Ukrajinským operativcům se podle serveru Militarnyi podařilo k ruským jednotkám dopravit tisíce vyhřívaných vložek do bot. Uvnitř na první pohled běžné výbavy do chladného počasí však na ruské vojáky čekalo nepříjemné překvapení.
Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.
Na Ruské středisko vědy a kultury v Praze zaútočil ve čtvrtek večer zatím neznámý člověk několika Molotovovými koktejly. Rusové mluví o terorismu. Po pachateli pátrá česká policie. Deník Aktuálně.cz mluvil se šéfem střediska Igorem Girenkem, který popsal podrobnosti žhářského útoku.
Na Ruský dům v Praze měly ve čtvrtek neznámé osoby hodit šest zápalných lahví, tři ale nevybuchly. Pachatel či pachatelé z místa činu uprchli, hrozí jim až tříletý trest odnětí svobody. Ruská média hovoří o terorismu a projevech „flagrantní rusofobie“, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to nazvala „barbarským aktem“.
Na budovu Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ředitel institutu Igor Girenko agentuře TASS řekl, že šlo o celkem šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich.
Levný, rychlý a překvapivě účinný. Ukrajinský záchytný dron Sting mění pravidla vzdušné obrany, místo drahých raket nabízí řešení, které je dostupné ve velkém a připravené zasáhnout během vteřin.
Jedna z největších ruských operací posledních měsíců skončila podle Ukrajiny fiaskem. Kolonu techniky a stovky vojáků zastavila kombinace připravené obrany a útoků dronů. Událost naznačuje, že návrat k masovým útokům, typickým pro začátek války, naráží na nové limity moderního bojiště.
Tlak Spojených států na Kyjev sílí. Podle představitelů z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by Washington mohl opustit mírová jednání a obrátit pozornost k Íránu, pokud nedojde k zásadnímu průlomu.
Výbuchy v samém centru, hořící domy a poškozené památky. Město na dalekém západě Ukrajiny se stalo jedním z cílů patrně největšího ruského dronového útoku od začátku války. Sebevražedné drony Šáhid zasáhly i místa, která byla dosud považována za relativně bezpečná.
Během 24 hodin vyslalo Rusko na Ukrajinu rekordních 948 dronů. Noční útoky po celé zemi následovala i neobvyklá denní vlna náletů. Přestože se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo většinu útočných dronů zneškodnit, zemřelo při náletech sedm lidí a nejméně 50 dalších bylo zraněno.
Ukrajina zřejmě zasáhla citlivé místo ruské energetiky. Po dronovém útoku na terminál v Primorsku hlásí Moskva pouze omezené škody, nezávislé snímky ale ukazují rozsáhlý požár. Úder přichází v době rostoucích cen ropy a rozvolnění amerického embarga proti Rusku.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Bez jediného vojáka v první linii. Ukrajinský pojízdný dron podle armády nahradil pěchotu a po dobu 45 dní bránil frontu před ruskými útoky. Záběry ukazují, jak rychle se z původně experimentálních technologií stává běžná součást války.
Bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj varuje před konfliktem v okolí Perského zálivu. Spolu s válkou na Ukrajině totiž mohou pomalu přerůst v globální konflikt. Kritizuje také neschopnost světových lídrů jednat.
Ukrajinou se šíří video zachycující okamžik, kdy matka znovu uslyší syna, o němž roky věřila, že je mrtvý. Voják, kterého rodina pochovala, se po letech v ruském zajetí vrátil živý. Celý příběh za virálním videem rozkryl britský deník The Guardian.
„Jak ženou nás, tak neženou ani dobytek,“ říkají ruští zajatci u Torecku. Čtveřici vojáků dopadl pluk Azov po boji v Doněcké oblasti. Ve videu mluví o špatném velení, nedostatku jídla i o tom, že sami sebe vidí jen jako spotřební zboží ruské armády.
Ukrajina výrazně zesílila svou dronovou kampaň a posouvá bojiště hluboko za frontovou linii. Systematickými údery na ruskou obranu rozšiřuje takzvanou „zónu smrti“ a zasahuje cíle stále hlouběji v týlu nepřítele.
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
Tankery tzv. stínové flotily přepravující sankcionovanou ruskou ropu přes Baltské moře pravidelně vyplouvají se dvěma členy posádky na palubě navíc: dvojicí Rusů se zkušenostmi z bezpečnostních organizací. Podle novinářů z investigativního projektu OCCRP, kteří v úterý zveřejnili velkou investigaci, jde o muže se zkušenostmi z vojenské rozvědky GRU či soukromé armády známé jako Wagnerova skupina.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
