Ukrajinské drony v posledních dnech a týdnech ochromují provoz v Moskvě, zatímco Kyjev rozšiřuje seznam cílů i mimo letiště. Americký magazín The Atlantic teď přišel s tím, že Ukrajinci přitvrzují v tajné operaci. Útoky míří na datová centra a další klíčovou infrastrukturu. Rusko odpovídá novými údery na civilní cíle. Naposledy Ukrajinci zkomplikovali letecký provoz v pátek.
Ukrajinské námořnictvo v noci na čtvrtek při útoku na ruské letiště Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti zničilo šest modernizovaných bombardérů Su-34M. Úder měl být proveden střelami Neptun. Pokud se rozsah škod potvrdí, půjde o největší jednotlivou ztrátu ruského taktického letectva od začátku války. Jeden letoun stojí v přepočtu zhruba 800 milionů korun. O akci informovalo ukrajinské námořnictvo.
Železnice na Ukrajině je klíčová tepna pro obranu země či export obilí. V posledních týdnech ale čelí dosud nejničivější vlně ruských útoků. Rusové stupňují cílené údery na lokomotivy, depa i přístavní infrastrukturu. Výsledkem je nedostatek zásadních strojů. Kyjev proto naléhavě žádá západní spojence o pomoc a hledá dostupná vozidla po celé Evropě – včetně České republiky.
Rusko ostře reagovalo na nové informace o plánech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten vyzval Spojené státy, aby podnikly kroky proti ruským a čínským snahám ve vesmíru a umožnily Kyjevu širší využití satelitního systému Starlink. Jeho návrh pobouřil především místopředsedu ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva. Pohrozil, že takový krok by mohl spustit „totální vesmírnou válku“.
Ukrajinské útoky vyřadily z provozu už více než polovinu ruských rafinérských kapacit. Oznámil to ukrajinský ministr obrany Jevhen Hmara s tím, že jde o výsledek koordinované kampaně dálkových úderů zaměřených na oslabení ruské válečné ekonomiky. Čísla je ale složité nezávisle ověřit.
Odpalování trhavin na tělech vězňů, amputace mačetou i nácvik vražd nožem. Bývalý ruský žoldnéř v ukrajinském zajetí promluvil o tom, jak probíhal výcvik Wagnerovy skupiny v Africe. Podle jeho výpovědi měli ruští instruktoři úmyslně mrzačit africké zajatce, aby si rekruti přímo na nich vyzkoušeli ošetření zranění či likvidaci protivníka.
Lotyšsko po 35 letech od pádu Sovětského svazu stále řeší vztah mezi většinovou společností a ruskojazyčnou menšinou. V Rize je to vidět na jazyce v ulicích, ve školách i v politice, kde válka na Ukrajině napětí ještě zesílila. V posledních týdnech navíc atmosféru přiostřují prohlášení ruských představitelů a možné ohrožení východního křídla NATO. K tomu se o víkendu odehrály parlamentní volby.
Moskva je na mapě daleko, ale hrozba ze vzduchu je podle lotyšských vojáků velmi blízko. V Lotyšsku proto NATO i Německo zkoušejí nové způsoby ochrany oblohy, od stíhaček Eurofighter až po systémy proti dronům, které mají reagovat na proměněné bojiště po zkušenostech z Ukrajiny. Přinášíme reportáž z východního křídla NATO.
Lotyšská metropole Riga je i po letech místem, kde je vidět napětí mezi Lotyši a Rusy. Vzpomínka na sovětskou minulost dál rozděluje společnost, do sobotních voleb ale vstupují ruskojazyční voliči mnohem roztříštěnější než dřív. Přinášíme reportáž ze země na východním křídle NATO, kde podle Vladimira Putina dochází k údajné diskriminaci ruskojazyčného obyvatelstva.
Ukrajinské letouny F-16 podle tamního letectva sestřelily už více než 3150 ruských vzdušných cílů, včetně 666 střel s plochou dráhou letu a zhruba 2500 dronů. Stroje zároveň provedly přes 650 úderů proti pozemním cílům. Do konce roku má země dostat další stroje z Belgie.
Rusko má plán, jak letos ve třech fázích rozsáhlé kampaně „zmrazit Ukrajinu“. Cílem má být ochromení dodávek elektřiny, tepla a vody a následné vyvolání humanitární krize a podlomení morálky. Kyjev údajně tajný plán Kremlu zachytil a sdílel se svými spojenci, následně jej získala i západní média. Ta upozorňují také na to, že po více než čtyřech letech války je ukrajinská energetická síť oslabená.
Rozbahněným polem se řítí starý sovětský transportér. Jakmile dorazí k ruskému opevnění, ozve se masivní výbuch, který nepřátelskou pozici srovná se zemí. Za volantem přitom nikdo nesedí. Jde o takzvané zombie auto – na dálku ovládané vozidlo naložené trhavinou, kterým Ukrajinci ničí ruská opevnění.
Rusko v posledních týdnech vedle energetiky a vojenských cílů stále častěji zaměřuje útoky na ukrajinskou telekomunikační a datovou infrastrukturu. Série úderů naznačuje, že Rusové útočí na systémy, které zajišťují internetové připojení, mobilní komunikaci a fungování digitálních služeb.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov znovu popřel obvinění, že Moskva proti Evropě vede hybridní válku. V úterý v rozhovoru s britským novinářem na Valdajském fóru naopak otočil výklad sporu a tvrdil, že Rusko pouze zasahuje zbraně dodané Ukrajině, které se pak používají proti němu.
Finský prezident Alexander Stubb patří k nejviditelnějším evropským lídrům: mluví se o něm jako o člověku, který má recept na Donalda Trumpa a který se dřív přátelil se Sergejem Lavrovem. Výrazný byl také během letošního Valného shromáždění OSN v New Yorku. Ve svých vystoupeních opakovaně zdůrazňoval podporu Ukrajině, nutnost posilování evropské obrany či proměnu mezinárodního uspořádání.
Nucené deportace dětí, rusifikace škol i mučení civilistů na okupovaných územích Ukrajiny podle expertky nejsou dílem jednotlivců, ale součástí systému. Ukrajinská právnička Onysja Synjuková v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč je mimořádně těžké dopadnout konkrétní pachatele a dostat ruské zločiny před spravedlnost.
Ruský prezident za více než dvě desetiletí vybudoval systém, který soustředí moc v jeho rukou a nedovoluje nikomu z jeho okolí nashromáždit dostatečný vliv, aby se stal jeho skutečným soupeřem. Žádného jasného nástupce tak prozatím ruský režim nevygeneroval. Americký deník The Washington Post přesto vytipoval sedm mužů, kteří by jednou mohli stanout v čele Ruska.
Estonsko patří k nejhlasitějším varovným hlasům před Ruskem. Přesto generální tajemník estonského ministerstva zahraničí Jonatan Vseviov ve čtvrtečním rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítá scénáře bezprostřední invaze. Ruský prezident Vladimir Putin sice nezměnil svůj cíl obnovit ruské impérium, největší nebezpečí pro Evropu se však dnes podle Vseviova odehrává na Ukrajině.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku zazněly mezi Ukrajinou a Ruskem ostré výroky. Ukrajinský ministr zahraničí i prezident Zelenskyj poslali v noci na čtvrtek Moskvě tvrdé vzkazy, zatímco na obou stranách dál přibývají oběti.
Na okraj Valného shromáždění OSN jednal v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o dalším vývoji války. Ukrajina chce rychlejší konec bojů, větší ochranu měst před útoky a zároveň přesvědčit Washington, aby podpořil omezení úderů na energetické cíle.
Oficiální výsledky ruských parlamentních voleb přinesly rekordní volební účast i nejlepší výsledek Jednotného Ruska v historii. Nezávislé statistické analýzy však odhadují, že vládní strana dlouhodobě spojená s Vladimirem Putinem ve skutečnosti získala o více než třetinu hlasů méně, než uvádějí úřady. V podobné míře měl být nadhodnocen i počet Rusů, kteří k volbám skutečně přišli.
