Lidé žijící v Rusku ve státem podporovaných médiích nevidí děsivé obrázky zkázy z Boroďjanky, Charkova nebo Žytomyru, kde po útocích ruských vojsk umírají stovky civilistů včetně dětí. Reportéři ruské televize Current Time proto v ulicích v Permu a Vladivostoku konfrontovali místní se snímky z těchto zasažených civilních oblastí. Podívejte se v reportáži, jak reagovali.
Hlavní přestupní stanicí pro uprchlíky na cestě za bezpečím se stal západoukrajinský Lvov. Přestože se městem několikrát denně rozezní poplach a jeho ulicemi prochází desítky ozbrojených vojáků, obyvatelé nepropadají panice, říká pro Aktuálně.cz dvacetiletý fotoreportér a novinář Ray Baseley. Podle něj si lidé na hrozící nebezpečí už zvykli a na ruský útok se intenzivně připravují.
V Česku se po ruské invazi na Ukrajinu rozmohla nebývalá vlna solidarity s uprchlíky, mimo jiné štědrou nabídkou bezplatného bydlení. Příkladem jsou manželé Bittmannovi ze Smržovky u Jablonce nad Nisou. Ve svých bytech, které za normálních okolností pronajímají, ubytovali dvě ukrajinské rodiny a třetí je na cestě. Dospělým pomáhají najít si práci, děti pak mohou docházet do místní dětské skupiny.
Ukrajinským uprchlíkům se v pátek ráno nově otevřelo asistenční centrum v Kongresovém centru na pražském Vyšehradě. Už před otevřením dorazily k budově stovky lidí, dopoledne bylo odbaveno sto rodin a dalších zhruba tisíc lidí čekalo, až na ně přijde řada. Pracovníci v centru Ukrajincům pomáhají s vyřízením dokumentů, uprchlíci se zde mohou také nechat naočkovat proti covidu-19.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 79 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo bombarduje Charkov.
Už několik dní se mluví o téměř 70kilometrovém ruském konvoji, který míří ke Kyjevu. Kolona armádní techniky se v úterý prakticky zastavila kvůli logistickým problémům. Až dosud bylo ze satelitních snímků těžko představitelné, o jaké množství se jedná. Agentura Maxar teď snímky spojila v ucelené video.
Městečko Jasiňa je jedním z nejodlehlejších míst Zakarpatské Ukrajiny. Před druhou světovou válkou tu končil rychlík z Prahy, na nejvýchodnější železniční stanici tehdejšího Československa. Dnes se zde místní chystají k obraně proti ruské invazi. V okolí chytá domobrana lidi značkující důležité orientační body. Podezírá je, že tak označují cíle pro útok ruského letectva a pozemních jednotek.
Lidé na sociálních sítích upozorňovali hokejovou Kontinentální ligu na ruskou agresi na Ukrajině. Soutěž, které je řízená z Ruska, proto komentáře v podstatě zakázala.
Snaha chránit se před radiací vysokými dávkami jódu může být podle Státního zdravotního ústavu pro zdraví riziková. Nadbytek může poškodit štítnou žlázu, rozkolísat hormonální rovnováhu a rozvrat metabolismu. Vadí ale i nedostatek jódu. Zájem o jódové tablety vzrostl po hrozbách ruského prezidenta Vladimira Putina.
Některé Ukrajince ani v těžkých chvílích neopouští humor. V internetové aukční síni eBay se totiž objevilo několik inzerátů nabízejících tanky, které měli ukrajinští bojovníci během současné invaze zabavit vojákům z Ruska. Výtěžek z prodeje měl podle popisků mířit na pomoc při protiruské obraně.
V pátek 4. března začal v Česku platit nouzový stav. Vláda ho vyhlásila zatím na 30 dní kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny. Aktuálně.cz shrnuje, co nouzový stav znamená.
Pražské hlavní nádraží se stalo v posledních dnech ještě o něco rušnějším místem než obvykle. Denně zde vystupují stovky lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Často přijíždějí psychicky na dně, místní dobrovolníci jim ale dávají najevo, že na své problémy nejsou sami. "Je skvělé sledovat to štěstí, když zjistí, že mají kde složit hlavu," říká Robert Netuka z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Videa a snímky pokusů ruských vojáků dostat se k největší ukrajinské jaderné elektrárně v Záporožské oblasti kolovaly na sociálních sítích několik dní. Ve městě Enerhodar místní zablokovali silnici, aby se pokusili invazní síly zastavit. V pátek ráno ale Rusové začali směrem k elektrárně střílet a převzali nad ní kontrolu. Požár, který způsobili, vyvolal vlnu znepokojení.
Krajská centra pomoci čelí stále většímu náporu uprchlíků z Ukrajiny, ti pak například v Praze musí čekat na vyřízení dokumentů dlouhé hodiny. Denní kapacita se rychle vyčerpá. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se všichni snaží systém pomoci vylepšit tak, aby uprchlíci čekali co nejkratší dobu. "Takovou vlnu uprchlíků jsme nečekali, ale myslím, že systém pomoci funguje dobře," míní Rakušan.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
Osm dní po prvním bombardování Kyjev stále čelí náletům a ostřelování, ale ruská vojska zatím do hlavního města nevstoupila. Deník Aktuálně.cz se spojil s ukrajinským televizním moderátorem Serhijem Melnyčukem, který zde zůstal.
Dezinformátoři, kteří oslovují tisíce lidí na internetu, nahrávají Rusku. Česká vláda je podle nich fašistická, na Slovensko se s Ukrajinci valí afričtí uprchlíci, které bude muset každý ubytovat pod hrozbou ztráty majetku. Stejní lidé vydělávali na covidu. Patrik Tušl, stíhaný za stalking zdravotníků, a Tomáš Čermák, obviněný z propagace terorismu, na hranicích obtěžují válečné utečence.
Útokem na Ukrajinu plánoval kremelský vládce završit restauraci někdejší sovětské moci. Obrátil tím ale proti sobě i země, o kterých si myslel, že už je má pevně pod kontrolou.
Redakci Aktuálně.cz se po výzvě na sociálních sítích ozvalo 15 Rusů, kteří nesouhlasí s invazí ruských vojsk na Ukrajině a jsou ochotni se svým názorem vystoupit před kamerou. Nakonec se kvůli časové tísni podařilo natočit vzkaz s osmi z nich. Podívejte se, co si o ruské agresi myslí, v následující anketě natočené ve středu v ulicích Prahy.
Pobaltí spojuje se zbytkem NATO pouze 104 kilometrů dlouhá hranice mezi Litvou a Polskem. Na jednom jejím konci leží Bělorusko, na druhém Kaliningradská oblast, ruská exkláva. A právě na ni trojice pobaltských států dlouhodobě upozorňuje. V době ruské invaze na Ukrajinu nervozita ještě roste. "Nesmíme se stát členy NATO druhé kategorie," říká pro Aktuálně.cz litevský poslanec Laurynas Kasčiūnas.
