Reklama
Reklama

Voda


Praha spustila novou linku na čistění odpadních vod. Podívejte se, jak se stavěla
Praha spustila novou linku na čistění odpadních vod. Podívejte se, jak se stavěla
Praha spustila novou linku na čistění odpadních vod. Podívejte se, jak se stavěla

Praha spustila novou linku, která vyčistí polovinu odpadních vod. Takhle ji stavěli

Na pražském Císařském ostrově začala fungovat nová linka na čistění odpadních vod. Stála 6,1 miliardy korun. Stávající vodní linka nesplňuje ekologické požadavky, zejména pokud jde o obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Nová linka, která zvládne vyčistit polovinu odpadních vod z hlavního města, kombinuje mechanické, chemické a biologické čištění.

Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský
Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský
Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský

Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský

Řada měst situaci podceňuje, změnit myšlení projektantů a úředníků je ale složité, popisuje David Stránský z ČVUT. Zatímco v centrech měst podle něj odteče bez užitku až 55 % dešťové vody, v lese je to méně než 10 %. Zeleň je nedostatečně využitá, zelené střechy například dokážou odpařit 80 % vody, přes výměník může voda sloužit jako jednoduchá klimatizace, případně se dá jímat a použít k zalévání nebo ke kropení ulic, vypočítává možnosti využití předseda Asociace pro vodu. Pokud se něco nezmění, nebudou města příjemným místem k žití a bude v nich velké vedro, dodává.

Reklama
Vody ubývá, za 60 let na tom můžeme být jako vnitrozemí Chorvatska, varuje Voženílek
Vody ubývá, za 60 let na tom můžeme být jako vnitrozemí Chorvatska, varuje Voženílek
Vody ubývá, za 60 let na tom můžeme být jako vnitrozemí Chorvatska, varuje Voženílek

Vody ubývá, za 60 let na tom můžeme být jako vnitrozemí Chorvatska, varuje Voženílek

Mění se nám klima, máme víc sucha a méně mrazu. V našich studnách je jen polovina vody, co měly naše babičky. Kvůli suchu je málo krmiva pro zvířata. Zemědělci musejí posílat dobytek na jatka mnohem častěji. Tlačí se k nám nové rostliny i živočichové, kteří jsou na sucho zvyklí, říká v DVTV Apel profesor geoinformatiky Vít Voženílek z Univerzity Palackého.

Reklama
Reklama
Léto bez koupání? Za sinice v rybnících si můžeme sami, desítky let je krmíme fosforem, říká Duras
Léto bez koupání? Za sinice v rybnících si můžeme sami, desítky let je krmíme fosforem, říká Duras
Léto bez koupání? Za sinice v rybnících si můžeme sami, desítky let je krmíme fosforem, říká Duras

Dříve prací prášky, dnes lidská moč. To je potrava pro sinice. Už se jich nezbavíme, varuje expert

Na tom, aby nás sinice trápily, pracujeme od druhé světové války, teď už se jich nezbavíme, tvrdí hydrobiolog z Povodí Vltavy Jindřich Duras. Celou zeměkouli podle něj překrmujeme živinami a sinice jsou dostatečně zásobené fosforem. Dramaticky musíme snížit jeho množství ve vodě, popisuje Duras. Potíž je podle něj kromě sinic i s látkami, které nejsou vidět, ať už jde o zbytky antibiotik, pesticidy nebo impregnace. Těch látek jsou stovky a my nemáme představu, co způsobují, říká hydrobiolog.

Reklama
Měšťák DVTV
Měšťák DVTV
Měšťák DVTV

Měšťák: Pitný režim je jen byznys, lidé jsou na něm závislí, mohou mít otok mozku nebo zemřít

Ženy, které za mnou chodí, jsou oteklé, že jim ani skoro nemůžu operovat víčka, tvrdí plastický chirurg Jan Měšťák. Dlouhá léta patří k odpůrcům takzvaného pitného režimu, jeho následky prý vidí i ve své ordinaci. Osmnáctileté dívky mají váčky pod očima, protože pijí i pět až šest litrů denně, líčí Měšťák. Za tlakem na dodržování pitného režimu je podle něj mimo jiné byznys s balenou vodou. Vidět v divadle ženu s krásnou róbou, která v ruce drží pet lahev, to je pro mě degradující, říká chirurg.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama