Finský prezident Alexander Stubb patří k nejviditelnějším evropským lídrům: mluví se o něm jako o člověku, který má recept na Donalda Trumpa a který se dřív přátelil se Sergejem Lavrovem. Výrazný byl také během letošního Valného shromáždění OSN v New Yorku. Ve svých vystoupeních opakovaně zdůrazňoval podporu Ukrajině, nutnost posilování evropské obrany či proměnu mezinárodního uspořádání.
Prezident Petr Pavel ve středu zakončil návštěvu New Yorku vystoupením na předávání cen Global Citizen, které uděluje think-tank Atlantická rada (Atlantic Council). Česká hlava státu představila jednoho z laureátů, finského prezidenta Alexandera Stubba.
„Ukrajina se připravuje na nadcházející zimu a potřebuje veškerou podporu, kterou jí můžeme poskytnout,“ napsal finský prezident Alexander Stubb, když oznamoval další balíček vojenské pomoci Ukrajině. „Ukrajinu podporujeme proto, že je to morálně správné, a také proto, že jde o bezpečnost celé Evropy — a tedy i o bezpečnost samotného Finska,“ zdůraznil.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko odvážilo riskovat útokem na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz se chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
Finský prezident Alexander Stubb, o němž se občas mluví jako o Trumpově evropském příteli a kterému americký prezident naslouchá, před summitem v Ankaře prohlásil, že vedoucí představitelé NATO podporují intenzivnější údery dronů ze strany Ukrajiny hluboko na ruském území. Dodal, že úspěšná taktika posílila vyjednávací pozici Kyjeva, který je na tom nejlíp od začátku války v roce 2022.
Finský prezident Alexander Stubb patří mezi tváře evropské politiky, které se nezdráhají mluvit o „velkých projektech“. V novém rozhovoru zveřejněném v neděli nastínil svou představu o roli Evropy při jednáních s Ruskem, vyjádřil se k fungování NATO i k budoucím vztahům s Moskvou. Podle Stubba je nyní pro jednání s Moskvou jedinečná příležitost.
Finský prezident Alexander Stubb nastínil svou ambiciózní vizi rozšíření Evropské unie. Sedmadvacítka podle něj dnes musí myslet ve velkém a využít aktuální geopolitickou situaci k posílení svého vlivu na světové scéně. Naznačil přitom, že by se unijní blok mohl rozšířit i mimo samotný evropský kontinent.
Za kulisami návštěvy finského prezidenta Alexandera Stubba v Praze se rozjela byznysová hra o desítky miliard korun. Dosud vyčkávající Seveřané se hlasitě přihlásili o zásadní zakázku české armády. Aby ve strategickém obchodu snížili šance miliardáře Michala Strnada a jeho firem, domluvili Finové spolupráci hned s několika českými podniky. Ministr Jaromír Zůna se i proto sešel se Stubbem.
Ještě před válkou se přátelil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Teď ho média označují jako jednoho z mála evropských státníků, kterému naslouchá Donald Trump. Finský prezident Alexander Stubb v Praze zaujal projevem o Evropské unii, která se podle něj musí zásadně změnit: je potřeba ji rozšířit a měla by být víc než mezinárodní organizace a méně než stát.
Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech.
Finský prezident Alexander Stubb má pověst jednoho z mála evropských politiků, kterým americký prezident Donald Trump skutečně naslouchá. Oba si začátkem loňského roku zahráli golf a od té doby zůstávají v bližším kontaktu, než by se mohlo zdát. Sám Stubb ale říká, že přezdívka „Trumpův našeptávač“ realitu úplně nevystihuje. Jejich komunikace má podle něj k šeptání často daleko.
Postavení Ukrajiny na bojišti se výrazně zlepšilo, ruské ztráty narůstají a Kyjev provádí stále více úderů hluboko za nepřátelskými liniemi. Zkraje týdne to ve Washingtonu uvedl finský prezident Alexander Stubb. Ten je velkým obhájcem Ukrajiny a jedním z mála státníků, kterým naslouchá americký prezident. Stubb totiž dobře hraje Trumpův oblíbený sport – golf. Stubb také načrtnul tři scénáře války.
Na tohle jsme zvyklí hlavně od běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a jeho ruského protějška Vladimira Putina. Obleky ale za hokejové oblečení ale vyměnili i finský prezident Alexander Stubb a kanadský premiér Mark Carney. Oba lídři se stali přáteli, a vyměňují si zprávy nejen o běžném životě, ale také o Íránu, Ukrajině a NATO.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Evropa by podle finského prezidenta Alexandera Stubba mohla Spojeným státům pomoci se zabezpečením Hormuzského průlivu výměnou za posílení americké podpory Ukrajině.
Rusko a prokremelská propaganda se snaží svět stále přesvědčovat o svém silném postupu v bojích na Ukrajině, na to ale nyní tvrdě zareagoval finský prezident Alexander Stubb. V rozhovoru pro GZERO Media prohlásil, že Vladimir Putin podle něj selhal ve všech svých strategických cílech.
Během cvičení NATO Joint Viking v severním Norsku narazili američtí vojáci na své limity boje v nehostinném arktickém prostředí. Podle vojenských zdrojů byli finskými záložníky přehráváni tak výrazně, že muselo zasáhnout velení. Podobné zkušenosti podle představitelů NATO dotvářejí obraz, že skutečná síla pro boj v Arktidě dnes leží spíš v Evropě než ve Spojených státech.
Finský prezident Alexander Stubb v Davosu ostře zhodnotil ruskou válku proti Ukrajině jako strategické selhání Kremlu. Zároveň popsal, jak je Finsko připraveno čelit případnému ruskému útoku. Poukázal na silnou armádu, rozsáhlou mobilizační schopnost, arktické jednotky i vysokou míru civilní připravenosti. A hlavně zdůraznil, že jeho země se dokáže bránit i bez podpory USA.
