Německo podle deníku zpřísní prověřování žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, pro které dosud platily zjednodušené podmínky řízení. Německé úřady tak opět od Syřanů, Iráčanů a Eritrejců budou chtít znát podrobnosti o jejich minulosti, vzdělání či cestě, kterou do Německa podnikli.
Německá média s předstihem uveřejnila novoroční projev kancléřky. Němce v něm vyzve k soudržnosti. Německo podle Merkelové výzvy spojené nejen s uprchlickou vlnou zvládne, neboť je to silná země. Stanice ZDF letos k novoročnímu proslovu poprvé nabídne také anglické a arabské titulky.
Pětatřicet žadatelů o azyl požádalo o přemístění z uprchlického centra ve švédské vesnici Grännaforsa. Migranti si stěžují, že v zařízení straší, informovala agentura AP. Švédská agentura pro migraci uvedla, že žadatele o azyl vyděsily záblesky a šramot v rozvodech. Správce zařízení Magnus Petersson řekl, že 35 z 58 lidí z ubytovny si v úterý přišlo stěžovat do regionální kanceláře migračního úřadu. Běženci se podle Peterssona večer jen velmi neochotně vrátili do střediska, když jim bylo vysvětleno, že jinou možnost nemají. Petersson poznamenal, že jev, který migranty vyděsil, lze patrně přirozeně vysvětlit například vadnými elektrickými vypínači a skřípotem způsobeným změnami teplot.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky připlulo letos do Evropy 1 000 573 migrantů, což je asi pětinásobek oproti roku 2014. Asi 3735 lidí při pokusu dostat se do Evropy přes moře zemřelo. Nejvíce lidí dorazilo letos do Řecka (844 176), většina z nich na ostrov Lesbos. Zhruba polovina uprchlíků, jež dopluli přes Středozemní moře, pochází ze Sýrie, asi 21 procent z Afghánistánu a osm procent z Iráku. Největší evropská migrační krize od druhé světové války nepolevuje ani s příchodem zimního počasí.
Agentura Evropské unie na ochranu vnějších hranic Frontex vyslyšela žádost Řecka o pomoc. Téměř tři stovky příslušníků pohraniční stráže a 15 lodí bude pomáhat v kontrole oblasti, přes kterou se denně dostávají do Unie tisíce běženců zejména ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu. "Počet nasazených pohraničníků se postupně zvýší na více než 400, stejně tak se zvýší počet lodí, vozidel a dalšího technického vybavení na pomoc vnitrostátním orgánům, aby zvládly bezprecedentní migrační tlak na vnější hranici Řecka," oznámil dále Frontex.
Německá ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová chystá nový zákon. Ten by měl omezovat nárok cizinců ze zemí Evropské unie na sociální dávky v Německu. "Musíme obce uchránit toho, aby se musely neomezeně starat o cizince ze zemí Evropské unie, kteří jsou bez prostředků," uvedla Nahlesová, jež v koaliční vládě zastupuje Sociálnědemokratickou stranu SPD.
Podle dánského premiéra Lars Lökkeho Rasmussena by se mělo zvážit, zda mají právo běženci žádat o azyl v jiných zemích, když před příchodem pobývali nějakou dobu v Turecku, kde se nebojuje. Dále otevírá otázku možnosti zvát si do hostitelské země členy rodiny. Podle premiéra se změna má týkat i ženevských konvencí.
Jan Cemper z iniciativy Proti projevům nenávisti podá žalobu na prezidenta Miloše Zemana kvůli jeho sobotnímu vyjádření ve vánočnímu poselství. Zeman v něm podle Cempera pomluvil organizátory demonstrace zastánců migrace, která se uskutečnila 17. listopadu. Od prezidenta bude chtít omluvu, sdělil. Podle Zemana měl být na transparentu demonstrace nápis "Tahle země není naše - Refugees welcome", který poté organizátoři nahradili nápisem "Tahle země patří všem - Refugees welcome".
Islámský stát změnil svět. Útočil v Evropě i v Africe, jeho hlavní oběti jsou však Syřané a Iráčané. Miliony lidí před ním utekly ze svých domovů. Evropa jim ale neukázala jen přívětivou tvář.
Ideál univerzálně platné pravdy je iluzorní. Dá se prosadit jedině silou, pokud vůbec, říká filozof v obsáhlém rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Radikální názory, například vůči běžencům, začínají zastávat i lidé, kteří až dosud nebyli nakloněni jednoduchým řešením, potvrzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na extremismus Miroslav Mareš. "Lidé se cítí být ohroženi. Když se řada lidí cítí osobně znejistěna, bojí se o svou identitu a budoucnost," říká politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Řada Čechů se ostře vyjadřuje na sociálních sítích. Tomuto trendu napomáhá i právní nejistota. "Není úplně jasné, co je dovoleno, což svědčí podezřelým a případným extremistům," míní Mareš. Skupinu Ortel by z Českého slavíka nevyřazoval, jejich hudba přináší zprávu o stavu společnosti.
Jelikož mají zakázáno vykonávat řádné zaměstnání, musí si syrští uprchlíci vymýšlet alternativní způsoby obživy. V městě Gaziantep na jihovýchodě Turecka prohledávají děti syrských uprchlíků ulice a pídí se po prázdných lahvích, aby pomohly svým těžce zkoušeným rodičům. Jak ale dopisovatelka Rádia Svobodná Evropa Šahída Jakúbová zjistila, jedná se o nebezpečný způsob obživy.
Při středečním fotbalovém utkání v běženeckém táboře na západě Německa vypukla masová rvačka, do které se zapojilo na 300 lidí. Policie na místo vyslala 90 policistů, informovala německá média. Incident se odehrál v táboře v Emmerzhausenu ve spolkové zemi Porýní-Falc. Běženci ze Sýrie a Íránu si zde sami uspořádali fotbalové utkání, které ale záhy přerostlo ve rvačku. Do ní se nejdříve zapojila asi stovka lidí, převážně mužů, později se k nim přidalo dalších 200 lidí. Příčina sporu není známa, roli mohl sehrát podle německých médií alkohol. Policie při zásahu zadržela pět lidí, jeden člověk byl podle serveru spiegel.de zraněn.
Přinejmenším osm migrantů, včetně šesti dětí, zahynulo při potopení lodi směřující z tureckého pobřeží na řecký ostrov Lesbos. Po čtrnácti pohřešovaných turecká pobřežní stráž stále pátrá. Nehodu způsobily hlavně špatné povětrnostní podmínky. Přetížená loď se potopila za úsvitu nedaleko tureckého městečka Bademli, odkud migranti na cestu do Evropy vyrazili. Vzdálenost z tureckého břehu na ostrov Lesbos tu přitom činí pouhých 15 kilometrů. Vzhledem k poklesu poptávky pašeráci podle AFP nyní nabízejí své služby za 500 dolarů na osobu (asi 12 300 Kč). V létě to bylo ještě 1200 dolarů (29 600 Kč).
Německý prezident Joachim Gauck ve svém vánočním poselství, které bude odvysíláno v pátek na Boží hod, ale jehož obsah byl již zveřejněn, ocenil nápomocný přístup Němců během nynější uprchlické krize. Němci tak podle něj ukázali lidskost.
Konat dobro dá někdy zabrat, ale člověk se nesmí nechat odradit. Zvlášť když je dobrá věc rodinnou tradicí.
Zvládne-li Evropská unie rozběhnout efektivní systém kontrolovaného přijímání uprchlíků, má šanci dokázat, že se jako instituce do 21. století hodí.
Nejméně 13 lidí, včetně sedmi dětí, zemřelo ve středu poté, co se východně od řeckého ostrova Farmakonisi v Egejském moři potopil člun s migranty. Informovaly o tom řecké úřady. Dalších 15 lidí pobřežní stráž zachránila, po jedné osobě se stále pátrá. Člun plul z Turecka, odkud utíkají do Evropy statisíce uprchlíků, zejména ze Sýrie, zmítané občanskou válkou. Také v úterý se u západního pobřeží Turecka potopila loď s migranty. Při této nehodě zahynulo 11 lidí, včetně tří dětí; sedm osob pobřežní stráž zachránila. Naopak zachránit se v úterý podařilo během osmi operací na Středozemním moři celkem 782 lidí.
Nevytváříme platformu proti islámu ani proti migrantům, nevymezujeme se proti žádnému náboženství, ten problém leží v politice evropských elit, které ho nechtějí řešit, říká Jiří Weigl. Evropa podle něj vyvíjí na českou vládu tlak, aby proti vůli občanů tady vytvořila jakousi orientální menšinu.
Před válkami, násilím a pronásledováním utíká rekordní počet lidí. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jich v roce 2015 bylo přes 60 milionů. Více než polovina z nich jsou takzvaní vnitřní uprchlíci - lidé, kteří opustili svůj domov, ale zůstali ve vlasti. Konečná čísla přitom budou ještě vyšší. Statistika UNHCR, kterou vám nabízíme, se totiž týká prvního pololetí 2015. Migrační krize v Evropě, která je nejhorší od druhé světové války, se v ní odráží jen částečně; počet migrantů proudících do Evropy se totiž výrazně zvýšil hlavně ve druhé půlce roku.
