Ač se to na první pohled nemusí zdát, porážka teroristické organizace Islámský stát je životně důležitá i pro Severní Kavkaz. Právě odsud do Sýrie zamířily stovky radikálů. Vzestup islamismu v Sýrii navíc mnohdy tragicky ovlivnil životy mnoha dagestánských rodin.
Někteří politici v Londýně a Washingtonu varují před tím, že Rusové můžou období kolem amerických prezidentských voleb využít k ničivému útoku na východní Aleppo, které ovládají syrští povstalci. Šéf NATO i britský ministr zahraničí důrazně varovali Moskvu, ať to nedělá. Moskva si přesto chystá půdu pro případnou akci a v oblasti masivně soustředí vojenskou techniku. Ruské letouny na Aleppo shazují varovné letáky. Podobně před téměř 17 lety zasypaly i čečenskou metropoli Groznyj, krátce před ničivou ofenzivou.
USA musejí zareagovat na kroky Ruska a syrského režimu, ačkoliv prioritou je zničení Islámského sátu, tvrdí někteří američtí diplomaté a vojenští experti. S masivní podporou Ruska a Íránu je však prezident Bašár Asad v lepším postavení, než tomu bylo před dvěma či třemi roky.
Berlínská schůzka nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dospěla k plánu, který by měl vést k míru na Ukrajině. Dohodu potvrdili ukrajinský i ruský prezident. Vladimír Putin pak na následném jednání o Sýrii čelil velmi tvrdé kritice. Dění v Aleppu považuje francouzský prezident François Hollande za válečné zločiny a Rusko podle něj nese odpovědnost.
Slovní přestřelka mezi Moskvou a Washingtonem nabírá na obrátkách. USA hovoří o ruském "barbarismu" v Sýrii, Rusko neváhá obvinit Spojené státy z podpory terorismu. Obě země navíc po krachu jednání řeší, jak dál v syrském konfliktu pokračovat. Zatímco Kreml pravděpodobně vystupňuje svoji podporu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, Bílý dům hledá cestu, jak vyzbrojit rebely.
Rusko posílilo svou leteckou základnu Hmejmím v Sýrii o několik bombardérů Su-24 a Su-34. Znásobilo tak podporu syrské armády poté, co na začátku minulého týdne zkolabovalo příměří. Syrský režim spolu se svými spojenci minulý týden obnovil boje ve východním Aleppu, kde zahynulo přes 300 lidí. Rusko se do syrské války zapojilo přesně před rokem. Při jeho náletech zahynulo na 9 tisíc lidí.
Rusko se má postarat o mírnění syrského letectva, které teď intenzivně útočí na odpůrce Damašku i na teroristy. USA zase mají přimět takzvanou umírněnou opozici, aby se jasně teritoriálně oddělila od Fronty dobytí Sýrie, napojené na teroristickou síť Al-Káida.
Turecko si přeje hrát v příštích šesti měsících aktivnější roli v konfliktu v Sýrii, aby zabránilo rozpadu sousední země podle etnického klíče. Prohlásil to před novináři turecký premiér Binali Yildirim. Syrský prezident Bašár Asad by podle něj mohl zůstat v prozatímním vedení země, ale v budoucnu nesmí v Sýrii hrát žádnou roli. "Říkáme, že krveprolití (v Sýrii) musí skončit. Miminka, děti, nevinní lidé by neměli umírat," prohlásil. Turecko se nedávno usmířilo s Ruskem a také sblížilo s Íránem, což jsou dva státy aktivně podporující Asada, jehož odchod Ankara donedávna požadovala. Yildirim dnes řekl, že za účasti Íránu, zemí Perského zálivu, USA a Ruska lze vypracovat řešení syrské krize.
Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) je jedním z hlavních zdrojů informací týkajících se konfliktu, který zuří v Sýrii od roku 2011. Stojí za ní oponent režimu Ramí Abdar Rahmán. Organizace ale není zdaleka nezávislá, píše francouzský list Le Figaro.
Velká Británie se stala novým domovem pro 126 000 běženců a podle tamního Červeného kříže v ní loni požádalo o azyl 40 000 lidí. Britští školáci se teď učí, jaké je to přijít o domov. Podle materiálů, které vypracoval Dětský fond OSN. "Chceme, aby pochopili, že každý člověk je lidská bytost a že všichni jsou si rovni a měli by pomáhat jeden druhému," vysvětluje v reportáži Reuters učitelka Teri-Louise O’Brienová.
Při výbuchu tunelu na severu Sýrie zemřelo 38 vojáků a bojovníků, kteří podporují režim prezidenta Bašára Asada. Uvedla to exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). V největším městě země podle ní povstalci vykopali tunel pod vojenským stanovištěm a odpálili v něm nálož. Při výbuchu se zřítila budova a v jejích troskách zůstalo 38 lidí, sdělil Ramí Abdar Rahmán ze SOHR. Syrský konflikt začal roku 2011 a podle odhadů stál již 280 000 životů. Snahy o jeho diplomatické řešení zatím selhaly. Mluvčí zvláštního zmocněnce OSN pro Sýrii v pátek oznámila, že příští týden se v Ženevě sejdou vyjednávači Ruska a USA, aby se dohodli na obnovení mírových rozhovorů.
Počet lidí, kteří museli opustit své domovy, je na rekordní výši, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jen za poslední rok jich přibylo pět milionů a celkově počet vzrostl na 65,3 milionu. Polovinu z nich tvoří lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska.
Syrské provládní síly za podpory ruských vzdušných sil v neděli postoupily k severosyrskému městu Tabka a k tamnímu vojenskému letišti, které jsou v rukou radikálního hnutí Islámský stát. Uvedla to exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci monitoruje z Británie.
Nejméně 31 civilistů zahynulo při útocích syrského vládního letectva na město Aleppo a okolí, informovala agentura AFP s odvoláním na dobrovolníky ze Syrské civilní obrany. Terčem náletů byly povstalecké čtvrtě a zásobovací silnice. "Kromě deseti civilistů zabitých při náletu na autobus na silnici vedoucí do Aleppa zemřelo dalších 21 lidí při intenzivním bombardování několika čtvrtí města," upřesnil nejmenovaný zdroj z civilní obrany.
Hlavní vyjednavač syrské opozice odstoupil, a to po neúspěchu ženevských mírových rozhovorů, které iniciovala OSN. Rozhovory měly mimo jiné přinést zmírnění utrpení Syřanů žijících v oblastech kontrolovaných povstalci, které obléhají vládní síly. Muhammad Allúš, který je zároveň zástupcem mocné povstalecké skupiny Džajš Islám, uvedl, že se nepodařilo zajistit propuštění tisíců zajatců a vězňů. Vládnoucí režim navíc nepřistoupil na politické reformy spojené s odchodem prezidenta Bašára Asada. V Sýrii má od února platit příměří, ale místo toho tam přibývá bojů. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura usiluje o uspořádání dalšího kola mírových rozhovorů.
Válka v Sýrii si již vyžádala více než 280 000 obětí, uvedli aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie. Mezi celkem 282 283 mrtvými je 81 436 civilistů, z nichž bylo 14 040 dětí a 9106 žen. Organizace SOHR se spoléhá na širokou síť svých zdrojů, které má po celé Sýrii. Podle nejnovější bilance již více než pět let trvající války v bojích zahynulo rovněž 48 568 povstaleckých bojovníků a 47 095 islamistických bojovníků, včetně těch ze zahraničí. Provládní jednotky ztratily 101 662 mužů, z toho 56 609 vojáků. 3522 obětí nebylo podle aktivistů identifikováno.
Teroristé z Islámského státu jsou v defenzivě. Musí se bránit nejen u Damašku či Fallúdži. Terčem nové operace se stala jejich metropole - syrská Rakká. Útočí na ni kurdští bojovníci. To se ale nelíbí vlastně nikomu. Turci, Syřané a Iráčané se obávají kurdské expanze. Američané pro změnu varují před možnými národnostními střety.
Rusko navrhlo USA a jejich koalici společné nálety v Sýrii, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ty by měly začít ve středu 25. května a jejich cílem mají být ozbrojenci z fronty An-Nusrá. Též navrhuje cílit útoky na konvoje vezoucí zbraně včetně těch, které přijíždějí do Sýrie z Turecka. Moskva totiž dlouhodobě Turecko obviňuje z dodávek zbraní radikálům, Ankara to popírá. Jaká byla reakce Američanů na předloženou nabídku není zatím jasné. Podle ruského ministra předložený návrh pomůže zajistit příměří v oblasti.
Sýrie by měla mít nejpozději 1. srpna přechodnou vládu, která by měla ukončit vleklou občanskou válku. To jsou závěry úterního jednání takzvané mezinárodní podpůrné skupiny pro Sýrii (ISSG). Ministři USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov se shodli, že jsou připraveni z mírových rozhovorů vyřadit ty, kdo porušují příměří. Jejich německý kolega Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že USA a Rusko budou zjišťovat, kdo přesně klid zbraní porušuje. "USA a Rusko řekly, že chtějí pokročit na technické úrovni, aby bylo možné zjistit, kdo je za porušování příměří odpovědný." Cílem vídeňských jednání bylo obnovit příměří v zemi a umožnit dovezení humanitární pomoci do obléhaných oblastí.
V syrském městě Aleppo a přilehlé oblasti se prodloužilo o 72 hodin příměří vyhlášené ve středu večer. Ve městě zatím příměří funguje, v jeho jižním okolí se ale boje přiostřily a těžké ztráty zaznamenaly zejména íránské síly podporující vládní vojska.
