Dokud před sebou měla republika hlasování o novém prezidentovi, bál se kabinet zastavit zadlužování, aby to nepomohlo na Hrad Andreji Babišovi. Teď za to otálení zaplatíme. I s patřičnými úroky.
Jakmile bude známo jméno nové hlavy státu, mohou politici na čas zapomenout na nekonečný předvolební cirkus a začít se věnovat i své skutečné práci - správě těžce zkoušené republiky.
Evropské země už v říjnu slíbily osmnáct miliard eur Ukrajině na provoz státu v příštím roce. Ministři financí ze sedmadvacítky ale po více než dvou měsících nenašli potřebný jednomyslný souhlas. Dohodu na půjčce v přepočtu téměř 440 miliard korun, které země vzdorující ruské agresi potřebuje na výplatu mezd lékařům či pro důchodce, zablokovalo na schůzce v Bruselu Maďarsko.
Nikde v Evropě nevymysleli tak bizarní plán, jak dostat mimořádné zisky z dodavatelů plynu, elektřiny a ropy, jako v Česku. Rizika jsou obrovská, státu hrozí soudy a ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) je to zjevně jedno.
Chtějí to podnikatelé, vědí to i vládní politici: Elektronická evidence tržeb by mohla pokračovat jako dobrovolná možnost, která uleví poctivcům. Ale političtí marketéři rozhodli, že vše po Babišovi musí lehnout popelem.
Země Evropské unie si chtějí půjčit 18 miliard eur, aby je předaly Ruskem napadené Ukrajině na financování provozu státu v příštím roce. Maďarsko vzkazuje, že s tím nesouhlasí. Důležitou roli ve vyjednávání kompromisu budou mít předsedající Češi.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to v pátek po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent.
Souhlas s nižším daněním hazardu v krizových časech, kdy erár hledá každou korunu a zavádí sektorové berně, by se měl stát tím posledním omylem, kterého se ministr financí Zbyněk Stanjura ve funkci dopustil.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve sněmovně to v úterý oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit.
Vláda evidentně propadla bludu, že si může dovolit držet nízké daně i vysoké výdaje. Začíná vážně ohrožovat budoucnost republiky.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje uplatnit ji už od letoška. Po středečním jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě ve středu ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit zpětně i pro letošek.
V krizi mají vlády jistě právo zkasírovat velké podniky i banky. I to se ovšem musí umět. Fialův kabinet však stvořil paskvil srovnatelný snad jen s Babišovým rušením superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok, vyplývá ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace.
Česká bankovní asociace nabízí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnují podporu dostupného bydlení financováním Státního fondu dopravní infrastruktury, dopravních projektů, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.
Pokud potřebuje stát vyrazit peníze z bank, může je zavalit rozvojovými projekty, které slíbily financovat. Nebo může upravit podnikové berně. Jednorázový nájezd na finanční ústavy je ale aktem čirého zoufalství. A ve výsledku se nevyplatí vůbec nikomu.
