Čína v neděli uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Kolos o průměru 500 metrů byl vybudován v průběhu pěti let a vyžádal si náklady asi 180 milionů dolarů.
Kusy vesmírné stanice, které můžou podle některých odhadů vážit až 100 kilogramů, dopadnou v druhé polovině příštího roku na Zemi. Čínské úřady odmítají tvrzení o tom, že nad stanicí ztratily kontrolu, a tvrdí, že zbytky lodě nezpůsobí žádnou škodu. Nedovedou přitom ale přesně určit, kdy na Zemi dopadnou. Podle odborníků nelze kvůli tomu určit ani místo. Vesmírná stanice přestala komunikovat už v březnu letošního roku.
Na světové výstavě kosmonautiky Cosmos Discovery se mohou diváci dotknout měsíčních kamenů, usednout do řídící kabiny raketoplánu nebo vstoupit na palubu vesmírné stanice. Čeká vás skvělá zábava i mnoho nových poznatků pro celou rodinu. Některé exponáty poprvé opustily půdu Spojených států a vydaly se na expozici Cosmos Discovery do Incheba Expo v Bratislavě.
Čína dnes vypustila do kosmu svou druhou experimentální laboratoř Tchien-kung 2. Podle analytiků jde o další známku čím dál tím větší vyspělosti vesmírného programu, který pokračuje s podporou čínské armády. Informovala o tom agentura AP. Tchien-kung 2 vynesla do vesmíru raketa Dlouhý pochod 7, která odstartovala dnes krátce po 22:00 místního času (16:00 SELČ) ze střediska Ťiou-čchüan na okraji pouště Gobi v severní Číně. Jde o další fázi příprav na umístění vlastní stálé vesmírné stanice s kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země. Ta by podle plánů Pekingu měla fungovat kolem roku 2022.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Sonda Osiris-Rex stráví ve vesmíru sedm let. Během mise má nasbírat vzorky z asteroidu Bennu. Ten by mohl koncem 22. století ohrozit planetu Zemi.
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.
Signál zachycený v Rusku je mimořádnou událostí, připomínající podobnou záhadu z roku 1977. Astronomové ale tradičně mírní očekávání, že by mohlo jít o nějaký průlom. "Je dost velká pravděpodobnost, že může jít o nějakou vojenskou komunikaci mezi Zemí a satelity," tvrdí americký vědec Nick Suntzeff z univerzity College Station v Texasu nedaleko Houstonu.
Solární observatoř STEREO-B byla součástí mise zkoumající Slunce. Spolu se svou sesterskou lodí STEREO-A kolem něj obíhala od roku 2006 a posílala na Zemi cenné snímky této hvězdy. Před 22 měsíci se odmlčela a ztratila z dosahu. Díky mezinárodní síti antén NASA (DSN) a vytrvalé práci vědců se opět našla. Nyní je třeba opět nabít její baterie a uvést ji do provozu, aby mohla v misi pokračovat.
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Do výbavy vozu se dostane přístroj schopný vyrábět kyslík z marsovské atmosféry, dále radar schopný zkoumat prostředí pod povrchem a rovněž laser pro ostřelování kamenů.
Téměř čtyři a půl tisíce panelů použili Číňané na stavbu odrazové desky největšího rádiového teleskopu na světě. Doufají, že s jeho pomocí zachytí signály ze vzdálených objektů vesmíru, nebo naleznou mimozemský život. Přístroj, který stál v přepočtu 180 milionů dolarů, měří v průměru půl kilometru. Jeho plocha se rovná 30 fotbalovým hřištím a vysekali kvůli němu vrcholek hory v chudé jihozápadní provincii Kuej-čou.
Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.
Poslouchat vesmírný šum a hledat stopy po mimozemském životě bude od září největší teleskop na světě, který v neděli po pěti letech dostavěli v Číně. Je velký zhruba jako 30 fotbalových hřišť, stál 180 milionů amerických dolarů a Peking si od něj slibuje, že v příštích 20 letech povede celosvětový výzkum mimozemských civilizací.
Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.
Trojice astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila na Zemi. Návratová kabina ruské rakety Sojuz bezpečně dosedla v kazašské stepi v plánovaných 11:12 SELČ, ukázaly televizní záběry amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Rus Jurij Malenčenko, Američan Timothy Kopra a Brit Timothy Peake strávili na ISS půl roku. Cesta zpět na Zemi jim trvala asi tři hodiny. NA ISS tak nyní zůstávají Američan Jeff Williams a Rusové Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin. Posila ze Země se k nim přidá až 6. července. Tým na ISS tentokrát doplní i žena, astronautka NASA Kathleen Rubinsová.
Roboti vyslaní na asteroidy, které se pohybují kolem Země, pomocí dostupných zdrojů a technologií, jako je 3D tisk, přetvoří tato vesmírná tělesa na funkční kosmické lodě. Ty se pak samy navigují na nejbližší těžební stanice. Systém vymyslela americká společnost Made in Space, která získala finanční podporu NASA. Slibují si, že tento způsob bude mnohem efektivnější a ekonomicky výhodnější, než kdyby na každý asteroid musela být dopravena těžební technika.
Dvojice kosmonautů z USA a Ruska v pondělí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) poprvé vstoupila do experimentálního nafukovacího modulu BEAM, který byl napuštěn koncem května. Modul je testován jako možný předchůdce budoucích základen s lidskými posádkami na Měsíci nebo na Marsu. Jako první do něj vstoupili Američan Jeff Williams a Rus Oleg Skripočka. Podle informací amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odebrali vzorky vzduchu, instalovali zařízení pro lepší vzduchovou cirkulaci a umístili dovnitř několik čidel. V příštích dnech modul navštíví ještě několikrát, celý experiment bude trvat dva roky.
