Potkaly se na stejném turnaji a teď budou hrát dokonce proti sobě. Ruska Anastasia Gasanovová, která na sociálních sítích šířila komentáře, ve kterých schvaluje invazi na Ukrajinu, změří síly s Dajanou Jastremskou, rodačkou z bombardované Oděsy. Ukrajinka si to s Ruskou ale vyřídila už v šatně.
Ruská novinářka Marina Ovsjannikovová, které úřady nařídily domácí vězení kvůli její kritice války na Ukrajině, uprchla společně se svou dcerou z Ruska. Agentuře AFP to řekl její advokát Dmitrij Zachvatov. Ovsjannikovová se stala známou v polovině letošního března díky svému protestu proti válce na Ukrajině ve vysílání ruské státní televize.
V Česku se pohyboval agent, který pracoval ve prospěch Ruska. Využíval k tomu kontakty mezi novináři a politiky. Za peníze prosazoval ve veřejném prostoru témata v souladu s ruskou propagandou. Plyne to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2021, kterou v pondělí kontrarozvědka zveřejnila. Upozorňuje v ní také na další hrozby a trendy.
Rusové opakovaně vysílají sebevražedné íránské drony Šáhid-136 na ukrajinská města včetně metropole Kyjeva. Tyto bezpilotní letouny sice nejsou nijak důmyslné, nebezpečí ale představují.
Čerstvě mobilizovaní ruští záložníci, kteří byli posláni do bojů na Ukrajinu, mají podle všeho horší výstroj než v oblasti už delší dobu působící vojáci. Ve své pravidelné zprávě týkající se ruské invaze na Ukrajinu o tom v sobotu na twitteru informuje britská vojenská rozvědka.
Němečtí Zelení, kteří jsou součástí vládní koalice kancléře Olafa Scholze, v pátek večer na úvod třídenního stranického sjezdu podpořili prodloužení provozu jaderných elektráren do jara 2023. Pro stranu, která se staví proti nukleární energetice, to bylo obzvláště kontroverzní téma.
Ukrajinská armáda postupuje okupovanou Chersonskou oblastí, ve čtvrtek oznámil generální štáb v Kyjevě osvobození dalších pěti vesnic. Ukrajinští vojáci nyní stojí zhruba třicet kilometrů před Chersonem, kde sídlí okupační správa oblasti, kterou Rusko anektovalo. Osvobození města je podle odborníků jen otázkou času.
Když začala ruská invaze na Ukrajinu, šéfdirigent České filharmonie ji odsoudil jako jeden z prvních ruských umělců na světě. „Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti,“ napsal Semjon Byčkov hned 24. února ráno. A ještě ten den na budově Rudolfina zavlála ukrajinská vlajka.
Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo starou fotografii ze Slovinska při svém tvrzení, že jde o ukrajinskou výrobu takzvané špinavé bomby. Vyplývá to z prohlášení slovinské vlády, která na Twitteru zároveň uvedla, že je to snímek slovinské agentury pro nakládání s jaderným odpadem ARAO z roku 2010 a jsou na něm detektory kouře. Invazi na Ukrajinu dál sledujeme online.
Úřad strategické komunikace (StratCom) ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil záběry z dronu na ruský obrněný transportér, který najel na miny i přesto, že ležely viditelně ve dvou řadách na silnici.
Nastal čas zvyknout si na svět tak zrychlený, že v něm také umělecká díla vznikají s cílem co nejdřív reflektovat současnost? Renomovaný brněnský spisovatel Jan Němec na nynější Velký knižní čtvrtek vydává povídkovou sbírku Liliputin, která „bez odstupu čerpá z toho, co se dělo během první fáze války na Ukrajině“. Ta začala 24. února.
V březnu se Ukrajina obávala vstupu běloruské armády do války. Nakonec se tak nestalo a po porážce ruských vojsk u Kyjeva na začátku dubna přestalo být zapojení Bělorusů do invaze tématem. Teď se ale znovu vrací: Kreml, který se snaží zvrátit pro Rusko nepříznivý průběh bojů, nutně potřebuje vojáky i techniku.
Rusům, kteří podporují válečné snažení na Ukrajině, se poslední měsíce nedostávalo dobrých zpráv o slavných vítězstvích jejich armády. Pondělní masivní bombardování ukrajinských měst a strategické infrastruktury přivedlo televizní propagandisty do euforie.
Muž na špinavou práci, jemuž se přezdívá Putinův šéfkuchař. Jevgenij Prigožin patrně byl na palubě soukromého tryskáče, který se zřítil severně od Moskvy. Na oficiální potvrzení jeho smrti se ale ještě čeká. Kdo je muž, který stál za mocnou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou, která během invaze bojuje proti Ukrajincům? Připomeňte si jeho profil.
Ruské úřady ve čtvrtek zařadily na seznam nejhledanějších osob protiválečnou aktivistku Alexandru Garmažapovovou. Bývalá novinářka deníku Novaja Gazeta, bojovnice za práva burjatské menšiny a odpůrkyně režimu Vladimira Putina žije nyní v Praze. Loni v říjnu poskytla deníku Aktuálně.cz rozhovor o tom, co dělá a proč odešla z Ruska.
Naposledy ve starém složení se ve středu schází Senát. Končí tak období převážně jednotné horní komory parlamentu, podporující kroky současné vlády. Až se v listopadu setkají senátoři znovu, bude mezi nimi 15 nováčků. Velkou pozornost budí dvojice někdejších právniček roku Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. Obě kritizují vládu a Evropskou unii a body sbírají u české protestní scény.
Za mřížemi podle zjištění Aktuálně.cz skončil muž, který pod vlivem alkoholu podněcoval nenávist vůči Ukrajincům. Jde o dosud nejtvrdší trest související s projevem týkajícím se lidí prchajících před ruskou invazí. Incident se odehrál ve Vraném nad Vltavou poblíž Prahy. Pachatel tam na oslavě narozenin vyhrožoval přítomným kvůli údajné podpoře ukrajinských uprchlíků.
Ještě nedávno bylo Rusko v očích Číňanů komentujících světové dění na sociálních sítích označováno za obránce Východu a prezidenta Vladimira Putina hodnotili jako nejlepšího stratéga 21. století. Po řadě neúspěchů ve válce na Ukrajině se ale situace mění. Rusko se stává terčem posměchu.
Prezidenti zemí střední a východní Evropy včetně hlavy českého státu Miloše Zemana odsoudili pondělní ruské bombardování ukrajinských měst. Podle prezidentů zemí takzvané bukurešťské devítky šlo o válečné zločiny podle mezinárodního práva.
