Zákon o médiích veřejné služby, který tento týden představil ministr kultury Oto Klempíř, budí zaslouženou pozornost. Pokud by skutečně vešel začátkem příštího roku v platnost, Česká televize a Český rozhlas se ocitnou v situaci, která pro ně bude v mnoha ohledech snad i revoluční. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici a vysvětluje, co z něj vyplývá.
Českou televizi čekají krušné časy. Pokud tedy vláda splní, co v úterý ústy ministra kultury Oty Klempíře (Za Motoristy) avizovala: tedy nejen zrušení koncesionářských poplatků, ale také výrazné osekání jejích příjmů. Bývalý generální ředitel ČT Jan Souček v této souvislosti hovoří o propouštění zaměstnanců, redukci nutných investic a omezení výroby.
Trvalo to několik měsíců, než se tehdejší druhý nejvyšší muž v manažerské hierarchii České televize musel klidit. Vrchní ředitel František Lambert v říjnu 2007 opustil vedení ČT, když se provalilo, že před listopadem 1989 působil v jednotkách Lidových milic. Teď s ním ale Česká televize obnovuje spolupráci. A deník Aktuálně.cz v archivech ÚV KSČ objevil další detaily normalizační kariéry Lamberta.
Čtyři roky – konkrétně v letech 2003 až 2007 – působil v České televizi, aby ji opustil kvůli tomu, že se na něj provalilo jeho členství v Lidových milicích před rokem 1989. Nyní se ale František Lambert – byť externě – ke spolupráci s veřejnoprávní televizí vrací. A to prostřednictvím společnosti LCG - 360° Consulting.
Podobně jako moderátorka Barbora Kroužková odůvodnila svůj odchod z ČT také Renata Týmová, která byla dlouhé roky výkonnou ředitelkou výzkumu a programových analýz. A zatímco první jmenovaná opakovaně tvrdí, že z ČT odešla i kvůli osobním útokům ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny, Týmová si doslova stěžuje na jeho „arogantní chování“.
Konec Václava Moravce v České televizi postavil vedení zpravodajství do složité situace. Přestože letitý spor zjevně k podobnému rozuzlení směřoval, management ČT ho neočekával. Tomu podle informací deníku Aktuálně.cz odpovídá napjatá atmosféra uvnitř redakce a hledání toho, jak situaci optimálně vyřešit.
Známý moderátor a novinář o víkendu ve svém pořadu oznámil, že končí v České televizi. Jeho konec je výsledkem dlouhodobého tlaku, pod kterým se poslední dobou ocital. Na jeho konec ve veřejnoprávním vysílání pak reagovaly známé tváře, které se okolo ČT pohybují.
Zatímco jsou konkrétní plány vlády Andreje Babiše týkající se financování veřejnoprávních médií stále v mlze, ministerstvo zahraničních věcí, kterému šéfuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka, avizuje ukončení spolupráce s Českým rozhlasem. Ta spočívá už od roku 1936 v tom, že si stát platí jeho zahraniční vysílání.
Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci i jak organizuje návrat českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém – „mikromanažuje“. Tak v čem je problém?
Zprvu to vypadalo, že známá moderátorka Barbora Kroužková opouští ČT kvůli tomu, že byla na sklonku loňského roku odvolána z moderování hlavní zpravodajské relace ČT Události. Nyní ale uvedla, že jedním z důvodů byly také osobní útoky ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny.
Více než 700 představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a vyslovilo podporu českým kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je nepřehlédnutelná.
V rychlém sledu vznikl v České televizi a Českém rozhlasu už čtvrtý dokument za zachování koncesionářských poplatků. První sepsali odboráři, další generální ředitelé obou institucí, třetí někteří členové rad ČT a ČRo. A nyní se k nim přidávají také zaměstnanci – jejich petice bude zveřejněná v úterý v 8:00.
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček se zamýšlí nad plány vlády Andreje Babiše, jež se týkají financování veřejnoprávních médií. Hovoří o osekávání jejich rozpočtů a varuje před důsledky, které to přinese. Podle něj ČT hrozí úpadek relevance u diváků. Souček glosuje také peripetie okolo Václava Moravce.
„Václav Moravec nemá co dostávat jakékoliv povolení. Zaměstnavatel v takovém případě – při vší úctě – není v pozici, že by to mohl povolovat,“ komentuje novinář, moderátor a pedagog Jakub Železný situaci, kdy jeho kolegovi Václavu Moravcovi nebylo povoleno účastnit se rozhovoru mimo Českou televizi.
„Václav Moravec nemá co dostávat jakékoliv povolení. Zaměstnavatel v takovém případě – při vší úctě – není v pozici, že by to mohl povolovat,“ komentuje novinář, moderátor a pedagog Jakub Železný situaci, kdy jeho kolegovi Václavu Moravcovi nebylo povoleno účastnit se rozhovoru mimo Českou televizi.
Ministr kultury Oto Klempíř z hnutí Motoristé říká, že ještě předtím, než vláda Andreje Babiše řekne, s jakými příjmy mohou ČT a ČRo do budoucna počítat, je třeba určit, co mají média veřejné služby pro náš stát plnit. „Zastávám názor, že rozsah veřejnoprávních médií by se oproti dnešku neměl příliš modifikovat,“ zdůrazňuje.
Tak jako téměř vždycky během posledních několika měsíců se i na středečním jednání Rady České televize (ČT) řešila účast předsedy SPD Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce. Okamura do nich nebyl pozván víc než deset let. A generální ředitel televize Hynek Chudárek radním slíbil, že náprava bude zjednána do konce února.
Minulý týden v úterý, tedy v den, kdy byl Andrej Babiš jmenován premiérem, ČT24 neodvysílala přímý přenos pořadu Fokus Václava Moravce na téma „Média veřejné služby“. Veřejnoprávní televize to odůvodnila tím, že upřednostnila pokrytí aktuálního dění. Fokus měl být do vysílání nasazen o týden později – ale ani to se nakonec nestalo. Děje se to v době, kdy Moravec dění v ČT opakovaně kritizoval.
Václav Moravec a jeho pořad čelí dlouhodobému tlaku ze strany některých členů Rady České televize, kteří se podle něj vydávají až za hranu své zákonné pravomoci. V obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůrazňuje, že televize čelila rozličným ekonomickým a politickým tlakům vždycky. Podstatné podle něj ale je, jak se s tím dokázal a hlavně dokáže vypořádat management.
Nový generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude pobírat měsíční mzdu 346 tisíc korun, tedy stejně, jako letos měl jeho předchůdce Jan Souček. Pravidla odměňování ředitele v Ostravě na svém výjezdním zasedání schválila Rada ČT.
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček podal žalobu na Radu ČT, která ho v květnu odvolala z funkce. Souček považuje rozhodnutí za nezákonné, radní podle něj nepřípustně rozšířili zákonné důvody pro odvolání. V případě, že by u soudu uspěl, neplánuje Souček zneplatnit nedávnou volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT.
