Počet lidí, kteří museli opustit své domovy, je na rekordní výši, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jen za poslední rok jich přibylo pět milionů a celkově počet vzrostl na 65,3 milionu. Polovinu z nich tvoří lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska.
Institut pro ekonomiku a mír vydal nový Světový index míru, ve kterém seřadil 163 zemí podle stupně stability míru. Navíc vyčíslil, že každoročně stojí konflikty a terorismus lidstvo více než 13,6 bilionu amerických dolarů. Globální situaci nejvíce zhoršují konflikty na Blízkém východě. Zbytek světa je klidnější než dříve.
Válka v Sýrii si již vyžádala více než 280 000 obětí, uvedli aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie. Mezi celkem 282 283 mrtvými je 81 436 civilistů, z nichž bylo 14 040 dětí a 9106 žen. Organizace SOHR se spoléhá na širokou síť svých zdrojů, které má po celé Sýrii. Podle nejnovější bilance již více než pět let trvající války v bojích zahynulo rovněž 48 568 povstaleckých bojovníků a 47 095 islamistických bojovníků, včetně těch ze zahraničí. Provládní jednotky ztratily 101 662 mužů, z toho 56 609 vojáků. 3522 obětí nebylo podle aktivistů identifikováno.
Kolumbijští levicoví povstalci z FARC slíbili, že ze svých řad propustí všechny dětské vojáky. Jde o součást mírové dohody, kterou by měli brzy uzavřít s vládou, připomněla agentura AFP. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie souhlasily "s tím, že zajistí odchod všech mladších patnácti let ihned, jak budou dohodnuty podmínky". Mezi to patří například rozhodnutí, jak budou tyto děti začleněny zpět do společnosti. Kolik dětských vojáků v řadách FARC působí, nebylo známo. Rozhovory o ukončení nejdelší války v Latinské Americe, která trvá od roku 1964 a stála život na 260 000 lidí a miliony obyvatel přinutila opustit domovy, začaly v listopadu 2012.
Až 5,3 milionu lidí bude mít v Jižním Súdánu sužovaném občanskou válkou letos potíže se sháněním potravin, a to kvůli očekávané špatné úrodě. Uvedli to zástupci Světového programu pro výživu (WFP). Je to téměř dvojnásobek oproti prvním třem měsícům tohoto roku, kdy se nedostatek potravin týkal asi 2,8 milionu osob. Přímo hladem z toho trpělo přibližně 40 tisíc lidí. Občanská válka, která v této nejmladší zemi světa zuří od prosince 2013, zabránila obyvatelům na mnoha místech obdělávat svá pole. V konfliktu proti sobě stojí síly loajální prezidentovi Salvu Kiirovi a povstalci podporující svého vůdce Rieka Machara. Násilnosti mají nejen politické, ale i etnické pozadí.
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Do Aleppa se po pár týdnech relativního klidu vrátila válka. Kdysi bezmála dvoumilionové město na severozápadě Sýrie je opět jedním z nejbrutálnějších bojišť krvavé občanské války. Jen za poslední dva týdny zemřely více než dvě stovky civilistů, terčem útoků se stávají nemocnice. A mír je v nedohlednu.
Nejen muži, ale i československé ženy se účastnily bojů druhé světové války jako radistky, ošetřovatelky nebo třeba obsluhy protiletadlových děl či odstřelovačky. Zde jsou některé z nich.
Dva ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin přišli o život v palbě proruských separatistů na východě Ukrajiny, další čtyři utrpěli zranění. Oznámil to vojenský mluvčí prezidentské kanceláře Andrij Lysenko. Zranění podle něj utrpěl i civilista, který šlápl na minu. Hlavní ukrajinský vyjednávač, bývalý prezident Leonid Kučma, vzápětí vyzval Rusko a separatisty, aby dodržovali klid zbraní, dohodnutý v předvečer pravoslavných Velikonoc. Separatisté během pátku podle plukovníka Lysenka provedli sedm palebných přepadů na doněckém úseku fronty. U Mariupolu povstalci ostřelovali pozice vládních vojsk ve 33 případech.
V případě, že by se Rusko rozhodlo jít do otevřeného konfliktu s Ukrajinou, boje by podle ruského šéfa dolní komory Naryškina trvaly maximálně čtyři dny a výsledek by byl předem jasný. Ukrajinské vedení na výroky ruského politika reagovalo ironicky. Oleksandr Turčynov, šéf ukrajinské Bezpečnostní rady, označil Naryškinova slova za symptom vážných problémů ruské armády.
Syrská armáda dobyla celé město Palmýra a tvrdí, že z něj vyhnala bojovníky organizace Islámský stát. S odvoláním na vojenský zdroj režimu prezidenta Bašára Asada to uvedla agentura AFP. "Armáda po tvrdých nočních bojích převzala kontrolu nad celým městem Palmýra včetně starobylé oblasti a obytné části města. Džihádisté se stáhli," řekl zdroj agentuře AFP. Syrské armádě při dobývání Palmýry pomáhalo v poslední době ruské letectvo.
Tvrdé boje probíhají na předměstí historického města. Syrské jednotky se snaží město dobýt a získat ho z nadvlády Islámského státu. Ruská média mezitím potvrdila, že během čtvrtečních bojů zahynul u Palmýry důstojník ruských speciálních sil, který naváděl ruské bombardéry na teroristické cíle.
Operace začala ve čtvrtek, kdy irácké jednotky získaly kontrolu nad několika vesnicemi na předměstí města Machmúr východně od Mosulu a vyvěsily tam irácké vlajky. Iráčanům ze vzduchu pomáhá koalice v čele se Spojenými státy, operaci podporují i kurdští bojovníci.
Dneškem vstupuje Sýrie do šestého roku války. Masové demonstrace za demokratizaci režimu Bašára Asada postupně nahradila regulérní občanská válka provládních jednotek a roztříštěné opozice. Za patové situace v Radě bezpečnosti OSN na moci postupně získaly radikální skupiny, mnohdy financované zahraničními aktéry. Konflikt se přeměnil v sektářské vraždění. Rozlehlá území v Sýrii a Iráku dnes kontrolují džihádisté. USA, Rusko a další státy spustily nálety. Ze Sýrie prchly miliony lidí.
Syrský lékař Ahmed (jméno je z bezpečnostních důvodů změněno) žije na damašském předměstí Ghúta. Pracuje v místní klinice. Organizaci Lékaři bez hranic popsal, jak žije a pracuje během války, která Sýrii ničí už celých pět let. Ahmedova klinika byla mnohokrát zasažena, jednou téměř zničena - a zase znovu vystavěna. Pacienti se do ní ale mnohdy bojí chodit. Právě větší zdravotnická zařízení si totiž bojující strany často berou na mušku. Aktuálně.cz přináší v nezkrácené verzi lékařovo svědectví.
Ve věku 94 zemřel válečný veterán Jan Velík. Narodil se 2. srpna 1921 v Hodoníně. Za druhé světové války byl totálně nasazen v německém Hamburku, odkud utekl. Po zadržení ve Vídni byl předán na Slovensko, kde v té době žila jeho matka. Nastoupil do slovenské armády, ze které na východní frontě zběhl. V lednu 1944 vstoupil do 1. Československého armádního sboru a s výsadkem se v únoru 1945 dostal na Jindřichohradecko, kde navázal spojení s partyzány a dočkal se zde konce druhé světové války. Velík byl v roce 1949 po nástupu komunistického režimu přeložen do zálohy a na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 vrátil všechna sovětská válečná vyznamenání.
Další kolo mírových rozhovorů o Sýrii nezačne v Ženevě ve středu, jak se původně plánovalo, ale "v termínu do 14. března". S odvoláním na zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Misturu to napsala agentura Reuters. Ačkoli se určitá jednání oficiálně ve středu přece jen uskuteční, nebude to za účasti všech vyjednávacích stran, takže není možné hovořit o hlavním kole rozhovorů. Někteří účastníci totiž podle de Misturova úřadu přijedou do Ženevy v rozmezí od 12. do 14. března.
Džihádistický vůdce Ahmad Mahdí Faki před Mezinárodním trestním soudem v Haagu čelí obvinění, že řídil ničení budov z patnáctého století a tisíců vzácných rukopisů během občanské války v africkém Mali, čímž se dopouštěl válečných zločinů. Na úterním prvním slyšení se rozhoduje především o tom, jestli je dost důkazů pro zahájení procesu. Pokud ano, půjde o přelom, protože doposud soudily ničení památek jen jednotlivé země.
"Válka je, bohužel, zřejmě normálním jevem a my jí můžeme předejít jen tím, že s ní budeme počítat," varuje v rozhovoru s Aktuálně.cz expert na válečné konflikty Otakar Foltýn. Ostatně již staří Římané podle něj říkali: Doufáš-li v mír, připravuj se na válku. "Takže pokud válku chápete v kontextu užívaní agresivní kombinace působení politických, obchodních či propagandistických metod, tak Česká republika ve válce už je."
Vláda ČR rozhodla, že do Turecka pošle 15 milionů korun na humanitární pomoc syrským uprchlíkům, kteří utíkají z oblasti města Halab zničeného válkou. "Považuji za důležité, aby naše pomoc v rámci migrační krize směřovala přímo do zasažených oblastí a míst, kde k válečným bojům dochází," řekl Sobotka. Česko se nedávno zavázalo dát letos zemím v regionu pomoc ve výši nejméně 170 milionů korun.
