architekt

Invazivní cesta ke světlu. Panelákový byt proměnili v otevřený domov

„Máme tady dvě varianty. Invazivní a neinvazivní." Přesně těmito slovy začala první schůzka nad rekonstrukcí bytu v pražském paneláku. Klienti byli odvážní, vybrali razantnější řešení – a právě díky této „invazivní“ cestě mohli architekti jít opravdu do hloubky. A tak vznikl otevřený, propojený a přirozeně prosvětlený domov.

Byt architekti převzali téměř nedotčený: čtyři oddělené místnosti, umakartové jádro, průchozí koupelna a stará kuchyně, přičemž nejfrekventovanější trasa z ložnice do obývacího pokoje vedla přímo „přes rohožku“. Právě to dokonale ilustrovalo nelogičnost původního řešení.

Po konzultaci se statikem proto padlo rozhodnutí několik příček odstranit a dispozici nově rozdělit do logických funkčních zón – předsíň tak oddělili a hlavní komunikační trasu přesunuli hlouběji do středu bytu.

Jen tři metry a 3D tisk z betonu. Prohlédněte si dům, který je odpovědí na krizi bydlení

Krizi bydlení neřeší pouze Česko. Například Lucembursko zoufale hledá tisíce nových bytů ročně. Odpověď ale možná neleží v dalších satelitních čtvrtích, nýbrž v úzkých, přehlížených parcelách mezi domy.

I proto vznikl dům od studia ODA Architects, který ukazuje, že i tři metry šířky mohou znamenat plnohodnotný domov – vytištěný z betonu, postavený za čtyři týdny a s vizí budoucnosti.

Situace v této jinak lukrativní zemi je podobná té naší: ceny rostou, mladí lidé hledají cestu, jak zůstat ve svých komunitách, a obce přemýšlejí, kde ještě vůbec stavět.

Dánská invaze. Mezinárodní konkurence není hrozba, ale lék, říká radní Hlaváček

Mají svůj styl. Na kole jezdí v dešti, milují veřejný prostor a v českých architektonických soutěžích vyhrávají pro někoho až podezřele často. O kom je řeč? O dánských architektech. Proč právě oni u nás bodují – a stojí kvůli nim čeští tvůrci stranou? Podle architekta a pražského náměstka Petra Hlaváčka je debata mnohem širší a zajímavější, než se může zdát z běžného scrollování na Facebooku.

Česká debata tak často sklouzává k otázce „proč si nenavrhneme všechno sami“. Podle Hlaváčka jde však pouze o falešné dilema. „Historická architektura Prahy je sama o sobě extrémně internacionální. Naše město vždycky vznikalo v dialogu se světem,“ říká náměstek. Třeba katedrálu sv. Víta stavěl německo-český architekt Petr Parléř, který se učil od Francouzů, a nikomu to dnes nepřijde divné.

Stačil jeden odvážný krok. Architekti otočili byt naruby a na 38 metrech stvořili zázrak

Někdy opravdu stačí málo. Jedno rozhodnutí, jeden odvážný krok – a celý byt se nadechne. V karlínském činžovním domě se architektům z ateliéru BekArch podařilo na první pohled drobná změna, která však v každodenním životě znamená zásadní rozdíl. Otočili byt „naruby“. A udělali to tak chytře, že na pouhých 38 metrech čtverečních vzniklo moderní, klidné a plně funkční bydlení pro mladý pár.

Malý byt o dispozici 2+kk se původně obracel spíše do ticha vnitrobloku, ale jeho vnitřní uspořádání neodpovídalo orientaci ke světovým stranám ani potřebám budoucích obyvatel. Klient, který měl s ateliérem BekArch už předchozí pozitivní zkušenost, tak přišel s jasným zadáním: vytvořit plnohodnotné bydlení, které bude moderní, ekonomicky realizovatelné a zároveň si vystačí s minimálními zásahy do stávajících konstrukcí.

„Ložnici jsme přesunuli do klidnější části směrem do vnitrobloku, zatímco kuchyň s obývacím pokojem jsme situovali na jižní stranu do ulice, kde je během dne výrazně více denního světla,“ popisuje.

Architekt navrhl dům pro bratra. Jak „Batmaní dům“ vyrostl na pozemku po babičce

Na pozemku, který kdysi patřil jejich babičce, dnes stojí dům s neobvyklou černou fasádou. V obci si proto vysloužil přezdívku Batmaní dům.

Autor pak realizaci pro bratra popisuje jako stavbu s osobním příběhem, který se přirozeně prolíná s racionální architekturou i úsporným provozem. Jak se však sourozencům spolupracovalo? Byla rodinná vazba plusem nebo o to snadněji vznikaly třecí plochy?

„Když navrhujete dům pro někoho, koho znáte celý život, vidíte mnohem jasněji, co je pro něj opravdu důležité. Nemuseli jsme si vysvětlovat základní principy, spíš jsme řešili důsledky jednotlivých rozhodnutí,“ říká na úvod architekt Lukáš Janout, autor realizace ve znamení černé barvy.

Nový náhrobek architekta Ernsta Wiesnera byl odhalen ve středu 21. ledna 2026 na hřbitově v britském Liverpoolu.

Architekt Wiesner má v Liverpoolu nový náhrobek s úlomky brněnských budov

Nový náhrobek architekta Ernsta Wiesnera, který ve 20. letech 20. století ovlivnil podobu Brna, odhalili na hřbitově v britském Liverpoolu zástupci Jihomoravského kraje a kastelánka brněnské vily Stiassni Kateřina Konečná. Součástí náhrobku je doplněk vytvořený z úlomků Wiesnerem navržených budov. Wiesner je autorem brněnského paláce Morava, krematoria v Brně či zásadních úprav vily Stiassni.

ilustrační fotografie, tramvaj, doprava ve městě, město, doprava, lidé, Praha, 2017

BeNative

Hřib je v tom nevinně. Doprava v Praze by kolabovala, ať vládne kdokoli, říká expert

Každý sedmý obyvatel Prahy se dostane do práce, školy či k lékaři do patnácti minut. Praha tak vychází z projektu Friendly City Index, mapujícího kvalitu života v zemích střední a východní Evropy, výtečně. Podle architekta a urbanisty Petra Bednára má ale metropole co zlepšovat.

Architekt, jehož palác přežil i atomový výbuch. Jan Letzel propadl kouzlu Japonska

V letech 1907 až 1923 působil architekt a stavitel Jan Letzel v zemi vycházejícího slunce. Vytvořil zde rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Jeho nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913-1915) určen pro výstavní účely, a nakonec se stal mírovým symbolem.

Claes Bang jako architekt Spreckelsen, který navrhl pařížský Velký oblouk, a Michel Fau ve filmu Architekt.

Tichá válka o Velký oblouk. Skvělý film Architekt ukazuje, jak se bortí ideály

Francouzský snímek Architekt je melancholickou studií uměleckých ambicí, které jsou drceny politickým a byrokratickým aparátem. Příběh výstavby pařížského Velkého oblouku se v něm prolíná s intimním dramatem pozapomenutého architekta Johana Otty von Spreckelsena.

Vymodlený dům, ve kterém nikdo nebydlel. První noc v něm strávil nečekaný host

dům , rodina, rodinný dům, architektura, realizace, stavba, vila

Zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu v Praze

Ve věku 96 let zemřel Frank O. Gehry, považovaný za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších architektů v historii Spojených států. Odešel v pátek ve svém domově v kalifornské Santa Monice. Podle jeho spolupracovnice Meaghan Lloyd byla příčinou úmrtí krátká respirační nemoc. O smrti informoval v pátek deník The New York Times.