Obce i svazy kritizují plánovanou stavbu vysokorychlostních tratí, jak ji zamýšlí Správa železnic (SŽ). Jsou rozladěny kvůli způsobu vedení tras mezi Prahou a Brnem a Prahou a Drážďany. Někteří starostové a zemědělci se podepsali i pod memorandum, které má otevřít diskusi o plánované výstavbě rychlotratí.
Během Pražského povstání v květnu 1945 se obrněné vlaky významným způsobem zapojily do zuřivých bojů o Prahu. Byly velmi účinnou zbraní povstalců, odrážely útoky tanků, dokázaly vyřadit pěchotu i obsluhu německých děl. Od 5. května jich v hlavním městě sloužilo 14, dva esesáci zcela rozstříleli. Povstalci také používali rozjeté lokomotivy jako beranidla, která vysílali proti nepříteli.
České dráhy vylepšují své příměstské vlaky CityElefant, které zajišťují dopravu v okolí Prahy. Vlaky cestujícím nově nabídnou zásuvky pro dobíjení drobné elektroniky nebo zdarma připojení k internetu přes wi-fi. Tou by mělo být do konce roku vybaveno všech sedmdesát souprav CityElefant, které státní dopravce provozuje v oblasti metropole.
Nenápadný snímač na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko, popisují experti Vysokého učení technického v Brně (VUT) bezpečnější železnici budoucnosti. O technologii českých vědců mají zájem i v cizině.
Železnice představují ekologicky šetrný a bezpečný způsob dopravy. I proto se Evropská unie rozhodla jmenovat rok 2021 Evropským rokem železnice. Chce tak upozornit na pozitiva vlakové přepravy. Projděte si nejzajímavější čísla o evropských tratích.
Zemědělci kritizují plán vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan. Trať se dotkne pěstitelů, kteří produkují chmel a zeleninu, sdělili zástupci Agrární komory ČR. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka v pondělí podobně jako v minulém týdnu uvedl, že se kvalita zemědělské půdy zohlední cenově při výkupu pozemků.
Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130 000 cestujících denně. Tratě, které by měly být v provozu téměř výhradně přes den, budou v dosahu více než poloviny obyvatel země. Uvedl to generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda. Stát nyní připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí, první by měl začít fungovat za sedm let.
Osoblažský výběžek v Moravskoslezském kraji zasahuje do Polska, ale je Českem, leží ve Slezsku, ale je moravskou enklávou. Nehrnou se sem obyvatelé ani firmy, přesto má co nabídnout. Nevšední přírodní divočinu, památky a také největší chloubu - raritní úzkokolejku. Když padla k zemi její první nádraží, starostové obcí se rozhodli jednat. Tento klenot chtějí zachránit i pro další generace.
Čistota, dostupnost, design, ale také nabídka restaurací. I to jsou kritéria, podle kterých organizace Consumer Choice Center vybrala ta nejlepší nádraží v Evropě pro letošní - pandemický rok. Koronavirus s cestováním vlakem sice značně "zamával", železnice se ovšem při pokračujícím očkování postupně vrací do života. Podívejte se, které stanice nabízejí cestujícím nejvíce.
Soukromý dopravce RegioJet chce společně s nizozemským start-upem European Sleeper v průběhu příštího roku uvést do provozu noční vlak, který bude jezdit z Prahy přes Berlín a Amsterdam až do Bruselu. Vlakové spojení má podle RegioJetu přispět k ekologičtějšímu a také pohodlnějšímu cestování v Evropské unii. Noční spoje provozují i České dráhy, kvůli pandemii jsou ale nyní pozastaveny.
Po srážce dvou nákladních vlaků ve stanici Světec na Teplicku zemřel strojvedoucí, druhý je zraněný. Škoda podle odhadů Drážní inspekce přesáhne deset milionů korun. Podle předběžného zjištění inspekce jeden z vlaků nezastavil před návěstidlem zakazující jízdu.
Nejméně padesát lidí v sobotu přišlo o život, když v tunelu na východě Tchaj-wanu vykolejil vlak. S odvoláním na hasiče o tom informují zahraniční tiskové agentury. Zhruba 150 lidí při nehodě utrpělo zranění. Podle místních úřadů jde o nejhorší železniční neštěstí, jaké se na tomto ostrově jižně od Číny kdy stalo.
Železniční dopravu na prvním koridoru z Prahy do Olomouce a Brna omezí v následujících dvou až třech letech několik velkých výluk. Správa železnic (SŽ) na páteřní trati plánuje na řadě úseků velké rekonstrukce, které zpozdí část vlaků o desítky minut, další pak budou odkloněny po náhradních trasách nebo budou nahrazeny autobusy. Na tiskové konferenci to uvedl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Různá místa, která by kvůli pandemii koronaviru neměla využití a jsou dostatečně velká, se dočasně mění na očkovací centra. Ve Spojených státech se tak lidé mohou nechat naočkovat v Disneylandu nebo na sportovních stadionech a ve Velké Británii na koňském závodišti. Neobvyklé místo mají i v Rusku - lidé se mohou nechat očkovat ve speciálním zdravotnickém vlaku.
Proslavilo ji covidové video, na kterém v šátku, koupací čepici a gumových rukavicích kontroluje jízdenky pomocí kuchyňské obracečky. Bláznivou průvodčí Nikolu Šponiarovou (30), která nejčastěji jezdí na lince Českých drah z Prahy do Českých Budějovic, teď na Instagramu sleduje přes čtyři a půl tisíce lidí. Nechybí mezi nimi cestující, které umí nakazit svým optimismem, což dokazuje i v rozhovoru.
Správu železnic (SŽ) ročně stojí miliony korun údržba tratí, na kterých aktuálně není žádný pravidelný železniční provoz. Ukazuje to tabulka nákladů SŽ, kterou zveřejnil server Zdopravy.cz. Z dat vyplynulo, že jednou z nejnákladnějších tratí, kde nejezdí vlaky, je trasa z Děčína do Oldřichova u Duchcova. Vedení Ústeckého kraje označilo sumu, kterou SŽ vydá na péči o ni, za neuvěřitelnou.
Byť zatím visí otazník nad tím, jak budou kvůli koronavirové pandemii vypadat letní dovolené, dopravce RegioJet již tento čtvrtek zahájil prodej jízdenek na své vlaky do Chorvatska. Ty spojí Česko, Slovensko a Maďarsko s chorvatskou Rijekou, Splitem a Záhřebem. Ceny začínají stejně jako loni na 590 Kč za jednosměrnou jízdenku. RegioJet spustil prodej v předstihu s ohledem na loňský vysoký zájem.
Frézování trati začíná nápadem kanadského zubaře, který roku 1950 navrhnul "vrtačku" na zaváté koleje. Sněžná železniční fréza od té doby prošla velkým vývojem, některé postupy však zůstávaly dlouhé roky nezměněné. Na Liberecku se například až do roku 2013 výhybky oprašovaly košťaty stejně tak, jako se to dělalo v době parních lokomotiv. V galerii vám historii železničního frézování přiblížíme.
