Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.
Od roku 2026 musí developeři v Polsku v nových budovách vyčleňovat prostor pro podzemní kryty. Stát totiž tváří v tvář hrozbě ruské agrese čelí úkolu modernizovat své nedostatečné obranné kapacity.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Když se většina čerstvě zmobilizovaných pěšáků dostane na frontu, doufá, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudí, říká jeden z nejzkušenějších ukrajinských frontových velitelů major Ivan Jablonski „Čupik“. „Pokud to přežijí, buď dezertují, nebo pochopí, že tohle je válka, a musíš zabít, nebo budeš zabit. A z některých se stanou dobří vojáci…“
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného, než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Ukrajina čelí kritickému nedostatku energie po sérii ruských úderů na infrastrukturu. Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj varuje před další vlnou masivních útoků, v hlavním městě propukl otevřený spor. Prezident ostře kritizuje starostu Kyjeva Vitalije Klička za nepřipravenost metropole na mrazivou zimu, která miliony lidí ponechala bez tepla a vody.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
Ukrajina provádí stále účinnější útoky proti cílům na území Ruska, konstatuje šéf estonské rozvědky Ants Kiviselg pro analytický server Russia Analysed. Vzhledem k narůstajícímu opotřebení ruských systémů protivzdušné obrany je podle něj možné očekávat, že ukrajinské útoky budou čím dál účinnější.
Ruský nezávislý investigativní portál Agentstvo podle záběrů z vánoční bohoslužby identifikoval, že ruský prezident Vladimir Putin strávil pravoslavné Vánoce 7. ledna na vojenské základně Senež v Solněckogorsku, severně od Moskvy.
Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev v letním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, co může Putina a jeho válečnou mašinerii zastavit. Ta se sice nezastavila, ruská ekonomika ale přestala růst a přechází do stagnace. Prakticky všechny rezervy jsou utraceny, říká nyní v rozhovoru Inozemcev. Hrozí Rusku problémy?
Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.
Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.
„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.
Ruští velitelé údajně předstírají úspěchy, aby získali odměny a vyznamenání. Říká se tomu „brát na úvěr“. Vesnice, u nichž v předstihu hlásili dobytí, se pak snaží pod svou skutečnou kontrolu získat na přelomu roku, aby nepřišli o prémie. Ženou proto vojáky do sebevražedných útoků s jediným cílem – natočit vztyčení ruské vlajky jako důkaz úspěchu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
