Ukrajinský důstojník Oleksandr Puchalsky z praporu bezpilotních prostředků „Ragbisté“ tvrdí, že lidé, kteří před válkou odešli z Ukrajiny, ztratili právo označovat se za Ukrajince. Ve Spotlightu Aktuálně.cz mluví také o proměně války, nedostatku dobrovolníků nebo o tom, proč podle něj bývalí vězni patří k nejmotivovanějším vojákům.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Novým zvykem Moskvanů se stalo velmi časné vstávání, aby stihli vystát frontu na benzin, popisuje aktuální ruskou realitu spolupracovník redakce v Moskvě Jiří Just. „V metropoli benzin pořád seženete, ale na východ od Moskvy už ne.“ O nedostatku pohonných hmot mluvil i Vladimir Putin a je to i hlavní téma hovorů mezi lidmi či na sociálních sítích. „Brblání je ale to jediné, co mohou Rusové dělat.“
Ukrajinské drony už podruhé během několika dní zasáhly klíčovou rafinerii ve čtvrti Kapotňa na jihovýchodě Moskvy. Sociální sítě i média zaplnily záběry hořícího komplexu, explodujících ropných zásobníků a černého dýmu stoupajícího nad ruskou metropoli. Jak to vypadá přímo v nitru ruského hlavního města? O aktuální situaci promluvil spolupracovník redakce a novinář Jiří Just žijící přímo v Moskvě.
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
"Ukrajinci se s válkou sžili, jsou vůči výstrahám daleko méně obezřetní. Je těžké nenechat se tím strhnout," říká novinářka Tereza Povolná, která se společně s kolegy Annou Dohnalovou a Rayem Baseleyem vydali na Ukrajinu natáčet rozhovory pro jejich videosérii Linie. Ta si klade za cíl propojit generace a vzdělávat mladé lidi, pro které může být konflikt příliš abstraktní.
"Tenhle rok byl poslední, kdy se ještě tak nějak můžeme vymlouvat, že je to pořád 'dobré' a tu Ukrajinu podporovat jen tak ze setrvačnosti a lenivě," varuje historik a ukrajinista David Svoboda, podle kterého se schyluje k období, které se bude "na Wikipedii vyjímat". Co se podle něj v příštím roce jasně ukáže a proč podle něj v Evropě hrozí konflikt nízké intenzity a občanské nepokoje?
"Když Ukrajinci vletěli do Kurské oblasti, panovalo nadšení, které jsem nesdílel. Když jsem před čtrnácti dny ze země odjížděl, ty nálady byly opačné," popisuje fotograf Stanislav Krupař, jak se ukrajinští vojáci po několika měsících obávají, že ztratí celý Donbas. Odkud plyne frustrace a rozčarování na frontě? A jaké instinkty při focení ve válečné zóně pomáhají?
"Říkali mi, že jsem byla silná, ale to by přežil každý, protože nemáte na vybranou," říká novinářka Alsu Kurmaševová, která strávila devět měsíců v ruské vazební věznici a nakonec byla odsouzena k šesti a půl letům vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě. Ve vazbě bojovala s nemocemi i nekonečnými hodinami čekání. Jak moc se na ní věznění podepsalo a na co se nedá připravit?
"Ukrajinská strana definuje vítězství jako osvobození všech okupovaných teritorií. To je opravdu téměř z říše fantazie," říká bezpečnostní analytik Jan Ludvík a dodává, že velmi pravděpodobně bude z historického hlediska konflikt vnímán spíše jako vítězství Rusů. Jak se Ukrajině daří odrážet současné ruské útoky a jak může se situací zahýbat zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
"Kdyby Rusko ovládlo Ukrajinu, je to nejhorší scénář i pro nás ve střední Evropě. Moc Rusů by se zvětšila, dostali by možnost používat základny na Ukrajině a přístup ke zdrojům. Dá se počítat, že zaútočí na Moldávii," varuje historik Jan Rychlík před ruským postupem. Má šanci ho nový prezident USA zpomalit a jaká je opravdová cesta k míru? A je třeba se obávat politických změn ve střední Evropě?
"Nemůžou se postarat o rodinu a nevědí, co s nimi bude. Když se kvůli tomu takový chlap 'hromotluk' rozbrečí, to jsou pro mě momenty, které jsou nejsilnější," říká novinář Martin Dorazín o svých zkušenostech z Ukrajiny, kde se vydává i do těch nejohroženějších míst. Nejen z nich vznikl dokument Válečný zpravodaj, který zachycuje život novináře ve válečné zóně. V čem je ta ukrajinská jiná?
"Tato naprosto závažná eskalace znovu ukazuje, že západní politika vůči konfliktu je chybná," říká o možné vojenské spolupráci KLDR a Ruska v bojích na Ukrajině analytik Vladimír Votápek. Podle něj plán na zapojení asi dvanácti tisíc Severokorejců na straně Ruska není konečný a současný vektor bojů na Ukrajině směřuje k porážce země nebo míru za ruských podmínek. Kdo za to může? A lze to zvrátit?
“Ukrajinská infrastruktura, speciálně ta energetická, je aktuálně ve velmi špatném stavu,” říká k neustávajícím útokům ze strany Kremlu analytik Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. Dodává, že za pomoci západních států buduje Ukrajina systém protivzdušné obrany, Rusko má ale stále muniční převahu. “Letošní zima bude pro Ukrajinu velmi, velmi tvrdá a bolestivá," dodává expert.
Válka na Ukrajině v posledních měsících dostala novou dynamiku, ať díky nečekanému vpádu ukrajinských ozbrojených sil na území Ruska, nebo vytrvalému postupu okupantů v Doněcké oblasti. Podle novináře Tomáše Vlacha, který byl hostem pořadu Spotlight, se ale i tak dá celkový dojem z bojišť označit stále za patovou situaci.
"Pokud jde o kreativu, mají Ukrajinci navrch. Kurská ofenziva částečně zatřásla ruským veřejným míněním a dokázali vyvinout prostředky, které jsou na ruském území účinné," myslí si novinář Tomáš Vlach. Podle něj ale byla mylná představa, že Rusům začnou docházet rakety. "Pořád je čím terorizovat ukrajinské území," dodává s tím, že bychom pořád měli být opatrní, pokud jde o jaderné elektrárny.
"Mám bujnou fantazii, ale jsou věci, o kterých se v tuto chvíli nedá diskutovat," říká ministryně obrany Jana Černochová k možné budoucí spolupráci ODS s hnutím expremiéra Andreje Babiše. V rozhovoru, který vznikl před plánem na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše a odchodu Pirátů z vlády říká, že vládnutí v pětikoalici není jednoduché a je logické, že jsou vládní strany u voličů na pranýři.
"Západní státy, včetně Česka, dělají obrovskou chybu, že hodnotí situaci západním pohledem na věc. A vlastně úplně nechápou, co se Rusům a Putinovi děje v hlavě," varuje bezpečnostní analytička Kristina Soukupová. Kdyby došlo k útokům na státy NATO, mohl by podle ní nastat velký problém. Jaký? A proč si není jistá, že jsou státy aliance dostatečně jednotné? Jak velké je riziko třetí světové války?
"Zima bude velmi těžká, protože se Rusům podařilo robustní energetický systém, který Ukrajina má, velice oslabit," předpovídá v rozhovoru pro Spotlight novinářka Deníku N Petra Procházková. Ukrajinci se ale soustředí primárně na praktické záležitosti. "Chápou, že je válka obranná, že jsou v právu a moc ty politické a vojenské věci neřeší. Řeší své příbuzné, své muže, kteří jsou na frontě," dodává.
