Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Po zhruba 27 hodinách letu se v neděli kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX v automatickém režimu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Plavidlo je určeno pro dopravu lidí, první testovací let ale absolvuje bez lidské posádky. V křesle pro astronauty je jen figurína se senzory.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde budou žít biliony lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.
Z floridského mysu Canaveral ve čtvrtek v noci místního času (v pátek brzy ráno SEČ) úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se třemi kosmickými aparáty, z nichž největší pozornost vyvolává izraelská robotická sonda Berešit, která po zhruba dvouměsíčním letu přistane na Měsíci. Pokud se výprava zdaří, stane se Izrael po Rusku, USA a Číně čtvrtou zemí, jejíž sonda úspěšně na Měsíci dosedla.
Americký prezident Donald Trump dnes vydal pokyn k vytvoření nové složky ozbrojených sil USA zaměřené na vesmír. Podepsal politickou direktivu, která tvoří právní základ pro zřízení samostatných vesmírných sil, jež budou po námořnictvu, námořní pěchotě, pozemních sílách, letectvu a pohraniční stráži šestou složkou armády.
Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje pro platící zákazníky pořádat vesmírné lety po trase, kterou v dubnu 1961 v lodi Vostok 1 absolvoval první člověk v kosmu Jurij Gagarin. Podle agentury TASS to v úterý oznámil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.
Na oběžné dráze Země se v současnosti nachází více než 7000 tun odpadu. Ať už jde o vysloužilé družice, pozůstatky vyhořelých stupňů nosných raket, nebo třeba nářadí, které ve vesmíru zůstalo po nejrůznějších experimentech. To vše ohrožuje nejen satelity, ale především vesmírné lodě a jejich posádku. S řešením problému by měla pomoci družice s názvem RemoveDEBRIS, která vesmírný odpad z oběžné dráhy odstraní pomocí několika metod - vystřelování sítě, vizuální navigace a sběru pomocí harpuny. Výzkumníci z britské Univerzity v Surrey zveřejnili video, ve kterém je zachyceno první testování harpuny na oběžné dráze.
Čína se chystá ve vesmíru vybudovat první solární elektrárnu. Vědci už zahájili výstavbu experimentální základny ve městě Čchung-čching. Prvním krokem bude vývoj menší, zkušební elektrárny, která by měla být uvedena do provozu ve stratosféře v letech 2021 až 2025. Dalším krokem má být elektrárna o výkonu jednoho megawattu v roce 2030 a poté přijdou větší. Uvedl to list ministerstva vědy a technologií Science and Technology Daily.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Ve spolupráci s astronomy budou vědci z nově budovaného mezinárodního výzkumného centra FAIR reprodukovat pochody, které se odehrávají ve vesmíru. A to v unikátní laboratoři, která dokáže simulovat extrémní teploty a tlaky, které jsou uvnitř obřích planet, hvězdných explozí či slunečních erupcí.
Americký Úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) bude zkoumat dějiny vesmíru. V roce 2023 chce vyslat na dvouletou misi vesmírný dalekohled SPHEREx na pozorování infračerveného záření.
NASA oficiálně odepsala marsovké vozítko Opportunity. Sonda, která na konci ledna oslavila 15 let na povrchu rudé planety, se Zemí kvůli prachové bouři přestala komunikovat až loni v červnu. Odborníci NASA naději na obnovu spojení neztráceli, nyní ale pokusy formálně ukončili.
Dvojice spojovacích minisatelitů Mars Cube One (MarCO) americké vesmírné agentury NASA po úspěšném testu při doprovodu sondy InSight během její cesty k Marsu a zdařilého přistání pokračovaly v letu a už se odmlčely. Informovala o tom Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA, která přístroje vyrobila.
Přirozená tma se stává vzácností. Ve světelně znečištěném prostředí žije více než dvě třetiny světové populace. Přitom právě střídání tmy a světla synchronizuje naše vnitřní biologické hodiny. Organismus lidí i zvířat se vyčerpává a hrozí mu patologické poruchy. Jak se světelným smogem bojovat?
Robot Opportunity vypátral stopy vody na Marsu. Svou misi protáhl o 15 let, po planetě ujel maraton, zkoumal a fotil. Teď rozdýchává písečnou bouři.
Měsíc během pondělního úplného zatmění zasáhl meteorit. Podle odhadů měl velikost několik desítek centimetrů až metrů. Měsíc denně zasahují velké počty vesmírných projektilů, protože nemá atmosféru. Tentokrát samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa a byli mezi nimi i Češi. Nastal totiž zhruba dvě minuty před počátkem úplného zatmění, kdy mnozí fotografové už blížící se úplné ponoření Měsíce do zemského stínu fotili a natáčeli. Video pořídila Hvězdárna a planetárium Brno.
V pondělí 21. ledna nastane úplné zatmění Měsíce, bude trvat hodinu a dvě minuty a bude poslední v tomto desetiletí. Další bude možné spatřit v září 2025. Co vlastně na obloze uvidíme? A uvidíme vůbec něco, když nastane úplné zatmění Měsíce? Připravili jsme tipy, kdy oblohu pozorovat a jak tento jedinečný úkaz fotit.
Mléčná dráha je podle britských vědců z Univerzity v Durhamu na kolizní dráze se sousední galaxií zvanou Velký Magellanův oblak. Podle nejhoršího scénáře by tato srážka mohla vymrštit sluneční soustavu z naší galaxie do vesmíru.
Čína v pátek zveřejnila další fotografie z odvrácené strany Měsíce, kde počátkem ledna přistála její sonda Čchang-e 4. Je mezi nimi i unikátní 360stupňový záběr sestavený z 80 snímků, které byly pořízeny z fotoaparátu umístěného na vrcholku sondy, a také první fotografie zhotovené robotickým vozítkem Nefritový králík 2, jejž sonda na Měsíc dopravila.
