Jedním z hlavních motivů, proč premiér Andrej Babiš chce, aby nová nemocnice v pražských Letňanech byla vojenská, je patrně nadbíhání Severoatlantické alianci. Praha má totiž dlouhodobě problém s výdaji na obranu a tato miliardová investice by je mohla navýšit. Jenže spojenci po Česku žádný nový armádní špitál nežádají. Samo vojsko navíc dlouhodobě řeší, co s prázdným zařízením v Orlických horách.
Veřejný spor, ve kterém uvízlo vedení ministerstva obrany a generální štáb, bude mít dohru. Prezentaci armády na sociálních sítích a okolnosti toho, proč vojáci nemohli odvysílat podcast s Petrem Pavlem, jak si naplánovali, chtějí řešit poslanci výboru pro obranu. Ve sněmovně se tak chystá střetnutí ministra Jaromíra Zůny s končícím náčelníkem Karlem Řehkou.
Ministerstvo obrany letos vynaloží na nákup bezpilotních systémů a dronů více než 350 milionů korun včetně DPH, sdělil mluvčí ministerstva Petr Pešek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v pátek při mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku řekl, že česká armáda chce do roku 2028 pořídit tři tisíce dronů.
V Česku přistál známý americký letoun, jehož návštěva má zřejmě souvislost s aktuálním vyjednáváním mezi Spojenými státy a Íránem. České úřady ale zatím mlčí. Deník Aktuálně.cz přináší přehledné informace, které jsou dosud známy.
Zatímco velení armády ke kauze neodvysílání rozhovoru s Petrem Pavlem stále mlčí, ministerstvo obrany v úterý dopoledne odmítlo, že by prezidenta chtělo cenzurovat. Za celou situaci podle vyjádření resortu údajně může generální štáb vedený Karlem Řehkou. Obrana zároveň rozjela interní šetření, které má prý ukázat, proč k celému „nedorozumění“ došlo.
Konflikt mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem pokračuje. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, ministerstvo obrany, spadající pod SPD a vedené Jaromírem Zůnou, nepovolilo generálnímu štábu odvysílat podcast, kde mluvčí armády zpovídala právě českého prezidenta.
Reprezentační ples české armády se ani letos neobešel bez milionové finanční podpory od zbrojních firem, jimž resort dává milionové zakázky. Kromě toho ale vrcholná společenská akce na Pražském hradě zaujala i oblečením, které zvolil ministr obrany Jaromír Zůna. Ten totiž na bál vyrazil ve slavnostní vojenské uniformě, kterou ten večer na sobě měli jen aktivní armádní důstojníci a generálové.
I když zakázku za 3,5 miliardy korun podepsalo ministerstvo obrany už před šesti lety, dodávka mobilních radarů MADR z Izraele stále není kompletní. Tak komplikované zavádění nových systémů prý česká armáda nepamatuje, tvrdí někteří vojáci. Do obřího skluzu se navíc kontrakt dostal i kvůli tomu, že Izrael nedodržoval termíny a radary dodával pozdě. Česko vyměřilo penále, Jeruzalém platit nechce.
Místo vrchního ředitele vyzbrojovací sekce ministerstva obrany, který řídí veškeré nákupy armády v hodnotě desítek miliard ročně, je od loňského prosince prázdné. Rychle se to ale změní, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Hlavním zbrojířem se stane bývalý kolega Jaromíra Zůny z velení české armády. V roce 2022 se po zásahu tehdejší ministryně Jany Černochové klidil z vedení státního podniku.
Střelecký nácvik 4. brigády rychlého nasazení poznamenala tragédie. V Doupovských horách, kde mají české ozbrojené síly rozsáhlý výcvikový prostor Hradiště, zahynul jeden z příslušníků žatecké posádky. Vojenská policie naznačuje, že voják si smrt způsobil sám.
V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
Vojenské zpravodajství a pražský generální štáb sleduje eskalaci konfliktu na Blízkém východě ve velkém detailu. Především kvůli českým vojákům, kteří nyní v oblasti působí. Hlavně jde o skupinu příslušníků ozbrojených sil pod vedením topografa Libora Mašlaně pracujících v pozorovatelské misi MFO. Jeho jednotku současné boje zastihly na Sinajském poloostrově.
Revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury patří mezi rostoucí bezpečnostní priority státu. Na velitelském shromáždění to v úterý oznámil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.
Už před několika týdny se měly v Česku rozjet vojskové zkoušky francouzských houfnic Caesar. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, poslední zásadní test před zahájením dodávek nových zbraní za 10 miliard korun stále nezačal a děla na osmikolovém podvozku Tatra stojí v zahraničí. Zahájit dodávky Caesarů v dubnu, jak si přáli vojáci, není reálné, armáda tak musí dále používat zastaralou techniku.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Exministryně obrany za ODS Jana Černochová nadále trvá na tom, že postupovala zcela správně, když „její“ vláda s premiérem Petrem Fialou loni neposkytla Ukrajině letouny L-159. Fakticky se tak shodla se svým nástupcem v křesle šéfa resortu obrany za SPD Jaromírem Zůnou, který odmítá prodat letouny Ukrajině nyní. Černochová tvrdí, že problém je na straně velení české armády.
Jak vyplývá z textových zpráv Petra Macinky, které v úterý zveřejnil prezident Petr Pavel, ministr zahraničí zřejmě chtěl Ukrajině poskytnout čtveřici podzvukových letounů z výzbroje české armády. Macinka pak v textovkách vysvětluje, čím se prezident „provinil“ a tím prý i předání strojů L-159 Alca bránícímu se Kyjevu překazil.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
„Prezident by sám od sebe žádnou nabídku letadel nedával,“ myslí si bezpečnostní expert Milan Mikulecký. „S požadavkem přišel Kyjev a prezident ten požadavek nějakým způsobem pustil do éteru.“ O převodu strojů L-159 na Ukrajinu totiž jednala už předchozí vláda. A armáda údajně potvrdila, že čtyři stoje může postrádat. „Myslím si, že je na čase, aby se s tím doporučením veřejnost mohla seznámit.“
