Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek před novináři prohlásil, že existují dva možné scénáře dalšího vývoje: buď válku ukončí mírová jednání s Ruskem, anebo naopak Rusko boje zesílí, a to i s možným vyhlášením mobilizace.
Ukrajinský prezident Zelenskyj sesadil dosavadního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského po týdnech rostoucího tlaku veřejnosti i po změnách ve vládním týmu. Podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky to souvisí s odvoláním populárního ministra obrany i se sporem o styl velení války, který Syrskému dlouhodobě škodil.
Okupovaný Krym čelí od konce května rostoucí energetické krizi, která se z problémů s benzinem změnila ve výpadky proudu, vody a potíže se zásobováním. Zatímco úřady situaci zlehčují, obyvatelé popisují zavřené podniky, kazící se potraviny i improvizovanou humanitární pomoc.
Měli získat dobře placenou práci v zahraničí, místo toho skončili bez dokladů v zákopech na ukrajinské frontě. Před takovým scénářem varuje čím dál více afrických států. Nově se mezi ně přidala i Botswana, která Rusko obvinila z klamavého verbování svých občanů do války. Podle tamních úřadů podobných případů přibývá alarmujícím tempem.
Proslavil se legendárním manévrem v Mariupolu, z obklíčení u Izvaryne pak vyvedl stovky vojáků. Ruské úřady ho stíhají už od roku 2016. Teď generálmajora Mychajla Drapatého jmenoval prezident Zelenskyj na post vrchního velitele ukrajinské armády. Končí tím týdenní krize vyvolaná odvoláním ministra obrany Fedorova, která nakonec smetla dosavadního velitele Oleksandra Syrského.
Změna obchodních podmínek těsně před dronovými útoky připravila Rusy prodávající na platformě Wildberries o jakoukoli šanci na odškodnění. Zatímco škody na vyhořelých skladech přesahují roční zisk firmy, „ruský Amazon“ nabízí poškozeným místo kompenzací slevy a „výhodné půjčky“ u spřízněné banky.
Ukrajinský důstojník Oleksandr Puchalsky z praporu bezpilotních prostředků „Ragbisté“ tvrdí, že lidé, kteří před válkou odešli z Ukrajiny, ztratili právo označovat se za Ukrajince. Ve Spotlightu Aktuálně.cz mluví také o proměně války, nedostatku dobrovolníků nebo o tom, proč podle něj bývalí vězni patří k nejmotivovanějším vojákům.
Slib Donalda Trumpa, že poskytne Ukrajině licenci na výrobu střel Patriot, nejefektivnější obrany proti ruským balistickým střelám, vzbudil velké naděje. Vojenský analytik Lukáš Visingr v rozhovoru pro Aktuálně.cz ale upozorňuje, že tyto střely samy o sobě nebudou bleskovým „game changerem“. Skutečný zlom i ekonomická příležitost pro Česko se podle něj skrývají v jiném projektu.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Bývalý premiér Mirek Topolánek svým typicky svérázným způsobem glosuje vleklé spory vlády Andreje Babiše s prezidentem, které předcházely summitu NATO v Ankaře. „Nikoho už vlastně nezajímá, o co na summitu NATO jde, s jakým mandátem vláda na summit jede a jak chce obhájit neobhajitelnou obrannou politiku ČR,“ říká.
Novým zvykem Moskvanů se stalo velmi časné vstávání, aby stihli vystát frontu na benzin, popisuje aktuální ruskou realitu spolupracovník redakce v Moskvě Jiří Just. „V metropoli benzin pořád seženete, ale na východ od Moskvy už ne.“ O nedostatku pohonných hmot mluvil i Vladimir Putin a je to i hlavní téma hovorů mezi lidmi či na sociálních sítích. „Brblání je ale to jediné, co mohou Rusové dělat.“
Novým zvykem Moskvanů se stalo velmi časné vstávání, aby stihli vystát frontu na benzin, popisuje aktuální ruskou realitu spolupracovník redakce v Moskvě Jiří Just. „V metropoli benzin pořád seženete, ale na východ od Moskvy už ne.“ O nedostatku pohonných hmot mluvil i Vladimir Putin a je to i hlavní téma hovorů mezi lidmi či na sociálních sítích. „Brblání je ale to jediné, co mohou Rusové dělat.“
Kancelář prezidenta republiky od ministerstva zahraničí těsně před summitem NATO v Ankaře konečně obdržela podklady ke všem jednáním, která na místě zástupci České republiky povedou. Prezident Petr Pavel už dříve řekl, že se jich hodlá držet, byť má problém například s tím, kolik peněz dává vláda Andreje Babiše na armádu.
Ukrajinské útoky na ruskou energetiku už nenechávají bez odpovědi ani prezidenta Vladimira Putina. V rozhovoru pro kremelského novináře připustil potíže s nedostatkem paliv. Zároveň ale tvrdil, že situaci Rusko zvládne a že na frontu mají zásahy ruských rafinerií jen omezený dopad.
V únoru 2025 zasáhl černobylský sarkofág ruský kamikadze dron a způsobil požár přímo nad zničeným reaktorem. Hasiči týdny riskovali životy v třeskutém mrazu v místech s vysokou radiací, přesto se detaily o této krizi dostávají na veřejnost až nyní, v roce 2026. Proč se o jaderných hrozbách v době války záměrně mlčí a jak se informační embargo stává strategickou zbraní Kyjeva i Moskvy?
Ukrajina naváže na sérii úspěšných útoků proti Rusku operací, která dotlačí Kreml k vyjednávacímu stolu, oznámil Zelenskyj. Podle zahraničních médií zřejmě udeří na dvou frontách, které už Rusko stály hodně trápení. Oznámení přichází poté, co měl Donald Trump soukromě vybídnout Volodymyra Zelenského, aby proti Moskvě postupoval ještě odvážněji.
Desítky zasažených cílů, poškozené mosty, nedostatek paliva a rozsáhlé výpadky proudu. Ukrajina v posledních týdnech rozjela kampaň, jejímž cílem není Krym dobýt, ale odříznout ho od zbytku ruského zázemí. Kyjev otevřeně mluví o tom, že plánuje okupovaný poloostrov proměnit v izolovaný ostrov.
Ukrajina podle vizuální rekonstrukce zaútočila na moskevskou ropnou rafinerii pomocí 992 dronů a deseti střel s plochou dráhou letu. Úder z 18. června byl podle dostupných informací nejrozsáhlejším dronovým útokem na ruskou metropoli od začátku války. Vůbec poprvé se k vzdušným atakům na hlavní město vyjádřil i ruský vůdce Vladimir Putin.
Část Ruskem okupovaného Krymu zasáhly po nočním útoku výpadky elektřiny. Energetická společnost Krymenergo oznámila nouzové opravy a uvedla, že dodávky chce obnovit do 24 hodin.
Lotyšská neziskovka Ganta Fonds zachránila za rok z fronty přibližně 4 tisíce zraněných vojáků, teď ale její sanitky stojí v Rize kvůli prázdné kase. Dobrovolníci shánějí peníze na naftu i servis a jejich koordinátor kvůli tomu dokonce prodal svoje krávy.
