Současná flotila amerických letounů včasné výstrahy (AWACS) bude v Evropě nahrazena švédskou alternativou. Agentuře Reuters to sdělily čtyři zdroje obeznámené se situací. Tento krok přitom může poškodit vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten sice po Evropě požaduje, aby více zbrojila, ale zároveň chce, aby spojenci v NATO nakupovali od amerických zbrojovek.
Stalo se to jen pár dnů poté, co se ministr Jaromír Zůna sešel s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, aby spolu jednali o modernizaci české armády. Obrana tehdy zasáhla do jednoho z chystaných obchodů, o něž mají Helsinky velký zájem. Nedovolila uspořádat takzvaný průmyslový den, kde chtěla finská firma Patria svá obrněná vozidla AMV XP předvést zástupcům české armády.
Je to už více než osm let, co Jaroslav Strnad, zakladatel skupiny CSG, předal holding synovi Michalovi, opustil zbrojní průmysl a přesedlal na strojírenství. Teď je však zjevné, že se do obranného průmyslu naplno vrací. Jeho stopa je viditelná hlavně v leteckých technologiích – nejnověji v českých systémech, které dokážou najít a zničit nepřátelské drony. Sféra vlivu Strnadů se tak čile rozrůstá.
Válka na Ukrajině proměnila drony v jednu z největších hrozeb moderního bojiště – a zároveň odstartovala závod o co nejlevnější a nejúčinnější obranu proti nim. Estonský start-up proto vyvíjí malé rakety Mark 1, které mají ničit ruské šáhidy za zlomek ceny současných systémů. Firma nyní spojila síly s českou Colt CZ Group a chce své technologie dostat nejen na Ukrajinu, ale i do evropských armád.
Že by Česká republika po 90 letech obnovila výrobu tanků vlastní konstrukce? Zas tolik rozjetý tuzemský zbrojní průmysl není. Ovšem i přesto byl střední tank CFL-120 Karpat jedním z největších lákadel bratislavského veletrhu IDEB. Především proto, že obrněncem s tureckým šasi a italskou věží se miliardář Michal Strnad zřetelně přihlásil o velkou zakázku slovenských ozbrojených sil.
Přesně rok poté, co vyšlo najevo, že ukrajinské speciální jednotky se po bojištích prohánějí v lehkých útočných autech Flyer, se americká technika dostává i do výbavy české armády. Chrudimský výsadkový pluk by měl těchto vozidel získat hned několik desítek, první už dorazily. Spojené státy je Česku poskytnou jako kompenzaci za dřívější pomoc Kyjevu, platit bude třeba jen za jejich vybavení.
VÚ 6192. To je název skryté základny, kterou Československá lidová armáda budovala v severní části Drahanské vrchoviny od poloviny minulého století. V nízkých stavbách rozesetých podél lesních cest za dvojitým plotem se tu desítky roků skladovala munice do těžkých zbraní. A i když je tahle historie už dávno pryč, teď se granáty do přírody u Skřípova vrátí. Areál koupil miliardář Michal Strnad.
Za kulisami návštěvy finského prezidenta Alexandera Stubba v Praze se rozjela byznysová hra o desítky miliard korun. Dosud vyčkávající Seveřané se hlasitě přihlásili o zásadní zakázku české armády. Aby ve strategickém obchodu snížili šance miliardáře Michala Strnada a jeho firem, domluvili Finové spolupráci hned s několika českými podniky. Ministr Jaromír Zůna se i proto sešel se Stubbem.
Zapírání, lhaní, mlčení. S tím vším se setkal reportér deníku Aktuálně.cz, když v uplynulých dnech v západních Čechách oslovoval lidi, kteří měli dřív blízko k Anežce Brahové. Ta je od 24. března obviněná z terorismu. Policie ji jako jednu ze skupiny několika mladých lidí z propalestinské komunity spojuje se žhářským útokem na pardubický závod zbrojovky LPP Holding.
Zbrojní skupině CSG miliardáře Michala Strnada to skřípe. A teď nejde jen o škrty v českém obranném rozpočtu, které dopadají i na zakázky Strnadových firem. Daleko větší vrásky jeho byznysu už několik týdnů dělá chování investorů, kteří ztrácí o akcie CSG zájem. Citelně se tak snižuje nejen Strnadův majetek, ale i hodnota holdingu. Svůj podíl na tom může mít i zatajování citlivých informací.
I když údajná podzemní organizace, která se přihlásila k pátečnímu útoku na budovy firmy zbrojní firmy Archer-LPP, posuzovanému jako terorismus, vydala už dvě prohlášení, české propalestinské spolky stále mlčí. Lidé, které dosud policie obvinila, jsou přitom s těmito organizacemi nejspíš úzce propojení. A navíc na ně ukázal i Pavel Čižinský, advokát jednoho ze zadržených.
Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent, a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.
Stačily dva roky. Putinova agrese na Ukrajině dala tuzemským zbrojařům impuls k obrodě, jakou žádné odvětví v historii České republiky nezažilo. A spolu s úspěchy na domácím trhu rychle roste i jejich chuť expandovat do zahraničí.
Obraně se konečně podařilo uzavřít analýzu, na jejímž základě nakoupí přes 250 nových kolových obrněných vozidel za desítky miliard korun. Zásadní materiál předali úředníci vojákům předposlední den loňského roku. Dokument poslouží jako základní ukazatel pro to, jestli české pozemní síly dál zůstanou závislé na českém koncernu CSG, nebo se vyzbrojí obrněnci západní výroby.
Krátce po extempore s muniční iniciativou o sobě dal ministr za SPD Jaromír Zůna opět vědět. Na dotaz deníku Aktuálně.cz potvrdil, že plánuje narovnat situaci, kdy banky v současné napjaté bezpečnostní situaci nechtějí rozumně půjčovat některým zbrojním firmám.
Už více než sto let je český letecký průmysl důležitým pojmem nejen v evropském, ale i globálním měřítku. Podniků s dlouhou historií má republika hned několik. Jen jeden z nich se ale může pochlubit vlastním vývojem a výrobou transportního letounu, kterých po světě od 70. let funguje více než 1200 kusů. Jde o továrnu Aircraft Industries, známější dřív jako Let Kunovice a její stroj L 410.
Ostrá slova Andreje Babiše (ANO) proti české muniční iniciativě, díky níž dostává Ukrajina tolik důležité dělostřelecké granáty, po volbách pomalu odeznívají. S tím, jak se mění názor pravděpodobného premiéra, se stále zřetelněji odkrývá, co mu na téhle pomoci vadí. Tedy přesněji - kdo. Jde totiž o souboj s jedním z nejbohatších Čechů, který právě díky ruské válce na Ukrajině vydělává velké sumy.
Právě teď měla mít obrana hotový a vyhodnocený materiál, který řekne, jaké obrněné bojové vozidlo nahradí ve výzbroji české armády rychle stárnoucí stroje Pandur II. Jenže žádný dokument na stole není a ještě několik měsíců nebude. Dokončení strategické studie bude až na novém vedení resortu. Situace je zarážející o to víc, že s jinými miliardovými obchody naopak Jana Černochová velmi spěchá.
Nejbohatším Čechem je podle časopisu Euro majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad s majetkem 330 miliard korun. Z čela žebříčku sesadil loňského vítěze Daniela Křetínského, jehož majetek časopis odhadl na 280 miliard korun. Strnad překonal i dědice finanční skupiny PPF Renátu Kellnerovou s rodinou, s odhadovaným majetkem 315 miliard korun.
Zbrojařská skupina Colt CZ Group SE uzavřela smlouvu o koupi 51procentního podílu v pardubickém výrobci nitrocelulózy Synthesia Nitrocellulose. Zbylý podíl získá Colt CZ za již dohodnutých podmínek ve střednědobém horizontu. Celková cena transakce činí 22 miliard korun, uvedla zbrojovka v pátek. Colt CZ zároveň oznámil, že se dohodl na koupi energetické divize Synthesie za 1,4 miliardy korun.
Aby byla munice do děl či ručních zbraní správně pevná a odolná, musí nejdřív projít žíháním ve speciálních pecích. Bez těchto zařízení by se zbrojovky prostě neobešly. Řada těch evropských se spoléhá na technologii vyrobenou na jižní Moravě. V polích, kousek za Židlochovicemi a na dohled od prvních vinic, sídlí továrna LAC, která funguje už více než třicet let.
