Pátek třináctého má pověst smolného dne. Ten letošní listopadový ale dostal znepokojivou předpověď už před 66 lety. V prestižním časopise Science tehdy vyšla studie, která pro 13. listopad 2026 vypočítala mimořádně temný scénář. A na celé věci je nejpodivnější, že její matematika vědcům překvapivě dlouho vycházela.
Na tom, co máme na talíři, záleží. Izraelští vědci ale přišli na to, že tělo počítá i s tím, kdo sedí naproti nám. Blízkost milovaného člověka mu podle nich ušetří kus práce – a nejde jen o cukr. Proč si organismus ve dvou vede úsporněji?
Pravidelná konzumace kávy (s kofeinem) nebo čaje může podle nové rozsáhlé studie snížit riziko rozvoje demence až o pětinu. Výzkum zveřejněný v odborném žurnálu JAMA Network sledoval životní styl tisíců lidí po dobu čtyř desetiletí a naznačuje, že kofein hraje v ochraně kognitivních funkcí důležitější roli, než se dosud předpokládalo.
Sloni z keňské hory Elgon prosluli tím, že v naprosté tmě podzemních jeskyní těží kly minerální sůl. Nejnovější výzkum mezinárodního týmu vědců odhalil další fascinující chování. Sloni využívají desítky druhů rostlin jako přírodní lékárnu. Místní stopaři popsali situace, kdy samice rozžvýkají léčivé byliny, smíchají je s vlastním mlékem a směs podávají nemocným mláďatům.
Představa obřího studenokrevného ještěra, který se líně vyhřívá na slunci, definitivně padá. Vědci z Kalifornské univerzity prozkoumali sklovinu zubů Tyrannosaura rexe a díky uspořádání atomů změřili jeho přesnou tělesnou teplotu. Výsledek kolem 36 stupňů Celsia ukazuje na překvapivou shodu s člověkem i na to, proč tento predátor dokázal ovládnout celý kontinent.
Rozdíly mezi mužským a ženským viděním nejsou jen oblíbený stereotyp. Výzkumy skutečně ukazují, že se muži a ženy mohou v průměru lišit například při rozlišování barevných odstínů, zpracování pohybu nebo rozpoznávání emocí z tváře.
Italská automobilka představila studii Multiplina, která odkazuje na slavný Fiat 600 Multipla z padesátých let. Moderní interpretace má nabídnout více prostoru i praktičnosti než malé elektrické Topolino.
Zná to skoro každý: je večer, pomalu se chystáte do postele a najednou na něco dostanete chuť. A i když se může zdát, že sáhnout takhle pozdě po něčem malém z lednice je neškodné, podle odborníků může právě volba jídla výrazně ovlivnit kvalitu spánku. Po kterých potravinách budete spát jako v bavlnce, a které naopak způsobují neklidnou noc?
Zapomeňte na drastické diety. Nové vědecké poznatky ukazují, že klíčem ke štíhlejší postavě a lepšímu zdraví může být překvapivě jednoduchá věc: doba, kdy jíte. Pouze dvě nenápadné změny v denním režimu totiž podle studií souvisejí s nižší hmotností i pomalejším stárnutím.
Na první pohled jde o banální a spíše společensky trapný zvyk, který většina lidí vnímá jen jako drobný prohřešek hygieny. Jenže právě takové každodenní návyky se dnes dostávají pod drobnohled vědy. A někdy odhalují překvapivé souvislosti. Jednou z nich je i hypotéza, že by dloubání v nose mohlo mít nepřímý vztah k rozvoji obávané choroby.
Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.
Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.
Kolagen je v posledních letech jedním z největších trendů ve světě krásy a zdraví. Ženy si ho přidávají do kávy, polykají jako kapsle či zkoušejí nové „beauty drinky“ právě s touto složkou. Kolagenové produkty totiž slibují pevnější pleť, silnější vlasy a méně bolestivé klouby. Jenže funguje skutečně tak jednoduše, jak tvrdí reklamy?
Od slavného pravidla osmi sklenic denně až po varování před kávou – kolem pitného režimu již roky koluje překvapivé množství polopravd. Moderní výzkumy přitom ukazují, že hydratace organismu je složitější, ale i pestřejší, než jak ji často prezentují třeba na sociálních sítích. Tekutiny totiž nepřijímáme jen z vody a více často neznamená lépe.
Roky převažuje názor, že psi jsou oddaní a přátelští, zatímco kočky jsou nezávislé až odtažité a tak trochu vypočítavé. A právě tento stereotyp se vědci rozhodli ověřit. Výsledek? Možná trochu zabolí každého milovníka koček, ale zároveň nám pomůže tyto malé šelmy lépe pochopit.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
Lidé po mrtvici často přijímají krutý kompromis: jedna ruka nefunguje a veškerá tíha každodenního života – od jídla přes oblékání až po úklid – padá na tu druhou. Ta je považována za „zdravou“, ale neurovědci nyní upozorňují na přehlížený fakt: ani tato méně postižená paže není po útoku na mozek v plné kondici. Často bývá pomalejší, méně koordinovaná a rychle se unaví.
Rakovina je stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Zatímco v některých případech se jí zkrátka vyhnout nedá, a zdraví tak závisí na genetické loterii, řada dalších pacientů by podle výsledků nové studie onemocnět vůbec nemusela, pokud by podnikla preventivní opatření včas.
Stovky dětí a mladistvých se staly oběťmi sexuálního zneužívání v rámci křesťanských skautských organizací v Německu. Vyplývá to ze studie dvou výzkumných ústavů, která uvádí, že mezi lety 1973 až 2024 identifikovala 344 obětí sexuálního násilí a 161 podezřelých pachatelů. Informuje o tom agentura DPA.
Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.
Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.
