myslela jsem si, že takhle se prostě žije. Že je normální se každé ráno budit s bolestí,“ říká Nicky Richardsonová. Lékaři ji přitom roky ujišťovali, že je na vážnou diagnózu příliš mladá. Její tělo přitom celou dobu vysílalo varovné signály, které nikdo nebral vážně. Pravda se ukázala mnohem později, kdy lékaři ženě diagnostikovali hned čtyři chronická onemocnění.
Měří asi 190 centimetrů, pod helmou se mu kudrnatí dlouhé tmavé vlasy a po gólech si rád zasalutuje. Není to ovšem Jaromír Jágr z 90. let, nýbrž jeho krajan z této sezony, obránce Dominik Badinka.
Bolest břicha, která se vrací znovu a znovu, únava, kolapsy – a přesto žádná jasná odpověď. Pro šestatřicetiletou učitelku se takové potíže staly součástí života na dlouhých sedm let a opakovaně vyhledávala lékařskou pomoc. Až mnohem později vyšlo najevo, co se v jejím těle děje.
Když lidé uklouznou na zledovatělém chodníku a pořádně si natlučou kostrč nebo když si při sportu natáhnou sval, jejich instinktivní reakcí bývá odpočinek. Totéž ostatně radí i známá metoda RICE, což je základní postup první pomoci při akutních poraněních měkkých tkání. Čtyři písmena, která tuhle zkratku tvoří, jsou rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zvednutí).
Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
Ještě před dvěma lety řešila třicetiletá žena obyčejnou bolest nohy. Lékaři ji uklidňovali, že nejde o nic vážného. „Chce to jen cvičit,“ slýchávala. Jenže pak přišlo něco, co navždy změnilo její celý život. Amputace. Dnes otevřeně mluví o tom, jak ji radikální operace zachránila, a jak nenápadná věc může skončit něčím jako je právě amputace.
Začíná zarudnutým okem, může skončit až slepotou. Řeč je o infekci způsobené měňavkovitým prvokem akantamébou, který se vyskytuje ve vodě a může se dostat mezi oko a kontaktní čočku. Nemoc je přitom velmi těžko diagnostikovatelná a často se zpočátku mylně zaměňuje za běžný zánět očí, což může vést k vážnému poškození zraku.
„Je to jeden z hlavních důvodů, proč jsem šla do Senátu,“ řekla o legalizaci eutanazie Věra Procházková z ANO. Pokud by jí tento krok nevyšel, uvažovala by o referendu. „Mohla by ho spustit Společnost pro eutanazii, se kterou už delší dobu komunikuji,“ uvedla po svém zvolení do horní komory parlamentu před třemi lety.
Česká lyžařka Ester Ledecká byla po pádu v dnešním olympijském super-G otřesená, zranila se ale už na tréninku před závodem, který pak absolvovala ve značných bolestech. Po závodě v Cortině d’Ampezzo neabsolvovala tradiční rozhovory a šla si rovnou lehnout. Když se trojnásobná olympijská vítězka probudila, poskytla vyjádření, ve kterém uklidnila fanoušky.
Ve státní věznici v americké Nevadě poprvé zaklaply dveře plynové komory. Bylo 8. února 1924 a svět měl přihlížet, jak novinka nahradí „barbarské“ šibenice. Jak moderní věda umožní rychlý konec odsouzence - jenže příběh Gee Jona, první oběti kyanovodíku, zůstává mrazivým svědectvím o tom, jak se snaha o čistou smrt může změnit v technické diletantství.
Pro tenistu Tomáše Macháče skončil halový turnaj v Montpellier hned v prvním zápase. Třetí nasazený hráč utkání 2. kola s domácím Francouzem Arthurem Géou vzdal kvůli zranění pravého kolena za stavu 3:6, 5:4.
