Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) v nedělní Partii na CNN Prima News řekl, že unijní záchranná energetická opatření by se měla příznivě projevit nejpozději od Nového roku. Podle vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce by navíc česká vláda měla zastropovat ceny elektřiny. S tím v rozhovoru pro rádio Frekvence 1 souhlasil i prezident Miloš Zeman.
Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl v sobotu po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Pravidla podle něj musí být jasná, přehledná a realistická.
Senioři, studenti a matky nebo otcové na rodičovské si často přivydělávají na dohodu o provedení práce. Pokud ale výdělek přesáhne deset tisíc korun měsíčně, musí z něj zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Limit je už deset let stejný, i když ceny za tu dobu vzrostly. Podle ekonomů by se hranice mohla zvýšit alespoň na 15 tisíc. Vláda změnu podporuje, poslanci by ji mohli předložit na podzim.
Vláda bude příští týden rozhodovat o zavedení mimořádné daně v Česku. Takzvaná windfall tax nedopadne na všechny firmy, zisky v době vysoké inflace má zdanit pouze vybraným podnikům z energetiky či bankovnictví. Ekonomové ovšem tomuto záměru státu, jak získat peníze navíc, příliš nevěří. Podle nich zavedení daně vyvolá na českém trhu nejistotu a donutí firmy zdanění různými způsoby obcházet.
Česko bylo loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu země za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Výdaje a příjmy státu dlouhodobě nelícují a mimořádné sektorové berně na tom vůbec nic nezmění. Pokud chce vláda "podojit" ČEZ nebo banky, může to udělat chytřejším, méně škodlivým způsobem.
Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. Ministerstvo sleduje nezvyklé chování na některých místech, a podá proto k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podnět k prošetření. Ve čtvrtek o tom informovalo v tiskové zprávě.
Dividendy z energetické společnosti ČEZ, které budou vyplaceny za letošní rok, stát opět použije na zmírnění energetické krize. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vyloučil, že by vláda zavedla sektorovou daň pro některá odvětví. Jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.
Část kabinetu chce uvalit speciální daň na některé podniky, část ne. Část chce zvyšovat odvody i lidem, část ne. Místo aby ministři nejistotu tlumili, šponují ji co nejvýše.
Není možné utíkat do eurozóny, jen abychom se schovali před vlastní politickou reprezentací a rozloženou centrální bankou. Nejprve musíme dodělat domácí úkoly.
Časy, kdy po zasedání vlády ještě celé dny nebylo jasné, jakou ekonomickou a sociální pomoc vlastně ministři schválili, se evidentně vracejí.
„Je naší povinností pomoci prchajícím ženám a dětem. Dlouhodobě se to může naší společnosti vrátit. Kdyby Putin nevedl válku, jsem si jistý, že bychom původní rozpočet dodrželi. Teď ale očekáváme největší inflaci za 25 let,” říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
