Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.
Postoloprty, místo jednoho z největších protiněmeckých běsnění po skončení druhé světové války. Odhady mluví až o tisícovkách zabitých, exhumace dosud objevily ostatky asi 763 lidí. Středobodem masakru byla místní kasárna, která už několik let neexistuje. Krvavé řádění nicméně nyní znovu ožívá, majitelé lokality totiž na místě zahájili stavbu velkého developerského projektu.
To se takhle potkají Shrek, Naruto, Mandalorian, asi pět lidí v pestrobarevných zvířecích kostýmech, tři dívky v japonských školních uniformách a Batman. Co dělají? Poslouchají nadávky od komunistů a aktivistů. Proč? Hrstka protestujících není schopná najít vchod na sudetoněmecký sjezd a místo toho pokřikují na návštěvníky Animefestu. Uplynulý víkend v Brně neměl nouzi o vskutku bizarní situace.
Někomu to může znít jako protimluv – poslední léta jsem coby dokumentarista Paměti národa vedl desítky biografických rozhovorů s Němci. Tedy s posledními žijícími účastníky nuceného vysídlení z poválečného Československa. Nic rozporuplného v tom ale nehledejte. Paměť národa zaznamenává vzpomínky na klíčové události naší historie. A mezi ně odsun skoro tří milionů obyvatel této země patří.
Přestože před začátkem páteční akce nazvané Brno u jednoho stolu byl na místě přibližně stejný počet účastníků akce a protestujících proti ní, kterým se nelíbila účast sudetských Němců, po začátku se stoly zaplnily a celá řada lidí musela ještě stát. Aktuálně.cz zachytilo atmosféru setkání a mluvilo i s lidmi odlišných názorů.
Zatímco kolem brněnského výstaviště už zněly od pátečního rána protestní chorály a létala slova o „kolaborantech“, prezident Petr Pavel byl na drátě se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Krátce nato vydali nezvykle silné společné prohlášení o usmíření i společné budoucnosti. Podle informací Aktuálně.cz má německý prezident koncem roku dorazit do Prahy.
Pokud lze na něčem ilustrovat proměnu, kterou prodělalo hnutí ANO, je to jeho vztah k sudetským Němcům. A pokud by byl premiér Andrej Babiš aspoň v něčem zásadový, musel by si přiznat, že i pragmatismus má své meze a že i na koaličním partnerovi záleží. Celé je to hlavně lekce z toho, s kým se ANO "paktuje" ve vládě.
Program festivalu Meeting Brno, který trvá od čtvrtka do konce května, čítá celou řadu položek. Chystají se pietní akce, besedy, výstavy nebo tradiční Pouť smíření. A především sjezd sudetských Němců plánovaný na tento víkend. Dorazí i významní hosté – například předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo olympionik Dominik Hašek. A součástí toho všeho budou ovšem i velké protesty a policejní manévry.
David Macek ze spolku Meeting Brno, který do jihomoravské metropole pozval sudetské Němce, v rozhovoru popisuje, jak vnímá protesty a co čeká od už tradičního festivalu, a přiznává, že rozumí těm, kdo s akcí nesouhlasí. A má pro ně několik doporučení.
Povyk, který okolo víkendového sjezdu sudetských Němců v Brně spustila především SPD a její menší satelity, podle expertů ukazuje, jakým způsobem část české politické scény pracuje s emocí strachu. SPD tím řeší velký problém, když sedí ve vládě, jejíž politika je často v příkrém rozporu s tím, co strana hlásala před volbami.
Poslanec za SPD Miroslav Ševčík ve čtvrtečních Událostech, komentářích na ČT pobouřil svými výroky. Během debaty o sudetoněmeckém sjezdu v Brně nejprve souhlasil s označením potomků Nicholase Wintona či Arnošta Lustiga za „kolaboranty“. Následně ale otočil. Ze strany moderátorky šlo podle něj o manipulaci, řekl Aktuálně.cz.
Nejnovější díl pořadu Tečka Radka Bartoníčka, v níž redaktor Aktuálně.cz pouští videoukázky především z české politiky, se tentokrát točí kolem „spirály nenávisti“, kterou vyvolává šéf SPD a sněmovny Tomio Okamura s některými dalšími vládními politiky. A to za přihlížení a mlčení premiéra Andreje Babiše (ANO), který působí dojmem, že oslabuje a Okamurovi ustupuje.
Spisovatel, dramatik a signatář Charty 77 Milan Uhde popisuje v souvislostech, pro někoho možná překvapivých, jak se zrodil nápad pozvat do Brna sudetské Němce. V obsáhlém rozhovoru se ale nevrací jen k bolestivým vzpomínkám z časů svého dospívání, glosuje i aktuální politickou diskusi a pozici vládních stran včetně premiéra Andreje Babiše.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nepovažuje chystaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně za šťastný. Za vládu se ho nikdo nezúčastní. Premiér doufá, že akce nevyvolá střety mezi lidmi a nezatíží vztahy Česka s Německem. Řekl to novinářům při návštěvě Ostravska.
Zatímco ještě v únoru premiér Andrej Babiš po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem novinářům řekl, že Sudetoněmecký sjezd v Brně je občanskou iniciativou, kterou jeho vláda neřeší, nyní zjevně ustupuje koaliční SPD Tomia Okamury. Ten by totiž jinak téma neprosadil na jednání dolní komory. A Babiš nyní tvrdí, že o sjezdu se Söderem nejednal.
Festival Meeting Brno letos propojí zástupce Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) s Wintonovými dětmi, tedy lidmi, jimž Nicholas Winton pomohl uniknout před nacistickou hrozbou. Do Brna přijedou Eva Paddocková a Milena Grenfell-Bainesová a také Wintonův syn Nick.
Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
Smíření sudetských Němců a Čechů stojí na dobrých základech, na kterých je třeba dál stavět. Na úvod dnešní části programu Sudetoněmeckého sjezdu v Řezně to dnes řekl zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler. Už počtvrté na sjezdu zazněla česká hymna.
Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti, a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru, řekl na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany.
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
