Masové nasazení bezpilotních vzdušných prostředků zásadně proměnilo způsob vedení války. Podobnou revoluci by mohlo přinést i rozšíření jejich pozemních protějšků, tedy bezpilotních pozemních vozidel. Ukrajina s nimi má ambiciózní plány. Chce je nasadit ve velkém a zmírnit tak svou největší slabinu – nedostatek vojáků.
Pořízení 246 švédských obrněnců za 60 miliard korun je historicky největším nákupem, který kdy ministerstvo obrany pro české pozemní síly udělalo. Jenže stejně jako jiné zbrojní kontrakty se i tenhle potýká se zpožděním. Třeba až nyní se v podniku VOP CZ rozjíždí montáž prvních vozidel, přestože se kompletace podvozků měla spustit už v březnu. Obrana tvrdí, že nejde o systémové selhání.
Dvě elitní stíhačky Su-35 zničené, dva cvičné stroje v troskách a velké zásoby paliva v plamenech. Ukrajinská SBU a armáda 3. srpna zasáhly leteckou základnu Chánská celých 300 kilometrů od hranic. Ve stejný moment navíc úder ochromil radary na Krymu. Pro Moskvu jde o citlivý zásah, protože výroba pokročilých strojů je kvůli sankcím pomalá a nestačí pokrývat bojové ztráty ani opotřebení.
Na ukrajinské frontě působí už rok jako bojový řidič v jednotce speciálního určení. Český dobrovolník G. mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz o náboru do armády, o bzučení ruských dronů i o tom, proč podle něj válka změnila i jeho vlastní pohled na domov.
Ve čtvrtek 30. července Karel Řehka zahájil svou politickou činnost jako kandidát Starostů. Náčelníkem generálního štábu už sice není, nicméně až do 31. srpna 2026 zůstává dle dřívějších informací profesionálním příslušníkem Armády ČR. To mu ale nezabránilo, aby se přihlásil do boje o senátorské křeslo za obvod Plzeň-město. Jde o novou situaci, řešit ji musel i ministr obrany.
Při návratu armádního vrtulníku z výcviku na Třebíčsku zemřela vojačka, další čtyři příslušníci se při nehodě zranili, informovali na tiskové konferenci zástupci armády. Generální štáb z bezpečnostních důvodů všechny helikoptéry tohoto typu vyřadil z provozu, dokud nebude incident důkladně prošetřen.
Ukrajinským vojskem hýbe závažný skandál. Velitel elitního 225. samostatného útočného pluku Oleh Šyrjajev čelí podezření, že svým podřízeným nařizoval střelbu do vlastních řad, pokud by ustupovali bez rozkazu. Zákaz ústupu pod hrozbou zastřelení, bití i nezákonné věznění vojáků přirovnávají novináři k praktikám ruské Wagnerovy skupiny.
Odchod Oleksandra Syrského a nástup Mychajla Drapatého vypovídá o stavu ukrajinských sil i o tom, kam se válka s Ruskem posouvá. Expert na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana v pořadu Spotlight vysvětluje, proč mohla být výměna vrchního velitele ukrajinské armády racionální volbou, jakou roli hrály protesty a proč je pro Kyjev důležitá generační obměna. Přinášíme přepis celého rozhovoru.
„Pokud nebudu mít jinačí možnost, budu o tom uvažovat,“ zamýšlí se František Kaluža, čerstvý maturant, nad otázkou, jestli po téhle zkušenosti zamíří do armády. Je jedním ze stovek středoškoláků, kteří letos v červenci strávili čtyři těžké týdny v uniformě na dobrovolném vojenském cvičení. Ozbrojené síly se tak už třetí rok v řadě zkouší dostat mezi mladé a najít mezi nimi budoucí profesionály.
Noční Ceuta se změnila ve válečnou zónu, hlásí španělský deník ABC. Španělská armáda vytlačuje tisíce Maročanů zpět za plot severoafrické enklávy. Zoufalí obyvatelé po dnech strachu opustili byty a zabarikádovali své čtvrti. V ulicích vyrostly zátarasy s místními muži a chlapci vyzbrojenými tyčemi a řetězy.
Vojenský letoun F-16 byl v noci na čtvrtek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla ráno polská armáda. V Lublinu a dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady. Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl polský premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal.
Ukrajinští vojáci zažili během letošního cvičení NATO ve Švédsku kulturní šok. Překvapily je časté přestávky na kávu, přísná omezení pro létání s drony i celkový přístup západních armád k výcviku. V reportáži německého deníku WELT upozornili, že tato zkušenost odhalila propastný rozdíl mezi armádou formovanou více než čtyřmi lety války a ozbrojenými silami států aliance.
Rusko se podle Kyjeva připravuje na přijetí dalších desítek tisíc vojáků ze Severní Koreje. Pokud se informace potvrdí, půjde o největší přímé zapojení zahraničních vojáků na straně Moskvy od začátku invaze. Pchjongjang za pomoc mimo jiné získává bojové zkušenosti, peníze a pravděpodobně i ruské vojenské technologie, soudí experti.
Od bojů na Donbasu přes překročení Dněpru až po drony, které dnes ovládají tempo války. Ukrajinský veterán Mykola je na „dovolené“ v Praze, kde bude na pozvání organizace Strong Europe učit Čechy létání s drony. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, jak se změnily speciální síly, jaké problémy podle něj trápí velení i výcvik ukrajinské armády, a vzpomíná i na nového lídra ukrajinské armády.
I v pátek zůstávalo všech zbylých jedenáct vrtulníků systému H-1 na zemi. Po tragédii víceúčelového stroje Venom, v jehož troskách zahynula mladá vojákyně, generální štáb jejich provoz zakázal. To se nezmění do doby, než skončí vyšetřování zřícení vrtulníku u Náměšti. České vrtulníkové letectvo je tak nyní odkázáno pouze na starší stroje. Chybějící Venom je pro armádu velkou komplikací.
Vojáci zranění při čtvrteční nehodě vrtulníku na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku jsou při vědomí, stabilizovaní a nejsou v bezprostředním ohrožení života, informovala v pátek armáda na síti X. Zraněným i jejich rodinám poskytuje podle svého vyjádření maximální podporu.
Jmenování Mychajla Drapatého novým vrchním velitelem ukrajinské armády vyvolalo v Rusku značné obavy. Tamní vojenští komentátoři a analytici varují, že v čele ukrajinských sil stane podstatně nebezpečnější a schopnější protivník než jeho předchůdce Oleksandr Syrskyj.
„Já jsem se třeba s prezidentem za celou tu dobu summitu potkal jen jednou. Když jsme šli kolem sebe, podali jsme si ruce a každý šel svým směrem,“ vzpomíná ministr Jaromír Zůna (za SPD) na vyostřený summit NATO v Ankaře. Když o jednacím dni seděli premiér, prezident a ministr obrany v řadě za sebou, byla podle něj atmosféra taková, „že nebylo nutné prohodit mezi sebou slovo“.
