Chladnému Baltskému moři se Bartłomiej Kubkowski postavil už čtyřikrát. Až na pátý pokus se mu ale podařilo něco, co před ním nikdo nedokázal – bez jediné přestávky přeplaval více než 160 kilometrů ze Švédska do Polska. Ve vodě strávil 56 hodin bez spánku a zároveň vybral miliony korun na léčbu dětí s rakovinou.
Představte si vesnici u moře, kde mezi lidmi pobíhá smečka vlků. Nikdo nekřičí, nikdo neutíká, vedle si klidně hrají děti. Zní to jako pohádka, jenže podle nové studie švédských, britských a norských vědců se něco podobného mohlo skutečně odehrávat na malém ostrůvku v Baltském moři, kam se dnes jezdí spíš za ptáky a bohatou květenou.
Švédský ostrov Gotland se připravuje na možnost vojenské invaze. Svoji přítomnost na strategicky důležitém místě v Baltském moři posiluje nejen švédská armáda, ale objevily se i civilní iniciativy, které mají podpořit odolnost ostrova, pokud by se Rusko rozhodlo otestovat odhodlání Severoatlantické aliance. Napsal to na svém webu list The Guardian.
Polsko podepsalo historický zbrojní kontrakt na modernizaci svého námořnictva. Od švédského koncernu SAAB kupuje tři nejmodernější diesel-elektrické ponorky A26 třídy Orka za astronomických 4,5 miliardy eur. Varšava tímto strategickým tahem dává sbohem zastaralé sovětské technice a společně se Stockholmem vytváří v Baltu neprostupnou zeď proti ruské hrozbě.
V září 2022 obletěly svět fotografie zpěněné hladiny v Baltském moři. Letecké snímky byly dokladem dramatického konce plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko zásobovalo německé odběratele. Podle vyšetřovatelů za sabotáží stál ukrajinský tým. A nenahraditelnou roli v něm měla podle médií sehrát ukrajinská diva přezdívaná „Freya“.
Příběh keporkaka Timmyho nekončí na moři, ale v dánském zpracovatelském provozu a částečně i v muzeu. Odborníci stále zjišťují, proč samice uhynula, zatímco její mršina už putuje k dalšímu využití podle složení jednotlivých částí.
Ve středu ráno ukrajinské drony zaútočily na několik čtvrtí Petrohradu. Přitom jen kousek od zasažených míst vystoupí ruský prezident Vladimir Putin na významném ekonomickém fóru, jemuž se běžně přezdívá „ruský Davos“. Předběžné zprávy uvádějí zraněné, útok na druhé největší ruské město zasáhl i ropný terminál.
V době rostoucích obav z ruské agrese, hybridních útoků a nejistoty ohledně závazku USA vůči evropským spojencům a jejich bezpečnosti připravuje nejnovější člen NATO svůj klíčový ostrov na obrannou roli. Kontrola švédského Gotlandu totiž může znamenat ovládnutí velké části Baltského moře.
Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou.
Vzdušný prostor Finska pravděpodobně narušil ruský vojenský letoun, který se snažil vyhnout bouřce ve Finském zálivu. Podle agentury Reuters to ve středu oznámila finská armáda, která hovoří o „podezření“ na narušení svého vzdušného prostoru. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony. Informovala o tom agentura Reuters nebo server RBK, podle něhož zákon nyní zamíří do horní komory parlamentu a poté k podpisu prezidenta. Bezpilotní letouny posílá do Ruska Ukrajina, která se brání ruské invazi.
Letoun s britským ministrem obrany Johnem Healeym minulý týden postihlo při letu poblíž Ruska rušení signálu, pilot musel aktivovat záložní navigační systém, informoval deník The Times s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Stalo se tak pár dní poté, co britské armádní síly čelily jiné ruské provokaci.
Co do počtu obyvatel je Estonsko několikrát menší než Česko, rozlohou asi o 40 procent. Ovšem na rozdíl od tuzemska má nejsevernější pobaltská země na 2000 ostrovů a dlouhé pobřeží Baltského moře. Na dohled estonských břehů v současnosti proplouvají tankery takzvané ruské stínové flotily, pomocí kterých Rusové obcházejí sankce. A zároveň ohrožují klíčové podmořské kabely a potrubí.
Keporkak přezdívaný Timmy, který v Německu opakovaně uvízl na mělčině a který po záchraně nakonec v moři uhynul, nebyl samec, jak se dosud předpokládalo, ale samice. Ve středu o tom informoval deník Bild. Ten se odvolává na odborníka na velryby Fabiana Rittera. „Timmy byl Tina,“ dodal vědec.
U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen.
Velryba, kterou tým dobrovolníků minulý týden vyprostil z mělčiny v Baltském moři a pak vypustil v Severním moři, nejspíš uhynula. V úterý to uvedli odborníci z Německého mořského muzea ve Stralsundu. Podle nich nejsou od sobotního rána k dispozici žádné ověřené údaje o výskytu keporkaka, kterého německá média překřtila na Timmyho. Jeho boj o život sledoval s Němci celý svět.
Velrybu vyproštěnou z mělčiny na severu Německa dnes dopoledne záchranný tým vypustil z nákladního člunu do Severního moře, informuje agentura DPA.
Nákladní člun s velrybou vyproštěnou z mělčiny na severu Německa ve čtvrtek večer vplul do Severního moře. Jaká bude jeho další cesta, ale není jasné.
Více než měsíc byla v Baltském moři u Německa uvízlá velryba, kterou lidé pojmenovali Timmy. Za pomoci dobrovolníků nyní savec míří zpět do svých původních vod. Odborníci ale upozorňují na to, že celá záchranná akce může být marná a zvířeti vůbec nemusí pomoci.
Remorkér táhnoucí člun s velrybou, kterou dobrovolníci v úterý vyprostili z mělčiny na severu Německa, míří do Severního moře. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Osud mladého keporkaka přezdívaného Timmy poutá řadu týdnů velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
