








Vladimir Putin je odhodlán pokračovat ve válce na Ukrajině více než kdy dřív, varují americké zpravodajské služby. Kreml podle analytiků sází na dlouhodobý konflikt, protože ukončení bojů by pro něj znamenalo větší politické riziko než jejich prodlužování.



Rusko podle ukrajinské tajné služby SBU verbuje v online prostředí nezletilé, aby se podíleli na sabotážích a útocích proti Ukrajině. Za „práci“ jim nabízejí i tisíce dolarů, někteří však zemřou již během sabotáže. Úřady upozorňují, že hlavní motivací většinou není proruská orientace, ale finanční odměna.



Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.



Neobvyklý diplomatický přešlap se odehrál na sociální síti X, kde Steve Witkoff, hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa, omylem zveřejnil zprávu, která patrně prozradila krytí zdroje exkluzivního článku serveru Axios o novém americkém návrhu mírového řešení ruské války na Ukrajině.



Teprve tajné služby udělaly ze sexu dokonalou zbraň. Nacisté zřídili nevěstinec Salon Kitty, sovětská KGB zase vybudovala průmyslový aparát na svádění, kde cvičila vlaštovky a havrany. Podívejte se na příběhy Maty Hari, Cynthie a diplomatů, kteří doplatili na fatální chvilku nepozornosti. Dějiny sexuální špionáže odhalují temnou pravdu: v posteli se nerozhoduje jen o vztazích, ale i o osudu států.



Vietnam je ve videohrách nejčastěji spojován s válečnými konflikty a většina titulů jej zobrazuje z pohledu západních armád. Stejný rámec používá i český Vietcong, který se stal u nás kultovní hrou. Při návštěvách válečných tunelů Cú Chi však průvodci často reagují s překvapením, že podobná videohra vznikla právě v České republice — a ne v některé ze zemí, které se na válce přímo podílely.



Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: "Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat." Připouští, že jde o nejbrutálnější současnou válku.



Pomocí tetování Ukrajinci hledají cestu, jak se vypořádat s bolestí, kterou přináší válka. Lidé si nechávají zvěčnit symboly vojenských jednotek svých padlých blízkých nebo ztracených domovů. Pětatřicetiletá Tajsa Kryvoviazová našla úlevu v nápisech „Pod křídly anděla“ a „I am strong“, které jí připomínají jejího padlého partnera, jenž ji prosil, aby když zahyne, byla silná a neplakala.



Evropa čelí logistické výzvě. Přesun statisíců vojáků a vojenské techniky ze strategických přístavů na západě kontinentu k východním hranicím Evropské unie by dnes trval až 45 dní, píše Financial Times. Staré mosty, odlišné železniční rozchody i byrokracie brzdí rychlou reakci. Brusel proto připravuje „vojenský Schengen“ a chystá modernizaci klíčové dopravní infrastruktury.



Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.



Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sajdá (Sidon) na jihu Libanonu v úterý večer zabil 11 lidí a další čtyři zranil, oznámilo podle tiskových agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví.



Po třech a půl letech ruské války na Ukrajině Rusové pomalu, ale přece postupují. V posledních dnech se nejčastěji skloňuje možné obsazení města Pokrovsk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského vojenského analytika Oleksandra Kovalenka je tam situace - aspoň na nějakou dobu - stabilizovaná. Ruská armáda ale podle něj chystá předmostí k útoku na další velké regionální centrum.



Tlak na Venezuelu v posledních týdnech stále sílí. Zatímco americký prezident Donald Trump mluví o boji proti drogovým kartelům, venezuelský diktátor Nicolás Maduro varuje před snahou svrhnout jeho režim. Pokud by se Spojené státy k takovému kroku skutečně uchýlily, znamenalo by to zásadní otřes na světovém trhu s ropou a podle deníku The Telegraph i zničení Putinova Ruska.



Pod ochranou speciální jednotky "Bílí andělé" opouštějí bezbranní staří lidé své domy ve frontových městech Pokrovske a Huljajpole. Mezi troskami domovů a neustálou hrozbou ruských dronů se snaží najít bezpečí, zatímco vojáci budují protidronové bariéry a zdravotníci poskytují nezbytnou pomoc. Navzdory situaci si lidé stále snaží uchovat víru, že se jednou budou moci vrátit domů.



Více než deset tisíc civilistů zahynulo během obléhání bosenského Sarajeva srbskými jednotkami za války v letech 1992-1995. Prokuratura v Milánu nyní vyšetřuje, zda opravdu všichni zahynuli srbskou rukou. Do hor nad obléhaným městem prý jezdili váleční turisté. Za (v přepočtu) dva miliony korun si jeli zastřílet na Sarajevany. Za děti platili příplatek.



Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.



Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény - závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.



Forenzní genetik Daniel Vaněk se na počátku století podílel na odkrývání masových hrobů ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině. Dnes sleduje podobné obrazy z konfliktů v Gaze nebo na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak probíhá identifikace obětí válečných konfliktů a jak se tato práce za dvě desetiletí od masakrů na Balkáně proměnila.



Po návštěvě ukrajinských frontových měst hollywoodská filmová hvězda a ambasadorka UNICEF Angelina Jolie s dojetím prohlásila: „Obyvatelé Mykolajiva a Chersonu žijí každý den v nebezpečí, ale odmítají se vzdát. V době, kdy se vlády na celém světě obracejí zády k ochraně civilistů, je jejich síla a vzájemná podpora inspirující.“



Po třech a půl letech rozsáhlé agrese na Ukrajině se odhalují obrysy toho, čeho může ruský vůdce Vladimir Putin dosáhnout. "Aby USA s Evropou zhatily jeho grandiózní cíle, musejí lépe pochopit konkrétní dlouhodobé slabiny ruské ekonomiky a začít je okamžitě využívat," tvrdí Alexandra Prokopenková, která před invazí pracovala pro ruskou centrální banku.



Ruské síly začaly na Ukrajině nasazovat upravené tanky vybavené mohutnými protidronovými konstrukcemi z tlustých kovových drátů. Stroje, které svým výstředním vzhledem na první pohled spíš připomínají vozidla z postapokalyptického Šíleného Maxe, však svůj účel plní a jsou extrémně odolné.



Polsko je připraveno „zaplatit cokoli“, aby pomohlo Ukrajině odolat ruské agresi, uvedl v rozhovoru pro TVP World polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který je známý svým tvrdým protiruským postojem. Dodal, že ruský prezident Vladimir Putin se dostal do situace, kdy nemůže válku ukončit, a přirovnal současnou situaci k historickému selhání Sovětského svazu v Afghánistánu.



Ukrajinské ozbrojené síly provedly unikátní evakuační misi s kódovým označením GVER. Navzdory šesti neúspěšným pokusům se jim podařilo pomocí na dálku ovládaného robota zachránit těžce zraněného vojáka, který více než třicet dní přežíval hluboko v Rusy okupovaném území.



Poslanec ruské Státní dumy Alexej Žuravljov prohlásil, že Rusko dodává Venezuele širokou škálu zbraní a nic mu nebrání dodat jí i raketové střely typu Orešnik nebo Kalibr. Jeho prohlášení přichází v době, kdy venezuelský prezident Nicolás Maduro požádal Kreml o pomoc v souvislosti se sílícími spekulacemi o možném pozemním útoku Spojených států ve Venezuele.



Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.