Poblíž Lán vytvářejí odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) krajinu s prvky, které mají zajistit, aby půda odolala suchu i povodním. Projekt by měl být vzorem i pro jiná míst v Česku a Evropě. Vznikat začal loni v létě, hotovo by mohlo být tak za tři roky, řekl při představení projektu rektor ČZU Petr Sklenička.
Sládci pivovaru v Čížové na Písecku uvařili v Česku poprvé pivo z recyklované vody. Pocházela z pražské čističky odpadních vod. Zatím ho pod značkou ERKO vzniklo 15 hektolitrů, vodu čistili odborníci z Veolie. Pivovar má roční kapacitu 3000 hektolitrů.
V pražské Nemocnici Na Bulovce je od půlnoci omezena péče kvůli havárii vodovodu mimo areál. Jsou odloženy plánované operace, sanitky do nemocnice nebudou vozit pacienty a ambulance budou v provozu, dokud nedojdou sterilní nástroje. Oznámila to mluvčí nemocnice Simona Krautová. Urgentní operace, bez nichž by byli pacienti ohroženi na životě, bude nemocnice provádět dál. Dodávky vody byly před 12:00 částečně obnoveny, péče bude ale omezena z preventivních důvodů zřejmě do 20:00.
I přes poměrně deštivý květen zůstává deset procent území Česka vystaveno extrémnímu zemědělskému suchu, což je nejhorší stupeň ze šesti. Dalších šest procent území trpí výjimečným suchem. Zatímco se situace částečně zlepšila na Moravě, velký nedostatek vody je v Ústeckém kraji, velké části Středočeského kraje, Plzeňského kraje a Královéhradeckého kraje, částečně je zasažen i Liberecký a Pardubický kraj. Na Moravě sucho přetrvává na střední a v části jižní Moravy, vyplývá z mapy, kterou v pondělí zveřejnil portál InterSucho a je vztažená k neděli.
"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Splachovat pitnou vodou je mrhání, zvykli jsme si na vodní blahobyt. Je na nás, jestli budeme pokračovat v marnotratném využívání vodních zdrojů, nebo se z něj poučíme, míní hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Dokud lidem poteče voda z kohoutků, budou si myslet, že se jich to netýká. Měli bychom jít zpátky ke kořenům a vrátit vodní síť do původního stavu, říká. Budoucnost ale vidí optimisticky. Každé sucho má technické řešení, je to výzva, ale není to fatální problém, protože víme, co s tím udělat, myslí si Hrkal.
Spotřeba vody loni v Česku dál stoupla. Její celková spotřeba meziročně vzrostla o 1,8 litru na 133,5 litru na osobu a den, v domácnostech pak průměrný Čech spotřeboval denně 89,2 litru vody. To je o 0,6 litru více než v předchozím roce. Stouplo i vodné a stočné. Data ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Dávejte na trávníky do stinných míst misku s vodou pro volně žijící zvířata, prosí Český svaz ochránců přírody. Sucho je takové, že hlavně ve městech mnoho zvířecích druhů trpí nedostatkem vody. A dopad je o to závažnější, že v této době mnozí pečují o mláďata.
Do dolů pod Kladenskem se vrátily miliony kubíků vody, které by teoreticky mohly napojit celý region a pomoci mu ve stále těžším boji proti suchu. K využití tohoto zdroje se však nikdo nemá a co hůř, hrozí mu znečištění. Pokud voda vystoupá až k zamořenému území bývalé ocelárny Poldi, bude zřejmě znehodnocena. Nikdo však neví, zda k tomu skutečně dojde, což brání vynaložení stovek milionů potřebných k odvrácení takového scénáře.
Nejdříve došly peníze, pak už je ani nebylo za co utrácet. V kdysi bohaté Venezuele chybí jídlo, léky a teď je na řadě i voda. Výpadky elektřiny přerušily na většině území Venezuely rozvod pitné vody. Kohoutky v některých domácnostech ale vyschly už před několika týdny a voda se pro zoufalé Venezuelce stává dalším nedostatkovým zbožím. Miliony obyvatel utekly během posledních několika let do sousedních zemí. Ti, co zůstali, bojují o přežití. "Jsme tak bohatá země. Není fér, že se tohle děje," popsala americkému listu Washington Post Jakeline Moncadaová, matka tří dětí, která už týdny chodí sbírat vodu do koryta potoka nedaleko Caracasu.
V dotačním programu Dešťovka, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) přispívá na lepší hospodaření s vodou, byly dosud přijaty čtyři tisíce žádostí za 185 milionů korun. Žádosti o systém na dešťovou vodu určenou pro splachování a současné zalévání zahrady tvoří 70 procent. Pro aktuální výzvu resort vyčlenil 340 milionů korun.
U příležitosti pátečního Světového dne vody představili ministři zemědělství a životního prostředí opatření, která jejich resorty podniknou na lepší hospodaření s vodou v krajině. Na tiskové konferenci vyjádřili také sympatie s nedávnými protesty školáků proti klimatickým změnám.
Hlavním trendem v bydlení je v posledních letech hlavně energetická soběstačnost. V kurzu jsou projekty a domy, které dokážou energii nejenom šetřit, ale ideálně i vyrábět a úsporně nakládat s vodou. Průměrný Pražan například denně spotřebuje přibližně 105 litrů pitné vody, přičemž čtvrtinu z toho prosplachuje na toaletě. Architekti i developeři se proto čím dál častěji zaměřují na maximální využívání dešťové či užitkové vody. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších ekologických vizí, staveb, atypických objektů, kanceláří i celých zelených měst v Česku a zahraničí. Jejich přehled jsme sestavili v rámci světového dny vody, který připadá na pátek 22. března.
Ministerstvo životního prostředí v pondělí vypsalo výzvu s dotací jedné miliardy korun na projekty takzvané velké dešťovky pro obce. Úřad tím podpoří hospodaření se srážkovou vodou, obce a města mohou postavit například velké nádrže pod komunikacemi. Naopak občané si budou moct na vlastním pozemku snadněji vybudovat malé rybníky. Tím by přispěli ke zlepšení krajiny, aby byla odolnější proti suchu,
Průměrné vodné a stočné bude letos 88 až 90 korun za metr krychlový, což je meziroční růst o 3,2 procenta. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), které analyzovalo stanovené ceny pro letošní rok z 13 krajských a více než 30 okresních měst. Jde o nejnižší navýšení ze síťových odvětví, uvedl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák.
V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.
Nejsme evropským epicentrem běsnění džihádistů, ale kvůli své poloze a lhostejnosti ke krajině, v níž žijeme, jsme se stali evropským epicentrem sucha.
Energetické firmy si právě uplynulý rok opravdu užily. Po letech propadů cen a předpovědí o konci klasické energetiky se vývoj otočil o 180 stupňů. Jen za posledních 11 měsíců vyskočila cena elektřiny na velkoobchodních trzích o 65 procent na zhruba 58 eur za megawatthodinu. Za poslední tři roky je to růst dokonce zhruba 170 procent. Tolik nestála více než sedm let.
Vodní paprsek, který je svou neobyčejnou silou schopen rozřezat téměř jakýkoliv materiál, jak zastavit rozmnožování škůdců pomocí hormonů i budoucnost automobilového průmyslu. Podívejte se na reportáže o nejzajímavějších objevech české Akademie věd.
Odhadem pět až deset tisíc domácností v pražských Kobylisích, Bohnicích a Čimicích bude od pátečního večera do sobotní noci bez tepla a teplé vody. Pražská teplárenská bude opravovat potrubí. S pracemi firma začne kolem 22:00, oprava je naplánovaná do sobotní půlnoci. Informoval o tom dispečer Pražské teplárenské. Venkovní teploty by podle předpovědi v noci ani v sobotu neměly v Praze klesnout pod nulu. Měnit se bude část potrubí o půlmetrovém průměru v Přemyšlenské ulici. O netěsnosti na potrubí firma ví zhruba dva dny, řekl dispečer.
