Když opice žijící v Amazonském pralese vstoupí do teritoria jiného druhu primátů, přizpůsobují svůj akcent skřekům vzdálených příbuzných, aby se jim s nim snadněji dorozumívalo.
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Intenzivní pohyb, zvedání těžkých břemen, kalorický výdej, teplota či vlhkost vzduchu při práci. To všechno zkoumali experti Univerzity Karlovy u vybraných řemeslníků. Právě na ně se letos odborníci zaměřili po loňském úspěchu přehledu Dříč roku, kdy se zkoumaly profese obecně. Letos vyhodnocení přineslo sedm řemeslných profesí, které jsou nejnáročnější.
Radiace, která se uvolnila po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, kontaminovala okolí a zasáhla stovky tisíc lidí. Mnozí se obávali, jaký vliv bude mít míra ozáření na jejich budoucí potomky. Odpověď na tuto otázku přináší nová studie.
Vláda školy zavřela, aniž by věděla, že jsou nebezpečným prostředím. Dělalo se z nich ohnisko, i když v nich byl jediný případ koronaviru. V jedné mateřské škole byl jeden nakažený pedagog a 17 dětí v karanténě - a takhle to bylo tři týdny za sebou, říká hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Podle studie, na které se kraj podílel, jsou školy bezpečné a koronavirus se v nich nešíří.
U léku Isoprinosine opět vznikla mezi lidmi představa, že tady máme další z řady úžasných pilulek proti covidu-19. O jeho účinnosti ale nemáme dostatek důkazů. I samotný výrobce o jeho užívání pro léčbu covidu-19 mlčí. Pokud by sám věřil, že je lék v této indikaci nadějný, pak je jisté, že by rozběhl klinické studie. A to se nestalo, říká pro Aktuálně.cz novinářka Ludmila Hamplová.
O tom, že nadměrná konzumace hovězího masa a masných výrobků typu klobásy či slanina zvyšuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, se mluví už déle. Vědci z Oxfordské univerzity ovšem nyní přišli na to, že intenzivní masožravce kvůli jejich nezdravému jídelníčku více postihují také srdeční choroby, cukrovka nebo zápal plic.
U lidí, kteří jsou spíš nočními ptáky, existuje dvakrát větší pravděpodobnost, že ve svém zaměstnání nebudou podávat přiměřené výkony. S tímto závěrem přišli v nové studii vědci z Finska, podle kterých tradiční pracovní směny od osmi ráno do pěti odpoledne vyhovují spíš skřivanům.
Ke zjištění, že čím méně se uvnitř větrá, tím méně se šíří nákaza, došla vědecká simulace zkoumající potenciální šíření nemoci covid-19 na kulturních akcích.
Současná právní úprava je pro práci z domova, takzvaný home office, zcela nevyhovující. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Grant Thornton. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytovat náhradu výdajů, které s prací doma souvisejí. Přitom ale například náklady na topení, elektřinu, vodu nebo internet nelze stanovit paušálně.
Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.
Balijští makakové z hinduistického chrámu Uluwatu jsou velmi vychytralí zlodějíčkové. Turistům raději kradou vzácnější předměty, jako jsou peněženky, elektronika nebo brýle, aby od nich dostali vyšší výkupné, tedy více jídla. Některé předměty opice vrátily po pár minutách, jiné až po téměř půlhodině smlouvání, odhalila kanadská studie.
Pořadatelé zkušebního hudebního festivalu, který se konal v barcelonském klubu, aby otestoval šíření nemoci covid-19 na podobných akcích, podle předběžných výsledků neregistrují žádné nakažené mezi účastníky.
Šťastnější, svobodnější a kreativnější společnost, která se nebude trápit strachem o zajištění živobytí. To je podle zastánců nepodmíněného příjmu hlavní výhoda navrhované revoluce v sociálním zabezpečení. Jak by takový život vypadal, si od jara nadcházejícího roku mohou vyzkoušet rovněž obyvatelé Německa, kde je úterý 10. listopadu poslední možností přihlásit se do takové studie.
Malé a střední podniky v Česku v porovnání s jinými hospodářsky vyspělými zeměmi patří k těm, které jsou koronakrizí nejméně zranitelné. Vyplývá to z americké studie, kterou nedávno zveřejnil tamní Národní úřad pro ekonomický výzkum. Analytici oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz nicméně upozorňují, že budoucnost firem se odvíjí především od omezujících a následně záchranných opatření vlády.
Česko by mělo posuzovat dodavatele technologií pro mobilní sítě 5G na základě technických kritérií při zachování mimořádné možnosti státu vyloučit dodavatelskou firmu na základě politického rozhodnutí, tvrdí studie advokátní kanceláře Toman & Partneři, kterou platila Huawei. Rizikovost dodavatelů by dle ní měli primárně hodnotit operátoři, kteří jsou za bezpečnost sítí zodpovědní, a nikoliv stát.
Roušky jsou v první linii boje s nemocí covid-19. Podle australské studie je riziko přenosu koronaviru kapénkami zdaleka nejnižší, pokud lidé použijí chirurgickou roušku. Ale velkou službu odvede i klasická zdravotnická ústenka či doma vyrobená rouška. Ovšem musí být ušitá správně a ze správného materiálu. Videoexperiment ukázal, do jaké vzdálenosti proniknou přes roušky nebezpečné kapénky.
Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách. Vyplývá to z analýzy Ekonomie změny klimatu od společnosti Deloitte.
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
Italům se po vypuknutí pandemie koronaviru hůře spalo a často měli potíže vůbec usnout. Když už se jim do spánku podařilo ponořit, byl méně kvalitní, v noci se budili a přes den trpěli nedostatkem energie. Nejhůře se navíc spalo lidem, kteří byli kvůli karanténě nucení pracovat z domova. Vyplývá to ze závěrů nového výzkumu.
