Situace kolem natočeného rozhovoru s Petrem Pavlem, který ministerstvo obrany vedené SPD a jejím nominantem Jaromírem Zůnou nedovolilo armádě odvysílat, graduje. Prezidentův mluvčí Vít Kolář mluví o cenzuře. Vyplývá to z vyjádření, které v pondělí poskytl deníku Aktuálně.cz. Ten už dříve upozornil na to, že za nepovolením interview zveřejnit je nejspíš současný spor mezi vládou a Hradem.
Konflikt mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem pokračuje. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, ministerstvo obrany, spadající pod SPD a vedené Jaromírem Zůnou, nepovolilo generálnímu štábu odvysílat podcast, kde mluvčí armády zpovídala právě českého prezidenta.
Joe Louis, který zemřel 12. 4. 1981 (tedy přesně před 45 lety), překonal své skromné začátky a stal se boxerskou legendou a tváří americké armády ve druhé světové válce.
Dron za pár tisíc, brýle, ovladač, k tomu puška a neprůstřelná vesta. Výbava operátorů dronů na Ukrajině spojuje armádní standard do první linie s naprosto civilními „hračkami“. Pilot dronů na Ukrajině ukazuje, jak se proměnila výbava vojáka přímo na frontě.
Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu.
Možné prezidentské volby na Ukrajině mohou zásadně přepsat politickou mapu země – a přinést dlouho diskutovaného vítěze z řad armády. Ihor Hryniv, politolog a bývalý poslanec bloku exprezidenta Porošenka, v rozhovoru pro Rádio Svoboda odhaduje, že pokud by se volby konaly v nejbližší době, největší šanci na vítězství má bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Jako vystřižení z filmu o Robocopovi. Ukrajinská armáda začíná na frontě používat tzv. exoskelety, které vojákům umožňují unést tuny munice a vydržet déle v akci. Moderní technologie zatím pomáhá dělostřelcům u Pokrovsku. Nasazením svých robotizovaných vojáků se Ukrajině zároveň povedlo předstihnout nejpokročilejší armády světa.
Popadnou vás verbíři, dostanete několik dní výcviku a za chvíli už umíráte v zákopech na Donbase – taková realita se objevuje v příbězích antiukrajinsky laděných pohádkářů. Jaká je realita? Vyzkoušel jsem ji za vás – přihlásil jsem se do ukrajinské armády. Ale cesta do zákopů nebyla ani zdaleka tak rychlá nebo přímočará.
Armádě ČR se podařilo naplnit letošní cíl nabírání nových vojáků už během prvního čtvrtletí téměř ze dvou třetin. Pro letošek chce přibrat 2250 rekrutů a zatímco ještě před dvěma týdny plnila tento cíl na 49 procent, nyní je to 65,5 procenta. V sobotním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.
Ukrajina kvůli nedostatku vojáků otevírá armádu i odsouzeným. Ve speciálních jednotkách dokonce nacházejí místo i ti vězni, které jiné brigády odmítají – ženy a starší muži. Pro mnohé z nich je služba druhou životní šancí, zároveň však znamená nasazení v nejnebezpečnějších částech fronty.
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
Bez jediného vojáka v první linii. Ukrajinský pojízdný dron podle armády nahradil pěchotu a po dobu 45 dní bránil frontu před ruskými útoky. Záběry ukazují, jak rychle se z původně experimentálních technologií stává běžná součást války.
V Kolumbii v pondělí z dosud neznámých příčin havaroval armádní letoun a informace různých zdrojů naznačují, že o život mohly přijít desítky lidí.
Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.
V Barmě se v pondělí poprvé od převratu v roce 2021 sešel parlament. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Zákonodárný sbor vzešel z voleb z přelomu prosince a ledna, které vyhrála strana blízká vládnoucí juntě. Podle organizací, které sledovaly volby v Barmě, nebylo hlasování svobodné.
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
I když zakázku za 3,5 miliardy korun podepsalo ministerstvo obrany už před šesti lety, dodávka mobilních radarů MADR z Izraele stále není kompletní. Tak komplikované zavádění nových systémů prý česká armáda nepamatuje, tvrdí někteří vojáci. Do obřího skluzu se navíc kontrakt dostal i kvůli tomu, že Izrael nedodržoval termíny a radary dodával pozdě. Česko vyměřilo penále, Jeruzalém platit nechce.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
