








Klíčové momenty v životě spisovatele Arnošta Lustiga představuje výstava v Terezíně na Litoměřicku. Do tehdejšího ghetta nacisti Lustiga transportovali v době jeho dospívání. Výstava Arnoštova cesta ke 100. výročí narození autora mnoha děl spojených s tématem holokaustu vychází z grafického románu Markéty Pilátové a fotokoláží Elišky Soffer Podzimek.



Ve stínu hradeb terezínské pevnosti stojí budova staré vojenské nemocnice. Její zdi pamatují mnohé - poslední dny atentátníka Gavrila Principa, který tu coby vězeň skonal stejně rychle jako sláva habsburská říše i útrapy obyvatel židovského ghetta, které v Terezíně vzniklo za druhé světové války. Místo dodnes vábí turisty i ty, kteří věří, že se za jeho bránou skrývá víc než jen pohnutá historie.



Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval v neděli premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.



Říká se, že v okamžiku smrti člověku před očima proběhne celý život, ale platí to i pro plynovou komoru v Osvětimi? V jedné takové byl před 80 lety zavražděn skladatel Pavel Haas. Bratr slavnějšího herce Huga, jeden z takzvaných „terezínských“ autorů a patrně nejtalentovanější žák Leoše Janáčka. Přesto jako by doteď zůstával definován spíše životními okolnostmi než vlastním dílem.



V půdním divadle Magdeburských kasáren v Terezíně tuto sobotu v podání studentů gymnázia z německého Wülfrathu zazněla dětská opera Brundibár. Na stejném místě a ve stejný den před 80 lety ji hrály vězněné děti.



Vláda tuto středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury a rozpočtů krajů a měst. V galerii u tohoto článku se můžete podívat na stav Terezína, jak ho před více než dvěma lety zachytil náš fotoreportér.



Areál bývalé nemocníce v Terezíně by se mohl proměnit v bydlení pro seniory. Městu se nemovitost dlouhodobě nedaří zachránit ani udat k jinému využití, zájem ale mají zakladatelé seniorských domů Senlife. Skupina nabízí, že na brownfieldu vybuduje byty, dům s pečovatelskou službou i městské bydlení s regulovaným nájmem, žádá ale záruku státu nebo kraje na zhruba miliardovou půjčku.



Jen za doprovodu klavíru, sboru a pěvců tento čtvrtek v pražském kostele sv. Šimona a Judy zazní Requiem od Giuseppa Verdiho. Začne jím festival Věčná naděje, který se zaměřuje na skladatele tvořící v koncentračních táborech. Letos připomene dílo, jež se v Terezíně stalo symbolem vzdoru židovských vězňů vůči nacistickému útlaku.



Až tři roky vězení hrozí v nové kauze recidivistovi, dezinformátorovi a proruskému aktivistovi Patriku Tušlovi. Jak zjistilo Aktuálně.cz, třicetiletý muž je obžalován z popírání holokaustu. Hlavní líčení s ním začne příští rok v březnu. Tušl sedí od srpna ve vazbě. Soud se obává, že by pokračoval v šíření nenávisti vůči Ukrajincům, za což dostal nepravomocně deset měsíců vězení.



„Terezín dost často nevypadá dramaticky. Je to ghetto, zvláštní čekárna. To drama je v příbězích těch lidí. A Terezín nikdy neměl žádné fotografie s lidmi. To, že někdo vyfotí transport a nám se po dvou letech úsilí podaří identifikovat, o který transport šlo, je mimořádná rarita,” říká k probíhající výstavě Album G. T. ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.



V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.



Ministerstvo kultury chce v Terezíně investovat peníze do opravy a nové přístavby Muzea ghetta. V mezinárodní soutěži zvítězil návrh skleněné věže za 160 milionů korun. Záměr vyvolal kritiku obyvatel, vedení města i tamních spolků. Peníze by podle nich pomohly stabilizovat rozpadající se památky holokaustu, jimž stát slíbil pomoc.



Má hodinu na zásadní rozhodnutí a hlavou mu běží celý život. Provokativní portrét židovského sportovce, skauta a sionisty Alfreda Hirsche, charismatického gaye, který pomáhal přežít dětem v Terezíně i Osvětimi, vytvořili herec Miloslav König s režisérem Janem Nebeským. Inscenaci nazvanou Fredy uvádí spolek Masopust v Eliadově knihovně pražského Divadla Na zábradlí.



Ve věku 82 let uplynulou neděli zemřel režisér Dušan Klein, tvůrce filmové série o Básnících. Natočil ale také detektivky Případ mrtvého muže a Zatykač na královnu nebo komedie Vážení přátelé, ano, Andělské oči či Konto separato. Úmrtí oznámil jeho syn David.



Začala chanuka, židovský svátek zázraku a naděje, potrvá osm dní. Již potřetí se první chanukové světlo rozsvítilo na nádraží v Praze Bubnech, ze kterého před osmdesáti lety začaly odjíždět první české židovské transporty do ghetta Terezín i dále na východ. Celé místo čeká rozsáhlá proměna, začít by mohla už v příštím roce.



Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.



Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.



Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.



Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.



V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.