Na severu Etiopie zuří boje mezi místní Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF) a federální vládou, které mohou přerůst až v občanskou válku. Úřady hlásí oběti, desetitisíce lidí prchají za hranice. Deník Aktuálně.cz o dění v neklidném státě Tigraj hovořil se Samuelem Getachewem, novinářem z hlavního města Addis Abeba, jehož materiály publikují například servery Quartz nebo CNN.
Vláda etiopské oblasti Tigraj uvedla, že v odvetě za bombardování federálního letectva zaútočila raketami na dvě letiště v sousedním regionu Amhara. Při raketovém útoku z pátečního večera bylo poškozeno letiště Gondar, které leží nedaleko hranic s Tigrajem. Podle svědků byl poškozen letištní terminál. Další raketa mířila na amharské letiště Bahir Dar, cíl však minula.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
Stovky mrtvých na obou stranách, tisíce uprchlíků a devět milionů lidí v bezprostředním ohrožení. Etiopský premiér Abiy Ahmed, držitel loňské Nobelovy ceny míru, minulý týden spustil vojenskou operaci v severoetiopském rebelujícím státě Tigraj, který obývá stejnojmenné z pohledu Etiopie menšinové etnikum. Konflikt, který hrozí přerůst v občanskou válku, by mohl destabilizovat celý neklidný region.
Té válce se říká Velká vlastenecká a nezačala napadením Polska hitlerovským Německem ani třeba napadením Finska stalinským Sovětským svazem. Začala až roku 1941, kdy Německo přepadlo svého dosavadního spojence SSSR. Ljudmila Petruševská, narozená roku 1938, tehdy v Rusku vyrůstala. O jejím dětství pojednávají autobiografické prózy, nyní česky vydané pod názvem Nezralé bobule angreštu.
V letech druhé světové války bojovali za naši svobodu a nasazovali za nás životy, dnes bychom je proto měli - zvláště v době koronavirové pandemie - podpořit my. Českých válečných veteránů žije už jen 276 a s každým dnem jich ubývá. K celosvětovému Dni veteránů 11. listopadu pořádá i letos Paměť národa sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům. Zakoupením vlčího máku můžete přispět i vy.
"Zastavte genocidu", "Češi nemlčte" a další hesla tiše třímali protestující na Malostranském náměstí v Praze. Cílem jejich opakovaných akcí je probudit Čechy a politiky z letargie vůči konfliktu v Náhorním Karabachu, v němž umírají stovky lidí. Válku vede Ázerbájdžán s podporou Turecka proti Arménii. Protestující chtějí ukončení násilí. Za akcí stojí Asociace arménské mládeže v Česku.
Válka v Náhorním Karabachu, obývaném hlavně Armény, trvá už měsíc. Ázerbájdžánská armáda zahájila ofenzivu 27. září. Pokusy Ruska či Spojených států vyjednat příměří jsou zatím neúspěšné. Mohutné bombardování vyhnalo většinu obyvatel z největšího karabašského města Stěpanakertu a po těžkých bojích ázerbájdžánská pěchota obsadila několik vesnic.
Lidé nakažení koronavirem se v Náhorním Karabachu schovávají do studených sklepů spolu se zdravými, aby se ukryli před dělostřeleckou palbou, zatímco lékaři s pozitivním testem operují zraněné z ostřelování. To je ponurá realita pandemie v regionu sužovaném týdny těžkých bojů, napsala agentura AP v reportáži z horské enklávy.
Konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem neustává, mrtvých dál přibývá, a to i přestože ruský prezident Vladimir Putin vyzývá k příměří. Sílu obou bojujících stran i strategické zájmy v neklidném regionu v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu české armády.
Na sociálních sítích koluje video, které zachycuje bombardování jedné z ulic v hlavním městě Náhorního Karabachu, Stěpanakertu. Podle pozorovatelů z Amnesty International je na záběrech vidět dopad tzv. kazetových pum, jejichž použití zakazuje mezinárodní právo. Podle lidskoprávní organizace ázerbájdžánské síly použily munici M095 DPICM izraelské výroby.
Válka na Kavkaze je nekonečná. Od konfliktu o Náhorní Karabach na začátku 90. let dorostla nová generace Arménů a Ázerbájdžánců, ale znovu stojí v zákopech a za houfnicemi či raketomety proti sobě. Před třemi nedělemi ázerbájdžánské letectvo a dělostřelectvo zaútočilo na Karabach, obyvatelé karabašské metropole Stěpanakertu se po čtvrtstoletí znovu schovávají před bombardováním do krytů.
Osm let, přes půl milionu mrtvých a zničená infrastruktura ropného průmyslu. Konflikt mezi Irákem a Íránem, který v urputnostech bojů připomínal první i druhou světovou válku, začal přesně před čtyřiceti lety, 22. září 1980. Připomeňte si jej ve fotogalerii.
Je to poprvé, co režisér Bohdan Sláma nenatočil ani původní autorské téma, ani film ze současnosti. Jeho novinka Krajina ve stínu, kterou od čtvrtka hrají kina, se vrací do doby, kdy se republika rozlamovala na Čechy a Němce, kdy nacistický opar zatemňoval hlavy. A těm se v poválečném návalu touhy po pomstě nestačilo rozsvítit, což přineslo spoustu utrpení.
Protagonistkou amerického životopisného dramatu Soukromá válka, který nedávno přibyl do nabídky české HBO GO, je patrně nejznámější novodobá válečná korespondentka Marie Colvinová. Řadou novinářských cen vyznamenaná dopisovatelka britského nedělníku The Sunday Times podávala burcující svědectví o válečných hrůzách z první linie, dokud roku 2012 nezahynula v Sýrii.
"Stane se z ní další Somálsko... Stane se z ní padlá země s ozbrojenými vůdci na každém kroku," předpověděl o Sýrii v roce 2014 letitý diplomat Lachdar Brahímí, který právě odešel ze své pozice zmocněnce OSN a Ligy arabských států, z níž se neúspěšně snažil ukončit konflikt v Sýrii. Varoval, že tamní válka překročí hranice státu. Měl pravdu. Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Sýrii.
Bosna a Hercegovina je zjizvený, dnes tuze zapomenutý kraj. Pochopit širší příčiny hrůz, jimiž prošel před takřka už 30 lety, není až tak těžké: srbský šovinismus, usilující o upevnění mocenských a politických pozic v prostoru rozpadlé Jugoslávie, systematicky rozdmýchal válku, která zejména krutou genocidní nevybíravostí neměla v Evropě od roku 1945 obdoby.
Černobílé drama režiséra Bohdana Slámy nazvané Krajina ve stínu zakončilo Letní filmovou školu v Uherském Hradišti. “Jde možná o první snímek, který se zabývá národnostními otázkami,” tvrdil z místa festivalu kritik Kamil Fila.
Země v centrální Africe, která je jen o něco menší než Španělsko, upadla před čtyřmi lety do války a hluboké humanitární krize. Za hranicemi o ni ale jen málokdo jeví zájem. Další díl seriálu Rozvrácené státy pojednává o Kamerunu.
Na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem se ve čtvrtek po krátkém období klidu vrátily boje, oznámila ministerstva obrany obou zakavkazských republik. Konflikt propukl na konci minulého týdne a situace se po třech dnech přestřelek dočasně uklidnila ve středu. Boje propukly v neděli v severním úseku společné hranice u arménské oblasti Tavuš a dosud si vyžádaly nejméně 17 lidských životů.
