Česko patří v rámci Evropské unie mezi státy, v nichž lidé tráví v práci nejvíce času. Dovolená je kratší než ve většině dalších zemí. Odboráři proto chtějí přidat do zákoníku práce nárok na jeden týden dovolené navíc. V současnosti se ale zároveň jedná o uzákonění takzvaného zdravotního volna – a právě "sick-days" mají zřejmě větší šanci.
Nezaměstnanost v Česku během září klesla na 5,2 procenta, před rokem dosahovala šesti procent. Volných míst je už téměř 141 tisíc – více jich bylo naposledy v srpnu 2008. Míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech kromě Prostějova.
Analytici přepočetli výdělky v obou zemích na standard kupní síly - jednotku, která zohledňuje odlišnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Z deseti vybraných profesí si Češi vydělají více v šesti případech. Rozdíly se ale snižují.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se od 1. ledna 2017 opět zvyšuje.
Většina z potenciálních zaměstnanců žije na Ostravsku, Sokolovsku, Chomutovsku či Mostecku. Bohužel tito lidé nemají zájem se stěhovat za prací, uvádí Asociace exportérů.
Se zástupci odborů se v září domluvilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Mzdy řidičů v linkové autobusové dopravě stoupnou od ledna na 98 korun za hodinu. Opatření reaguje na to, že kraje často vybírají dopravce ve veřejných řízeních zaměřených na nízkou cenu a tedy na co nejnižší mzdy řidičů.
Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou. Zrušila také nižší sazbu pro zdravotně postižené, částky se tak sjednotí s běžnými zaměstnanci.
Ani při nedostatku zaměstnanců nedokáže řada firem nabídnout částečné úvazky, které jsou mezi zájemci velmi žádané. Podle personalistů jsou nepružné, podle zástupců firem k tomu mají objektivní důvody.
Tuzemským průmyslovým firmám chybí 140 000 zaměstnanců kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Lidé registrovaní na úřadech práce už podle šéfa Svazu průmyslu buď pracovat nechtějí, nebo nemohou. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka.
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.
O zkrácené úvazky navíc už nemají zájem pouze ženy po rodičovské dovolené, ukazuje analýza inzertního webu a novin Annonce. V Česku pracuje podle studie německého statistického úřadu na částečný úvazek jen 5,8 procenta žen. Průměr v EU je skoro 32 procent, v Nizozemsku dokonce přes 60 procent žen. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je v Česku 1,3 procenta, zatímco v Unii je to osm procent.
Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 299 lidí, z toho 98 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. O příspěvek, který lze pobírat maximálně 12 měsíců, můžou lidé žádat v šesti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
Poptávka po zaměstnancích v Česku stoupá, přes 60 procent nabídky ale tvoří nekvalifikovaná pracovní síla, říká studie Global Skills Index 2016. Mzdy v Česku rostou, ale stále podle studie nejsou konkurenční s většinou evropských ekonomik.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají překvapivě Těchařovice na Příbramsku, teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska či Mostecka. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 120 obcí.
Šest let hledá společnost Triola pro svůj provoz v Horním Jiřetíně švadleny a šičky. Na trhu práce však podobné profese nejsou a české školství jich produkuje minimum. Firma si proto svoje lidi ze zkušenostmi našla ve Vietnamu. Narazila však na odpor ministerstva zahraničí.
Otevřený pracovní prostor zvyšuje mezi zaměstnanci asociálnost, tvrdí australští vědci. Zkoumali chování tisícovky lidí, kteří pracují v tzv. open space, a došli k závěru, že práce ve velkém společném prostoru vede mezi kolegy k podrážděnosti a podezíravosti.
Celkem 86 procent firem však v posledním čtvrtletí letošního roku nepředpokládá změny v počtu zaměstnanců.
Firmy čím dál více bojují s nedostatkem zaměstnanců. Vedle zvyšování mezd proto vymýšlejí i další benefity, píše zpravodajská agentura Bloomberg v textu o pracovním trhu ve střední a východní Evropě. Řada zemí regionu se potýká s tím, že se miliony jejich občanů přesunuly za lépe placenou prací do starých zemí Evropské unie.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 388 474 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných klesl na 5,3 procenta.
Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
