Drahé kliniky, měření biomarkerů a zaručené doplňky stravy. Z dlouhověkosti se stal byznys, který slibuje zázraky pomalu na počkání. Podle předního kardiologa Josefa Veselky však lidé často platí jen za uklidnění svědomí. Skutečný recept na dlouhý život je podle něj provokativně prostý, nudný a nestojí vůbec nic.
Staré houbařské atlasy ji doporučovaly jako chutnou houbu vhodnou do nálevu či do omáček, spousta lidí ji po vzoru svých prarodičů sbírá dodnes. Přesto se čechratka podvinutá zapsala do dějin medicíny jako jedna z nejzákeřnějších hub českých lesů. V lidském těle totiž funguje jako časovaná bomba: člověk ji může bez obtíží jíst desítky let, než další porce vyvolá fatální sebedestrukci krve.
Léky na hubnutí už dávno nevzbuzují pozornost jen tím, kolik kilogramů díky nim lidé ztratí. Vědci nyní zkoumají, zda mohou ovlivnit také mnohem závažnější onemocnění. Experimenty na myších i rozsáhlé analýzy zdravotních záznamů žen naznačují překvapivou souvislost s rakovinou prsu. Výsledky otevírají otázku, zda za možným ochranným účinkem stojí samotné hubnutí, nebo ještě jiný mechanismus.
Brnění prstů, ruka, která vás budí ze spaní, nebo pocit, že vám při běžných činnostech začínají vypadávat věci z ruky. Syndrom karpálního tunelu se často rozvíjí nenápadně a první obtíže lidé snadno přičtou únavě nebo přetížení. Existuje přitom jednoduchý manévr, který lékaři používají už desítky let. Jmenuje se Phalenův test a zabere nejvýše minutu.
Pije se pro lepší trávení a zdravější střevní mikrobiom. Výzkum ale zatím nepotvrdil, že kombucha přináší takové zdravotní výhody, jaké jí lidé často připisují. Navíc obsahuje cukr a při kvašení v ní vzniká alkohol. Nutriční terapeutka Martina Nanjašová vysvětluje, co od ní čekat a na co si dát pozor.
Možná nezáleží jen na tom, co máte na talíři, ale také v jakém pořadí to sníte. V novém experimentu vědci podali myším před sacharidy olivový olej a jejich krevní cukr pak stoupal pomaleji. Samotný tuk ale nevysvětluje všechno. Výzkumníci odhalili překvapivou souhru žaludku, hormonů a nervového systému, která může vysvětlit, proč pořadí jídla hraje roli.
Zasedání rozpočtového výboru v pondělí po volebním víkendu začalo netradiční zprávou. Předseda výboru a ekonomický expert strany Vladimír Pikora (Motoristé sobě) podle informací, které zazněly hned v samotném úvodu jednání, musel absolvovat lékařský zákrok. Poprvé od jeho nástupu do funkce se tak výbor konal bez něj.
Počítání kalorií, vážení porcí a hlídání každého sousta patří pro řadu lidí s cukrovkou k běžné představě o dietě. Malá klinická studie pod vedením české diabetoložky ale zkusila jinou cestu: účastníci jedli dosyta a množství jídla jim nikdo neurčil. Po 16 týdnech zhubli, klesl jim dlouhodobý cukr i množství tuku v játrech. Klíč ležel jinde než v počítání kalorií.
Západonilská horečka letos v Evropě nabírá na síle. Do konce září se nakazilo 1765 lidí v 16 zemích a virus se objevil ve 202 regionech. Nejvíc případů hlásí Itálie a Řecko, přibývají ale i země, kde se dříve objevoval jen zřídka. „Vzhledem k příznivému počasí riziko nákazy přetrvává,“ říká epidemioložka SZÚ Hana Orlíková.
Ještě před pár lety měla být éra vychrtlých modelek definitivně pryč. Mluvilo se o body positivity, větší tělesné rozmanitosti a o tom, že móda už nemusí vypadat jako přehlídka jediné tělesné konstituce. Jenže velmi štíhlé postavy se znovu objevují v módě, na sociálních sítích i v popkultuře. A s nimi se vrací i estetika, která nápadně připomíná 90. léta.
Přerušovaný půst patří k největším výživovým trendům posledních let. Nová studie ale naznačuje, že ve vyšším věku nemusí dlouhé pauzy mezi jídly fungovat tak, jak bychom čekali. U nejstarších účastníků navíc vědci objevili souvislost, která stojí za pozornost.
Maso, vejce, ryby, máslo a sýr. Žádné ovoce, zelenina, luštěniny ani celozrnné potraviny. Čistě masitá dieta získala na sociálních sítích pověst radikální cesty k hubnutí a lepšímu metabolismu. Její zastánci tvrdí, že člověk rostlinnou stravu vlastně vůbec nepotřebuje. První výsledky mohou vypadat přesvědčivě. Otázky ale začínají tam, kde končí krátkodobý efekt.
Střevní mikrobiom se po antibiotikách musí vypořádat s velkou změnou. Nová studie v časopise Nature naznačuje, že v takové chvíli může záležet i na tom, co člověk jí. Vědci sledovali stovky pacientů, zaznamenali tisíce jídel a následně svůj nález ověřili na myších. Výsledky otevírají otázku, jak léčbu ovlivní, kolik cukru přijímáme.
Léky na hubnutí už dokázaly změnit léčbu obezity, další kandidát ale míří ještě dál. Retatrutid v rozsáhlé studii snížil některým pacientům hmotnost o čtvrtinu a současně zlepšil cukr v krvi, krevní tlak i další ukazatele zdraví. Zatím ho přitom nikdo neschválil k běžnému použití. Vědci proto řeší zásadní otázku: kam až jeho účinek skutečně sahá?
Co si dát večer, když se vám nechce sáhnout po prášku na spaní? Vědci se podívali na potravinu, kterou má mnoho lidí běžně doma. Výsledky jejich pokusu přitom přinesly několik zajímavých otázek.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un trpí podle jihokorejské rozvědky „extrémní obezitou“ a čelí vysokému riziku srdečních chorob, kterým v minulosti podlehli i jeho otec a dědeček. Zpravodajci zároveň upozorňují na rostoucí vliv jeho dvanáctileté dcery Kim Ču-e, která se stále výrazněji profiluje jako možná budoucí nástupkyně.
Tuk se v játrech může hromadit celé roky, aniž by o tom člověk věděl. Nejde přitom jen o problém tohoto orgánu. Ztučnění jater souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Proč se játra a srdce potkávají a co může člověk udělat, aby své riziko snížil?
Každý den kelímek jogurtu. Zní to jako jednoduchý recept na zdravější střeva. Jenže co přesně se v těle po pravidelné konzumaci děje? Vědci vzali skupinu zdravých lidí, několik týdnů jim servírovali jogurt a pak se podívali, co se změnilo.
Šípkový čaj patří k podzimním klasikám. Stačí nasbírat červené plody růže šípkové, zalít je horkou vodou a člověk má pocit, že si připravil pořádnou dávku vitaminu C. Jenže mezi tím, kolik ho obsahuje čerstvý šípek a kolik se ho skutečně dostane do hrnku, může být značný rozdíl. Šípky navíc obsahují látky, které vědce zajímají z jiného důvodu: mohly zmírňovat potíže s artrózou.
Jídlo, pohyb, kouření, obezita. Právě tam obvykle hledáme recept na delší život. Nová americká analýza ale ukazuje na faktor, který lidé často odsouvají až na konec dne. Jeho souvislost s délkou života překonala ve statistických modelech většinu sledovaných návyků. A nejde o žádný drahý biohack: rozhodovat může už to, kolik hodin každou noc skutečně prospíte. Vědci teď ukazují proč.
