Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského umí jako první na světě řídit rozvinování a svinování uhlíkové nanorole, jež by mohla nahradit práci svalů.
Stabilizace krajiny není zrovna optimální stav. Lepší je dynamika, říkají ekologové a ochránci přírody. Sem tam proto neškodí nějaké to rozježdění půdy, povodeň či vypálení porostu.
OstraVirus je unikát, jenž se ničemu nepodobá. Člověk se ho bát nemusí, vyskytuje se v parazitu ploštice.
Účastníkům rekordní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice v úterý představili své první výsledky.
Nová vědecká skupina se zaměří na obranu planety před asteroidy i na těžbu na jejich povrchu. O tu se zajímá také ministerstvo dopravy.
Mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla, obezřetnější by měli být na jihu Evropy. Číňané nicméně uklidňují, že většina částí vesmírné stanice shoří v atmosféře.
Český astronom Martin Mašek pomohl určit polohu elektromobilu Tesla, který v únoru do vesmíru vynesla raketa Falcon Heavy. Jeho snímek ocenila také Česká astronomická společnost.
Videokymografická kamera je původní vynález českého vědce, dr. Jana Švece. Ústav teorie informace a automatizace Akademie věd ČR se mimo jiné videokymografií zabývá. Jedná se o metodou, která se využívá ke sledování kmitu hlasivek a slouží k diagnóze hlasivkových onemocnění. Video vám objasní, jak tato metoda funguje a k čemu slouží.
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
Podmínky života na Marsu se nejlépe simulují v nehostinných pouštích. Izraelští vědci proto v únoru 2018 trénovali v poušti Negev, Američané zase o pět let dříve v Utahu.
V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace - zamrazení. První dítě z "mrazničky" přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
Hned několik zajímavých úkazů nabídne zájemcům v roce 2018 noční obloha. Podívejte se na přehled poskytnutý mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Suchanem.
Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.
Předchozí zpomalení zemské rotace v posledních 100 letech se časově shodovala s vyšším počtem zemětřesení, než je jejich průměrný výskyt.
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Jen krátce poté, co Sovětský svaz vypustil v říjnu 1957 první umělou družici Země Sputnik 1, se bývalé komunistické impérium dočkalo dalšího úspěchu v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. Před 60 lety, 3. listopadu 1957, byla vypuštěna na oběžnou dráhu sovětská družice Sputnik 2, na jejíž palubě byla první živá bytost, dvouletá toulavá fenka Lajka, která však během letu zahynula.
Neuron, nadační fond na podporu vědy, i letos ocenil osobnosti, které ve svých oborech dosáhly velkých úspěchů, často dokonce stály u jejich zrodu. Sedm vědců, kteří se stali vzory a inspirací dalším generacím, převzalo 6. prosince Cenu Neuron za přínos světové vědě.
Na Venuši byl podle vědců život, oceány a průměrná povrchová teplota 15 °C. Dokonce dříve než na Zemi. Nyní je ale povrch nejbližšího vesmírného souseda modré planety velmi nehostinným místem.
Josef Dobrovský byl významný filolog, historik, jezuita a zakladatel slavistiky v českých zemích.
