architekt

Modrý solitér, který potrápil truhláře. V Karlíně vsadili na oblé lamely

Skrze jediný dominantní prvek transformovali dispozici bytu v harmonický celek, kde hranice mezi jednotlivými zónami přirozeně zanikají.

Vypadá jako sídlo tajné služby. V Praze vyrostlo „město ve městě“, jeho skutečný účel překvapí

Nejvýraznější část nového areálu tvoří devítipodlažní administrativní věž, která stojí na exponovaném místě v pražských Holešovicích.

Červená fasáda není jen výrazným barevným prvkem. Pomáhá nové budově vytvořit snadno rozpoznatelnou identitu a odkazuje k instituci, která v ní sídlí.

Fasádu věže tvoří pravidelný rastr hladkých sklovláknobetonových desek v terakotovém odstínu.

Bazén u domu jim vadil. Posunuli ho do zahrady a všechno začalo fungovat jinak

Většinu původních stromů architekti zachovali a doplnili je dalšími dřevinami.

Boxy ukrývají saunu i místo pro fitness.

Žádné vikýře, žádná střešní okna. Tradiční valašský dům si architekti otevřeli do hor

Majitelé si mohou srub užívat celoročně.

Skleněný dům Vojty Kotka má nečekaný háček. Architekt popsal, co se děje

Pro herce, který s manželkou Radanou a synem Hubertem buduje na rozsáhlém pozemku vlastní farmu, představuje dům především rodinné zázemí. Jeho podobu navrhl architektonický ateliér 22:22 architekti.

Garsonka jako skládačka. Kuchyň je na kolečkách a stůl dostali dovnitř oknem

Původně chtěli boxy udělat ze dřeva, ale byly by moc těžké a nevhodné pro častou manipulaci. „Také jsme chtěli, aby měli zaoblené rohy, což by bylo složité a drahé na výrobu.“

Ostrůvek má dvě části. Stůl a skříňku, které na sebe pasují.

Boxy mají dvě velikosti a lze je libovolně skládat a vyplňovat věcmi.

Přežil sjezdy KSČ i ničivý požár. Pražský Průmyslový palác po letech oprav ožívá

Průmyslový palác na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891.

Veškerou péči dostaly i ocelové nosníky, jejich nýtovaná konstrukce byla ve své době typická, některé nýty už ale byly příliš poškozené a musely se zcela vyměnit.

Každý kousek dostal svoje označení, aby se mohl vrátit na své místo. Vitraje se rozebíraly do posledních detailů, restaurátoři vše vyčistili a ty nejpoškozenější i vyměnili.

Snímek De Warren: Cesta ke společnému bydlení vypráví příběh mladých Nizozemců, kteří svépomocí vybudovali v Amsterdamu kolektivní dům pro 36 domácností.

"Byt či nebyt". Festival Film a architektura uvede snímky věnované tématu bydlení

Letošní 15. ročník festivalu Film a architektura pod mottem Byt či nebyt uvede od 30. září snímky nahlížející z různých úhlů na bydlení. Akce do 5. října zavítá do Prahy, Brna a více než tří desítek dalších měst v Česku a na Slovensku.

Je jim přes šedesát a postavili si šikmý dům u lesa. Vešli se do pěti milionů

Výsledná architektonická forma přímo reaguje na jedinečný kontext parcely.

Severní stěna je v maximální možné míře prosklená.

Otočili se zády k sousedům. Dům u Nového Knína se otevřel jen lesu

Komín ze ztraceného bednění ukrývá dvojitou krbovou vložku přístupnou z interiéru i exteriéru – uvnitř vytváří příjemnou atmosféru a na terase slouží jako gril.

Vybavení je zvolené zcela minimalisticky.

Místo regálů lavice. Starou socialistickou Jednotu proměnili v oceňovanou školu

Obálka budovy je navržena s důrazem na energetickou efektivitu – kontaktní zateplovací systém s minerální izolací, kvalitní výplně otvorů a kompaktní tvar stavby přispívají k nízké energetické náročnosti.

Obec se rozhodla vzít situaci do svých rukou a zajistit výuku dětem vlastními silami, místo aby čekala na řešení ze strany státu.

Konstrukční a materiálové řešení bylo při výstavbě použito standardní. Svislé konstrukce jsou z keramických tvárnic a stropy jsou lité betonové.

Zdědili rodinný dům s dřevomorkou. Osm let ho křísili a pak v něm otevřeli výčep

Autoři projektu říkají: „Chceme, aby dům žil, aby byl veřejně přístupný a aby se zapsal na mapu Žatce, který se mezitím zapsal na seznam kulturního dědictví UNESCO.“

V domě je zároveň možné se ubytovat v apartmánu se zahradou nebo třeba v prádelně.

Vrátili jednotlivé prvky, ale pojednali je nově autorsky, jednodušeji.

Koupila rozpadlou četnickou stanici u řeky. Za dva miliony z ní vytvořila neuvěřitelný domov

Místo obrazů mají za okny hrad. Dům pod Zoborem vznikal devět let kvůli jedinému výhledu

Místo aby dům stavěli do výšky a snažili se z něj výhled dodatečně vytěžit, rozvinuli jeho dispozici v jediném podlaží.

Villa Vicus má užitnou plochu 158 metrů čtverečních.

Travertinová podlaha pokračuje z interiéru ven.

Kadeřnictví pár kroků od obýváku. Dům si rozdělili, aby si práce a rodina nepřekážely

Právě tuto příkladnou symbiózu kontextuální architektury, funkčního layoutu a poctivého řemesla ocenila i odborná porota prestižní soutěže.

Pro majitele je největší výhrou to, že za skleněným zastřešením našli domov i dokonalé pracovní prostředí – a to bez jakýchkoli kompromisů.

V domě je tak důsledně oddělená zóna klidová od té společenské, což zásadně přispívá ke komfortnímu bydlení všech členů domácnosti.

Ikonický hotel a vysílač na Ještědu začali stavět před šedesáti lety.

Lidé čekali roubenku, dostali kosmickou loď. Před 60 lety začali stavět zázrak na Ještědu

Když na vrcholu Ještědu vyhořel starý hotel, všichni čekali, že na jeho místě vyroste nová roubenka. Architekt Karel Hubáček ale nakreslil věž, která vypadala jako kosmická loď. Aby odolala extrémním vichrům, musel ji vymyslet úplně jinak – a dvanáctimetrové tyče pro unikátní vysílač nakonec vyráběla až fabrika na rybářské pruty. Od položení základního kamene české stavby století uplynulo 60 let.

Architekt