








Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.



Zatímco ještě před pár lety byl „kvas“ nyní přezdívaný jako „komunistická cola“ či „sovětský Guinness“ v západní Evropě spíše takovou zvláštní vzpomínkou na východní blok, dnes se z něj stává nový wellness hit. Razí si cestu do supermarketů i hipsterských kaváren – a fanoušci o něm mluví jako o malém zázraku pro zdraví střev.



Kvůli neustále rostoucím životním nákladům se partneři rozhodli udělat krok, který většina lidí odkládá až na důchod. Opustili klasické bydlení a přestěhovali se na loď. Aby však splnili podmínky bydlení na vodě, musí se každé dva týdny přesouvat na nové místo. Přesto tvrdí, že by neměnili a žijí svůj sen.



Barva stěn ve vašem domově není jen otázkou vkusu nebo aktuálních trendů. Podle psychologů může mít mnohem hlubší význam. Ovlivňuje totiž vaši náladu, schopnost soustředění, kreativitu i celkovou psychickou pohodu. Jinými slovy: barvy, kterými se obklopujete, mohou nenápadně formovat váš každodenní život.



Začátek roku má zvláštní kouzlo. Kalendář je prázdný, hlava plná plánů a představa „nového já“ se zdá být na dosah ruky. Jenže pak přijde realita. Podle dat sportovní sociální sítě Strava právě druhý lednový pátek představuje okamžik, kdy se většina novoročních předsevzetí definitivně rozpadá. Proč tomu tak je?



Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.



Donedávna to vypadalo jednoznačně – čím originálnější jméno, tím lépe. Mnohé páry chtěly, aby jejich dítě bylo jediné svého druhu – alespoň podle jména. V roce 2026 se ale karta obrací. Podle psychologů, sociologů i dat z matrik rodiče čím dál častěji sahají po jménech, která tu byla dávno před nimi. Ne proto, že by jim došla fantazie, ale proto, že se změnil svět, do kterého se děti rodí.



Když se influencerka svým blízkým poprvé svěřila, že si společně s manželem chce postavit dům z lodních kontejnerů, setkala se především s nepochopením. Dnes však jejich netradiční domov sklízí obdiv po celém internetu. V čem spatřují plusy a minusy alternativního bydlení?






Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.



Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.



Suchý leden, nebo v Česku populárnější suchý únor, se stal novoročním rituálem mnoha lidí, kteří po svátečním přejídání a několika sklenkách navíc chtějí dosáhnout měsíce bez alkoholu. Proč? Touží po restartu těla i mysli. Jenže čím dál více odborníků upozorňuje, že tento populární trend nemusí být tak přínosný, jak by se mohlo zdát – a v některých případech může dokonce vést k nezdravým návykům.



Rok 2025 byl plný silných příběhů, nečekaných zvratů i témat, které vás zaujaly svou bizarností či srdečností. Od inspirativních osobností přes virální fenomény až po dobrodružství z druhého konce světa — tohle všechno vás letos nejvíc bavilo od redaktorek rubriky Magazín.



V momentě, kdy se ručičky hodin přiblíží k půlnoci, se svět na okamžik zastaví. Pak bouchne šampaňské, na obloze se objeví ohňostroje a my si popřejeme do nového roku to nejlepší. Ačkoliv stylů oslav je mnoho, možná překvapivě spousta z dnešních zvyků slavení Silvestra a Nového roku mají kořeny hluboko v antice, středověku i lidových tradicích.



Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.



Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.






Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?









Když pár bojuje s početím, většinou se jde první nechat otestovat žena. Přitom mužský faktor hraje stejně důležitou roli. Přesto jsou muži často opomíjeni – z důvodu sociálních a kulturních tabu se mnozí zdráhají podstoupit vyšetření nebo léčbu. Čím si mnozí škodí a co je naopak zbytečně straší?



V době, kdy si mnozí z nás pořizují chytré domácí kamery kvůli přehledu o dětech, mazlíčcích nebo majetku, je dobré si uvědomit jedno zásadní riziko – hackeři mohou proniknout i do těchto zařízení. Příběh z Jižní Koreje, kde čtyři lidé napadli přes 120 tisíc domácích kamer a použili záznamy k tvorbě sexuálně vykořisťujícího obsahu, je varovným signálem i pro české domácnosti.



Vynechání masa je dnes běžnější než kdy dříve – a to z důvodů zdravotních, etických i environmentálních. Ať už jde o pár týdnů, měsíc, nebo dlouhodobou změnu, dopady na tělo (a dokonce i psychiku) mohou být překvapivé. Výzkumy ukazují, že krátkodobá bezmasá období přinášejí viditelné fyziologické změny, ale zároveň vyžadují pečlivé plánování.





