Na přípravě evropské sondy EnVision, která má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše, se budou podílet i čeští vědci. Budou testovat a sestavovat elektronické "srdce" přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů, informovala Akademie věd. Sonda má k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.
Snímky z osmdesátých let zobrazují Uran jako světle tyrkysový a Neptun jako tmavě modrý. Tyto barvy se pro planety z okraje Sluneční soustavy používají dodnes. Nedávno zveřejněná studie ale ukazuje, že ve skutečnosti se od sebe obě planety svou barvou příliš neliší.
Naděje společnosti Astrobotic Technology na první americké přistání na Měsíci po více než 50 letech se několik hodin po startu výrazně ztenčily, když lunární modul přišel o kritické množství paliva. Uvedla to společnost v prohlášení, podle kterého se nyní odborníci snaží přehodnotit cíle mise.
Americkému astronautovi Michaelu Collinsovi při výstupu do vesmíru vyklouzl fotoaparát a odletěl do prázdna. Jiný z jeho kolegů zase kvůli pořízení co nejlepší fotografie západu slunce manévroval tak, že spotřeboval spoustu paliva a rozzlobil tím vědce v řídícím centru NASA. I o tom vypráví kniha Staré pověsti fotografické. Její autor Jiří Koliš v podcastu popisuje tyto i další příběhy.
Na obloze lidé v letošním roce uvidí meteory ze "ztraceného souhvězdí" nebo přiblížení Jupiteru a Marsu. Dobře pozorovatelné i pouhým okem bude také částečné zatmění "velkého" Měsíce, které nastane v září, nebo průlet nedávno objevené komety kolem Země. V Česku by mohla být znovu vidět také polární záře. Jaké další nebeské úkazy vědci očekávají v roce 2024?
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Laserové zařízení na palubě modulu Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odeslalo ze vzdálenosti 31 milionů kilometrů na Zemi video. Jde o patnáctivteřinový záběr na kočku jménem Taters, která se příznačně ohání po světle z laserového ukazovátka. Podle NASA jde o testování technologií přenášejících data ze vzdáleného vesmíru, které usnadní budoucí mise s lidskou posádkou.
Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas v sobotu ve 14:03 SEČ odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala.
Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Evropská vesmírná agentura pořídila nové fotky, které do neuvěřitelných detailů zachycují vzdálené galaxie. Ještě nikdy předtím nebyl dalekohled schopen vytvořit tak ostré astronomické snímky na tak velké části oblohy a tak daleko do dalekého kosmu.
V noci z dneška na neděli nastane maximum meteorického roje Orionidy, za hodinu může oblohou prolétnout 20 až 30 meteorů. Pozorovat je bude možné nejdříve od 23:00, kdy by se už mohly objevovat dostatečně vysoko nad obzorem, vrchol se očekává před východem slunce.
Z floridského mysu Canaveral v pátek odstartovala mise Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem mise je prozkoumat vzdálenou, na kovy bohatou stejnojmennou planetku, která obíhá okolo Slunce mezi Marsem a Jupiterem.
Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi, ukázal přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír NASA. Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na některé z planetek sesbírat materiál a dopravit ho zpět ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.
Indický lunární modul Vikrám a robotické vozítko Pragján úspěšně zahájily misi v oblasti jižního pólu Měsíce. Teď je vědci uvedli do hibernace, aby technika přežila drsnou lunární noc. Mise je největším úspěchem indické kosmonautiky, na Měsíci dosud přistály jen sondy z USA, Ruska a Číny. Studená strana Měsíce ukrývá podle vědců nejen led, ale i minerály nebo kovy, které by lidstvo mohlo využít.
