V Bruselu končí dvoudenní summit Evropské unie s Tureckem. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se shodli s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem na dohodě, která umožní vracet do Turecka běžence z Řecka.
Dneškem vstupuje Sýrie do šestého roku války. Masové demonstrace za demokratizaci režimu Bašára Asada postupně nahradila regulérní občanská válka provládních jednotek a roztříštěné opozice. Za patové situace v Radě bezpečnosti OSN na moci postupně získaly radikální skupiny, mnohdy financované zahraničními aktéry. Konflikt se přeměnil v sektářské vraždění. Rozlehlá území v Sýrii a Iráku dnes kontrolují džihádisté. USA, Rusko a další státy spustily nálety. Ze Sýrie prchly miliony lidí.
Po uzavření takzvané balkánské trasy se přes 44 tisíc běženců ocitlo uvězněných v Řecku. Na řecko-makedonské hranici u města Idomeni se jich tísní téměř 15 tisíc. Rozhodli se ignorovat uzavření přechodu a přejít hranici vlastní cestou.
Ve stanovém městečku uprchlíků Idomeni u hranice Řecka s Makedonií se vyskytla žloutenka. Z tábora se stala vlivem dešťů bažina a lidé zde bojují o jídlo i dřevo. Řecko oznámilo, že přijme turecké pozorovatele, aby mohla být naplněna obnovená dohoda o navracení těch uprchlíků, kteří nemají právo na mezinárodní ochranu.
V Idomeni na uzavřených řecko-makedonských hranicích se tísní na 12 tisíc běženců. Několik stovek z nich se rozhodlo obejít plot a přes řeku se dostat na území Makedonie a odtud pokračovat dál do západní Evropy. Makedonská policie je ale zadržela a během noci odvezla zpátky do Řecka.
Do Řecka připlulo od začátku roku po moři z Turecka už více než 137 000 uprchlíků: polovinu tvořili Syřané, asi čtvrtinu Afghánci a zhruba 17 procent Iráčané; asi 60 procent z celkového počtu přitom byly ženy a děti. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zmocněnec generálního tajemníka Rady Evropy (RE) pro migraci Tomášek Boček zároveň upozornil na neúnosnou situaci běženců ve dvou příhraničních táborech, v Makedonii a v Řecku.
Zavření balkánské trasy vyvolává v Evropě rozporuplné reakce. Řecko tvrdí, že jde o jednostranný akt některých států, Italové se bojí obnovení starých migračních tras - například té z Albánie, odkud k ním před válkou prchail lidé v 90. letech. Ministři vnitra členských států EU by měli v Bruselu řešit vznik společné pohraniční stráže.
Hrozby politiků se naplnily a uprchlíkům se s úderem úterní půlnoci zavřela takzvaná balkánská trasa. Od hranic s Makedonií jsou postupně odváženi uprchlíci, a to do záchytných center v Soluni či Aténách. Maďarsko v reakci na zavření trasy vyhlásilo krizový stav a na hranici posílá další vojáky a policisty.
Turecký premiér navrhl evropským lídrům plán, podle kterého by Turecko přijímalo zpět na své území všechny migranty a uprchlíky, kteří připlují na řecké ostrovy. Výměnou požaduje Ankara vyšší finanční pomoc, urychlení bezvízového styku s EU a oživení přístupových rozhovorů. Evropští lídři odmítli návrh narychlo schválit, pouze ho "vřele přivítali" a po dojednání konkrétních detailů o něm budou rozhodovat 17. března na dalším summitu v Bruselu.
Středisko pro žadatele o azyl ve městě Timraa na východě Švédska se stalo terčem útočníků, kteří vytloukli okna budovy. Rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil uvedl, že jeho země nechce být součástí systému kvót k přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie. Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
