Podle nové studie vědců z Harvardovy univerzity a několika výzkumných center ve Velké Británii zemřelo na důsledky spalování fosilních paliv v roce 2018 osm milionů lidí. Výpočty, které autoři zkombinovali se speciálním 3D modelem planety, ukázaly, že emise z uhlí, benzinu nebo nafty jsou smrtelnější, než se odhadovalo.
Bez opravdu tvrdého lockdownu se nepohneme nikam. Na dva tři týdny zavřít fabriky, nechat lidi doma a pak nastartovat testování a trasování. Jinak budeme řadu měsíců v tom, v čem jsme teď. Alternativou je spousta dalších mrtvých, míní biochemik Jan Trnka. Nemáme žádná data o výskytu mutací, je klidně možné, že už tu máme nějakou vlastní, jsme teď černými pasažéry zemí, které sekvenují, dodává.
O pomoc pořád voláme a pořád ji potřebujeme. Situace je kritická a lidé jsou vyčerpaní, říká místostarosta Chebu Jiří Černý. Ministerstvo tvrdí, že situaci vyřeší transporty pacientů do jiných českých nemocnic. Uvolněná lůžka byla do 24 hodin opět plná. Náměstek ministra zdravotnictví lhal. Není pravda, že jsou intenzivní lůžka obsazená německými občany, v Chebu teď není ani jeden, dodává.
Zatímco v roce 2019 měl před sebou průměrný sedmdesátník pohledem do statistik úmrtnosti ještě třináct let života, letos to vinou koronavirové epidemie bylo už jen něco přes jedenáct a půl roku. Takhle zásadní propad naděje dožití je zcela výjimečný. Podle demografky Dagmar Dzúrové snese loňský rok srovnání pouze s válečným rokem 1945.
Devatenáctiletého Brita Josepha Flavilla srazilo auto 1. března 2020. Upadl na mnoho měsíců do komatu ještě předtím, než propukla pandemie koronaviru. Jeho příbuzní dostali nápad, jak se pokusit s ním navázat spojení. Požádali přítele, leteckého instruktora Willa Flanagana, aby ho učil létat.
Vyléčením z onemocnění covid-19 to nemusí končit. Lékaři odhadují, že až u deseti procent pacientů se objeví takzvaný postcovidový syndrom, který u některých trvá týdny, u jiných i měsíce. Provází ho nejčastěji chronická únava, dušnost, kašel nebo přetrvávající ztráta čichu a chuti.
Jako teenagerka toužila po uznání. Začala hubnout, ale sebedisciplína se jí vymkla z rukou. Markeťačka Lada Brůnová skončila s diagnózou mentální anorexie a teď se po letech rozhodla svoji zkušenost sdílet. Její projekt 3pe má pomoct všem, kteří s poruchami příjmu potravy bojují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu s psychoterapeutkou Terezou Makovou popisuje, jak těžko se ze spárů nemoci vymotává.
Není nic, co by se nedalo vydržet, když to porovnám s těmi umírajícími na covid v nemocnicích. Nejsme v žádném katastrofickém omezování lidských svobod, peníze se dají nahradit, lidský život ne. Mutace jsou nakažlivější, musíme se víc omezit a vyměnit roušky za respirátor, říká Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEMu.
Už více než 222 tisíc dávek vakcíny proti koronaviru naočkovali zdravotníci v celém Česku, přes 17 tisíc lidí už i přeočkovali. Jenže to je méně, než s čím počítala schválená vakcinační strategie. Česko tak lednový cíl splnit pravděpodobně nestihne, navíc v únoru může být situace ještě horší. Čeká se omezování dodávek vakcín a ty, co přijdou, budou zřejmě primárně určeny na přeočkování.
Asi desetina lidí má potíže i měsíc po nemoci, pět procent i po čtvrt roce. U nejtěžších případů budou mizet měsíce, nejčastěji jde o zánětlivé změny, říká pneumolog Vladimír Koblížek z Centra postcovidové péče FN Hradec Králové. Pokud se stav zlepšuje kontinuálně, je to ideální. Nechci lidi strašit, i já jsem covid prodělal a s kolegy doufáme, že většina pacientů bude bez následků, dodává.
Když pečujete o pacienta s roztroušenou sklerózou, čeká vás život plný fyzického i psychického vypětí a marná snaha stíhat u toho svou práci. Poslat blízkého do zařízení se specializovaným odlehčovacím nebo rehabilitačním pobytem je ale skoro nemožné. Dvacet let totiž v Česku funguje jen jediné - Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové.
Zdravotníci jsou vyčerpaní, zátěž je extrémní a dlouhotrvající, když k tomu přičteme změnu režimu a delší práci, odezva na sebe nenechá dlouho čekat. Řada zdravotních sester má nemocné rodiny, takže je to celý chumel obtíží a výzev, kterým zdravotníci čelí, říká Lukáš Humpl, klinický psycholog se zaměřením na psychologii krizí. Syndrom vyhoření je realita a souvisí s epidemickou situací, dodává.
Demonstrace jsou projevem frustrace, je namístě snažit se motivaci lidí pochopit. Těch, kteří jsou proti opatřením i vládě, je asi 8 %, zhruba 60 % s omezeními souhlasí, říká sociolog z CVVM Matouš Pilnáček. Postoj lidí, kteří už přijdou na demonstraci, je složité změnit. Je fascinující, jak rozšířená je tu důvěra v konspirační teorie v souvislosti s covidem, jsou to desítky procent lidí, dodává.
Nepociťujeme úlevu, ve srovnání s podzimem je nárůst počtu pacientů diametrální, říká vedoucí lékař JIP Infekční kliniky FN Ostrava Jiří Sagan. My, co pracujeme na covid jednotkách, jsme nezbytní. I když jsme v karanténě, jdeme do práce s ochrannými pomůckami. I kolegové vyčerpaní po infekci nastupují do směn. A tak je nás dostatek, pokud by nebyl, tak opravdu meleme z posledního, dodává.
Stárnout budeme pořád, vzhled se ale může měnit pomaleji než vnitřek organismu. Kyselina hyaluronová navíc umí ovlivnit řadu procesů v buňkách a uplatnit se v medicíně, říká biochemik Vladimír Velebný. Jeho firma Contipro patří k největším dodavatelům kyseliny na světě. Získat se dá z kohoutích hřebínků, ale my jsme šli biotechnologickou cestou. Krémy neděláme, naším produktem je prášek, dodává.
Srdce jako po infarktu, plíce jak po velmi těžkém průběhu chřipky. I tak mohou vypadat orgány lidí pár měsíců poté, co prodělali lehkou formu covidu-19, se kterou se léčili v klidu domova. Lékaři předpokládají, že nejde o trvalé následky, s jistotou to však zatím tvrdit nechtějí.
Timothy Snyder je historik s velkým renomé. V knihách Krvavé země a Černá zem strhujícím způsobem probádal a bystrými postřehy pospojoval nejrůznější vlákna nacistických i komunistických zločinů. Je profesorem dějin na prestižní Yaleově univerzitě, získal mnoho ocenění včetně Ceny Hannah Arendtové, významná média zveřejňují jeho texty. Patří mezi vlivné americké intelektuály.
Moderní medicína dnes dokáže zachránit pacienty, kterým by dříve zbývaly jen měsíce života. Jak ukazují naše příběhy, lékaři si dnes díky novým technologiím umí poradit i s pokročilými stadii rakoviny, se smrtící bakterií či těžko dostupným nádorem na sítnici. Do plnohodnotného života dokážou vrátit těžké diabetiky i lidi, kterým funguje srdce jen na pár procent. Připomeňme si zázraky roku 2020.
Pokud se smí prezident karikovat (obrazně kritizovat a zesměšňovat), jaká karikatura Miloše Zemana by vlastně byla únosná a co by se na něm smělo přehnat?
Rok 2020 změnil svět. Nemoc covid-19 či nový typ koronaviru, infekční onemocnění, které se počátkem roku rozšířilo z čínského velkoměsta Wu-chanu, dosud celosvětově nakazilo přes 73 milionů lidí, z nichž více než 1,6 milionu zabilo.
