Německá kancléřka Angela Merkelová by měla přijet do České republiky. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se nyní hledá vhodný termín návštěvy. Předseda české vlády by s ní chtěl hovořit nejen o migrační krizi a rozdílných pohledech obou sousedních států na trvalé uprchlické kvóty. Rozhovory by se měly týkat také obchodní výměny, modernizace průmyslu, posílení sousedských vztahů či udržení schengenského prostoru.
Rok 2015 vstoupí do historie jako rok uprchlíků. A návratu plotů i ostnatých drátů na několika evropských hranicích. Podívejte se, kde všude vyrostly.
Přijal bych jakéhokoliv uprchlíka, pokud by podepsal dokument o oddělení náboženství od politiky, říká spisovatel Ivan Kraus. Evropa to podle něj přehání s korektností. Dodává přitom, že uprchlíci budou realitou třeba v Německu zklamaní. Evropa prý za vše nemůže a oslabuje se.
TV Nova i Česká televize referují o uprchlících "překvapivě stejně", zjistili vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Obě stanice zdůrazňují bezpečnostní riziko současné migrační krize, nevěnují se však osudům lidí prchajících před válkou ani příčinám konfliktů v jejich domovských zemích. „Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami,“ kritizuje vedoucí výzkumu Pavel Pospěch.
Podle německé kancléřky může vysoký počet uprchlíků v dlouhodobém horizontu znamenat pro Evropu a Německo těžkou zkoušku, a je proto nutné pracovat na posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie. V souvislosti s tím se vyslovila také pro posílení spolupráce s Tureckem. Neúspěšné žadatele o azyl v Německu pak chce posílat zpět do země původu.
Obyvatel České republiky za letošní první tři čtvrtletí přibylo o 7800 na 10 546 120. Za nárůstem jsou jen přistěhovalci, víc lidí totiž zemřelo, než se narodilo. Uzavřených manželství bylo meziročně víc, rozvodů méně. Předběžná čísla v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. "Podle předběžných výsledků by měla být úhrnná plodnost pro rok 2015 mírně vyšší než v roce 2014. Loni přitom poprvé po 20 letech opustila oblast takzvané nízké plodnosti pod úrovní 1,5 dítěte na jednu ženu," uvedl ČSÚ.
Češi se jen tváří jako odpůrci uprchlíků, pomohli by víc než politici, ti působí paniku, říká právník působící v britském Cardiffu Jiří Přibáň. Turecko podle něj těžce zneužilo uprchlické krize ke svému prospěchu, na členství v EU prý není připravené.
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
Česko a Slovensko se kvůli Benešovým dekretům vůbec neměly stát členy Evropské unie. Ostrý výpad šéfa maďarského parlamentu Lászlo Kövéra zarazil jak politiky, tak diplomaty. Přišel totiž ve chvíli, kdy spolupráce v rámci Visegrádské skupiny funguje podle všech členských zemí na výbornou. O víkendu navíc do Maďarska zamířil český ministr vnitra Milan Chovanec, aby poděkoval českým policistům, kteří v posledních týdnech pomáhali střežit hranici se Srbskem. "Já pevně věřím, že předseda parlamentu měl špatný den," prohlásil Chovanec v neděli po schůzce se svým protějškem.
Ministr vnitra Milan Chovanec o víkendu navštívil české policisty, kteří u maďarského Szegedu pomáhali střežit hranici se Srbskem. Kromě nich ale na základnu dorazila i část kontingentu ze sousedního Slovinska. Tam se čeští policisté dennodenně setkávají se stovkami uprchlíků, které musí bleskurychle prohlédnout. Podle velitele dvacetičlenné jednotky Davida Předoty jde o mimořádně cennou zkušenost. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ale přiznává, že občas má pocit beznaděje. To když třeba v telefonech uprchlíků nachází záběry z poprav. Takoví imigranti okamžitě končí v rukou jeho slovinských kolegů. "Ale v tu chvíli já ztrácím kontakt s tím, co se bude dít dál," krčí rameny Předota.
Kanadská vláda rozhodla přijmout do konce roku deset tisíc syrských uprchlíků. Do konce února 2016 plánuje přesídlit dalších 15 tisíc Syřanů. Po měsících slibů a týdnech příprav dorazila do Toronta první skupina Syřanů na palubě vojenského letadla ve čtvrtek 10. prosince.
Německý výraz pro uprchlíky (Flüchtlinge) ovládl veřejnou diskusi v zemi a symbolizuje nejvýznamnější společenské téma, kterým se Německo letos zabývalo. V tiskové zprávě to oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS), která pravidelně od orku 1978 vybírá slovo roku. Podle GfdS výraz uprchlíci vystihuje to, o čem se v Německu nejvíc mluvilo, navíc je ale zajímavý i z pohledu slovotvorby. "Je vytvořeno ze slovesa utíkat a z koncovky -ling, jež označuje osobu, která je charakterizována určitou vlastností. Jazykově citlivým uším tak zní slovo uprchlík pohrdavě," uvedla společnost. Na druhé místo zařadila GfdS francouzský výraz Je suis Charlie (Jsem Charlie), na třetí výraz Grexit.
Evropská komise příští týden kvůli přílivu uprchlíků navrhne vytvoření stálé pohraniční stráže. Podle listu The Financial Times by měla nahradit agenturu Frontex, a to i v případě, že by jednotlivé členské státy nesouhlasily. "Migrační krize ukázala limity současné evropské hraniční agentury Frontex, jak efektivně řešit a napravit situaci na vnějších hranicích," vysvětlil eurokomisař Dimitris Avramopoulos, jenž má otázku migrace na starosti.
Na Slovensko v noci na pátek přiletěla z Iráku skupina 149 asyrských křesťanů, kterým Bratislava poskytne útočiště v rámci svého dobrovolného příspěvku k řešení migrační krize. O přípravu migrantů na život v zemi pod Tatrami se postará stát, samosprávy to odmítly. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Roberta Kaliňáka si Slovensko tyto migranty vybralo, protože jim v Iráku hrozí pronásledování ze strany Islámského státu. Před přestěhováním na Slovensko žili u severoiráckého města Mosul, které IS obsadil loni. Dohromady jde o 25 rodin včetně dětí. První měsíce by měly pobývat v azylovém táboru v Humenném na východě země. Při jejich integraci pomůže katolická církev.
Občanská válka v Sýrii a teror Islámského státu vyhnaly ze svých domovů již několik milionů lidí. Statisíce z nich se vydaly na nebezpečnou cestu do Evropy. Pro mnoho z nich se sen o lepším životě ale proměnil v tragédii. Jedním z nich je i Alí, hlava veliké rodiny, kterou se mu nepodařilo zachránit.
Jsem přesvědčen, že do budoucna by Českoslovenští vojáci v záloze neplnili svůj úkol, proto jsem rezignoval, říká jejich bývalý velitel Marek Obrtel. Dodává, že jeho představou bylo, aby se iniciativa podílela na vzniku domobrany v Česku
Hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti nebo počet imigrantů, které už daná země přijala. To by mohla být kritéria, která by v budoucnu mohl zohlednit trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. V Bruselu se na tom shodli poslanci Evropského parlamentu. S migrační krizí se podle nich nelze vypořádat na národní úrovni a mezi unijními státy je potřeba solidarity. Někteří poslanci kritizovali Slovensko a další země, které nejsou ochotny přijmout závazné kvóty.
Řecká policie ve středu zasáhla proti stovkám migrantů, kteří dlouhodobě protestují proti uzavření hranic s Makedonií. Policisté odvezli přibližně 1500 lidí směrem k Aténám, kde je pro ně připraveno nouzové ubytování. Lidé převážně z Íránu, Pákistánu či afrických zemí protestují proti tomu, že se Makedonie rozhodla pouštět na své území, a tím i dále do Evropské unie pouze lidi z Afghánistánu, Iráku a Sýrie. V téže době došlo podle agentury AP k dalšímu z řady lodních neštěstí ve vodách u řeckých ostrovů. Potopení přetíženého člunu v Egejském moři nepřežilo nejméně 12 lidí.
Kvůli změně klimatu v posledních šesti letech přesídlilo kolem 30 milionů lidí, hlavně z Afriky a Blízkého východu. Domovy je nutí opouštět hlavně nedostatek vody. Množství lidí se má v blízké době ještě zvýšit. Sucho a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.
Uprchlická krize se promítla i do videoher. Nenabízejí pouze osvětu a humanistické záměry, vznikají i tzv. zlé hry, za kterými stojí podle herní teoretičky Heleny Bendové strach z lidí, že nás uprchlíci zavalí. "Bojí se toho, že jich je moc a nás málo, takže v podstatě takový xenofobní strach z cizího. Nebyl tam žádný hlubší nebo komplexnější systém, který by ukázal skutečné dopady migrace," vysvětluje Bendová, podle které se většina her s uprchlickou tématikou snaží ukázat podmínky a důvody, kvůli kterým lidé prchají.
