








Výstava Tančící dům: příběh ikonické budovy ve dvou podzemních podlažích pražského Tančícího domu ukazuje historii stavby i místa, na němž stojí. Lidé budou moci od 22. dubna do 18. října vidět neobvykle velký model v měřítku 1:18, technické výkresy, ale třeba i dobový tisk s diskusí architektů Vlada Miluniče a Franka Gehryho. Autorem doprovodných textů je spisovatel Petr Stančík.


















Jeho Sagrada Família se loni stala nejvyšším chrámem světa a stále se staví. Práci svérázného Katalánce, adepta na svatořečení, nelze ignorovat - připomíná divotvornou zemi za zrcadlem. Antoni Gaudí měl k průměrnosti daleko - bouřlivák i asketa, vizionář, co se často neobtěžoval s plány a rovnou stavěl. Od smrti muže, jenž přijal celibát a údajně měl mystické schopnosti, letos uplyne 110 let.






Ajatolláh Alí Chameneí podle deníku New York Times (NYT) instruoval své nejbližší okolí, jak postupovat, pokud by se stal terčem případného vojenského úderu Spojených států a Izraele. Íránský režim má podle všeho připravené náhradníky pro klíčové posty i krizový plán, jak převzít velení v případě chaosu.






Secesní okázalost, kubistické experimenty i současná architektura plná skla, oceli a zeleně. Některé stavby nejsou jen domy – jsou to otisky ideálů, ambicí i nálad své epochy. A každá z nich zanechala v českém prostoru stopu, kterou nelze přehlédnout. Prohlédněte si výběr ikonických děl naší země.


















Nový náhrobek architekta Ernsta Wiesnera, který ve 20. letech 20. století ovlivnil podobu Brna, odhalili na hřbitově v britském Liverpoolu zástupci Jihomoravského kraje a kastelánka brněnské vily Stiassni Kateřina Konečná. Součástí náhrobku je doplněk vytvořený z úlomků Wiesnerem navržených budov. Wiesner je autorem brněnského paláce Morava, krematoria v Brně či zásadních úprav vily Stiassni.



Každý sedmý obyvatel Prahy se dostane do práce, školy či k lékaři do patnácti minut. Praha tak vychází z projektu Friendly City Index, mapujícího kvalitu života v zemích střední a východní Evropy, výtečně. Podle architekta a urbanisty Petra Bednára má ale metropole co zlepšovat.



V letech 1907 až 1923 působil architekt a stavitel Jan Letzel v zemi vycházejícího slunce. Vytvořil zde rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Jeho nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913-1915) určen pro výstavní účely, a nakonec se stal mírovým symbolem.