Barkas B1000 je známý i z československých cest, o první auto pod východoněmeckou značkou však nešlo. To se zrodilo o pár let dříve na základech ještě předválečné konstrukce automobilky Framo. Jenže její továrna se v roce 1945 ocitla v sovětské okupační zóně, a tak jako třeba v případě automobilky DKW byla automaticky znárodněna.
Na východě od centra Plzně ve čtvrti Lobzy se jeden z dlouhých řadových domů z období socialismu změnil v moderní bydlení s nebeským interiérem. Při pohledu z ulice se od ostatních liší hlavně bílou omítkou, očištěným tvarem a vstupem s prosklenými dveřmi, jeho půdorys ale zůstal stejný. Ukazuje, jaký potenciál v sobě skrývají plzeňské atriové domky budované v 70. letech minulého století.
Jak to vypadalo za socialismu na československých silnicích, jste se v minulosti na stránkách Aktuálně.cz mohli podívat hned několikrát. Proto v této galerii zamíříme za hranice, do dalších zemí, které tvořily takzvaný východní blok. Jezdila tam docela jiná auta než v Československu, jinak to ale zas tak odlišné nebylo. Přesvědčte se.
Češi jsou známí tím, že si na svůj život rádi stěžují. Bylo to tak ale vždy v minulosti? Kdy vítězil optimismus a kdy naopak převládala blbá nálada popisuje historik Jakub Rákosník, který se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy specializuje na sociální dějiny.
Hromadná doprava je od nepaměti součástí každého města, lidé se musí z místa na místo nějak dostávat a vlastní auto není standard, byť to dnes může vypadat trochu jinak. Rozhodně nebylo standardem za minulého režimu ve východním bloku. Právě za železnou oponu a její městskou hromadnou dopravou vás zavede následující galerie.
Počasí bylo sice uplynulý víkend vskutku aprílové, ani to ale neodradilo tisíce návštěvníků, kteří si našli cestu do kempu v Hnačově na Klatovsku. Podesáté se tam sjeli příznivci a majitelé socialistických vozidel na největší sraz svého druhu v Česku. A ačkoliv účastnický rekord těsně nepadl, opět bylo na co koukat.
Ač někteří jeho dílo kritizují pro větší či menší poplatnost době, mnoho jeho seriálů stále patří k evergreenům televizních obrazovek. Spisovatel a scenárista Jaroslav Dietl, od jehož narození uplyne 22. května 95 let, byl bezesporu nedostižný vypravěč lidských příběhů.
Kdy se změnila barva policejních vozidel, kudy vedl první úsek dálnice D1 nebo kolik stálo palivo před 60 lety. Jestli si myslíte, že znáte odpovědi na tyto otázky, můžete se směle pustit do kvízu, který prověří vaše znalosti z dopravy za socialismu. Zvládnete získat plný počet bodů?
Tradičně je první máj označovaný jako svátek lásky, pohled do kalendáře však napoví, že jde o Svátek práce. Pro země socialistického bloku tak šlo přirozeně o jeden z nejdůležitějších dnů v roce, který se slavil v hromadných prvomájových průvodech. Ty často doprovázely bohatě zdobené alegorické vozy plné propagandistických hesel. Připomeňte si je v galerii.
V polovině 20. století sexuologové razili jako recept na spokojené manželství, aby se partneři brali z lásky a vzájemně si v domácnosti pomáhali. Říká to Kateřina Lišková z Historického ústavu Akademie věd ČR. Jedině v takovém rovnocenném partnerství podle nich ženy dosahovaly orgasmu.
V roce 1922 vznikla "říše zla", jak Sovětský svaz nazval někdejší americký prezident Ronald Reagan. SSSR fungoval 69 let a nynější ruský prezident Vladimir Putin, který invazí na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, označil rozpad za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Podívejte se na střípky ze života v tomto státě.
Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Fotografie Bohdana Holomíčka jsou neobyčejnou vizuální kronikou našich životů. Zachycují běžné okamžiky, třeba fotografova tátu, jak pije vodu z lesní studánky, i události, které se zapsaly do historie - jako byl rok 1968. Nakladatelství Torst teď připravuje jeho novou knihu, která zachycuje roky naděje i roky šedivého úpadku, tedy šedesátá a sedmdesátá léta. Ponese jméno Album 1958–1977.
Rok 1989 byl pro země východního bloku zlomový. Komunistický režim v naprosté většině z nich padl, někde za poklidných, jindy poněkud krvavějších okolností. Byl to pro mnohé poslední rok, kdy nemohli volně cestovat nebo si koupit bez problémů některé z modernějších západních aut. Jak to na silnicích nejen v Československu pár měsíců před pádem železné opony vypadalo, si připomeňte v galerii.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Kdo vyrůstal za socialismu, jistě si pořád živě vybavuje, jak snídani zapíjel Grankem, k svačině baštil "jedině pramen zdraví z Posázaví" a po škole před kamarády frajeřil bublinami ze žvýkaček Pedro. O tom, že potraviny z předrevolučních časů Čechy dodnes naplňují nostalgií, ostatně svědčí popularita retro týdnů v tuzemských supermarketech. Zavzpomínejte na pamlsky ze svého dětství.
Pondělí 8. června 1970. Řídící věž letiště v Karlových Varech povolila start letadlu Iljušin IL-14 na vnitrostátní lince do Prahy. V čase 10.26 stroj vzlétl. Na palubě byla tříčlenná posádka, 24 cestujících a dvě děti. Uběhlo jen několik málo minut. Ve vzdušném prostoru nad Žluticemi východně od Karlových Varů náhle do pilotní kabiny vtrhli dva mladíci s pistolemi.
Nejvyšší soud minulý týden zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, tehdejšími máničkami, kteří v roce 1966 dostali trest za účast na protestu proti akci Veřejné bezpečnosti s názvem Vlasatci. "Komunisté se báli jejich odlišnosti, proto máničky pronásledovali a násilně jim vlasy stříhali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Co je pro Čechy Škoda RTO, to je pro Maďary Ikarus řady 200. Autobus, který je z českých a slovenských silnic známý jen v jediné verzi: kloubové, které se říkalo čabajka nebo harmonika. Řada 200 ale byla mnohem širší, zkuste si někdy na některém maďarském automobilovém webu zadat její jméno do vyhledávače. Pravděpodobně vám vyjede několikadílná série, která se historií tohoto autobusu zabývá.
Jan Glozar pracoval jako rekvizitář, hasič i jako fotograf pro českou verzi magazínu Playboy. V osmdesátých letech fotografoval v Praze lidi, které potkal a kteří vybočovali z tehdejší společnosti. Zapisoval si ke snímkům mikropříběhy vyprávějící o tom, kdo na fotce je nebo jak záběr vznikl. Nyní jsou tyto unikátní fotografie k vidění na výstavě v pražské Galerii Josefa Sudka.
