


Jak se po padesátce vyrovnat s přicházejícím stářím. Štindl píše bez patosu
V právě vydané novele nazvané Tolik popela projevuje Ondřej Štindl mnohem větší porozumění pro své postavy než v předchozích prózách. V předloňském Až se ti zatočí hlava se redaktor rozhodl svůj konflikt s trollem na sociální síti dotáhnout fyzicky. Protagonista nové knihy Kryštof Mráz je o mnoho sympatičtější.



Proč naslouchat trotlům. Český spisovatel Faktor může za knihu získat německou cenu
Německou knižní cenu může v pondělí dostat Čech. Brzy jedenasedmdesátiletý Jan Faktor má kořeny v Praze a jejím židovském podhoubí, od konce 70. let minulého století však žije v Německu. Východní Berlín je také z velké části dějištěm jeho nového románu Trottel.



Za román Trottel získal česko-německý autor Jan Faktor významnou cenu
Česko-německý spisovatel Jan Faktor získal za román Trottel (Blbec) Literární cenu Wilhelma Raabeho. V úterý to oznámilo dolnosaské město Braunschweig, jež ji sponzoruje s německým rozhlasem Deutschlandfunk. Součástí ocenění pojmenovaného po německém prozaikovi, které Faktor převezme 6. listopadu, je i finanční prémie ve výši 30 tisíc eur, v přepočtu asi 740 tisíc korun.



Reportáž: Aby nepsali jen ti s kachními žaludky. Sjezd spisovatelů byl punk
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.



O přátelství a nepřátelství žen. Šmouhami od rtěnky si vymezují území, píše Atwoodová
Kočičí oko je vzácná skleněná kulička, která hrdince stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové sloužila v dětství jako amulet. Měla ji ochránit, ale neochránila. Její příběh se točí okolo traumatu, z něhož se stává noční můra, načež přichází alespoň částečné odpuštění a soucit.



Podcast: V Česku vyhrává rozum, byť jen selský, říká Technik
Románový debut autora, který si říká Marek Technik, je příspěvkem do debaty o českém "něcismu". Tedy o představě, že i když se všechna náboženství nejspíš mýlí, stejně nad námi "něco musí být". Zda to dokáže odhalit takzvaný "zdravý selský rozum", další stálice českého myšlení, je jednou z otázek, na niž kniha hledá odpověď.



Vyjádři se přes perník. Knihy Helen Oyeyemi se nestydí za to, že jsou vymyšlené
Nejsem mrtvá, jenom jsem odcestovala, stojí ve vzkazu, který teenagerka nechala matce. Ta ji našla už v bezvědomí, pozvracenou, přiotrávenou. V nemocnici u ní bdí dnem nocí. Dokud si esemeskovaly, k podpisu přidávala tři mandarinky, jejich soukromý emotikon vyjadřující lásku. Teď dívce prošpičkované hadičkami šeptá do ucha datum a hodinu jejího narození. Věří, že „co tehdy začalo, dnes neskončí“.



Teršová: Sudety jsou pořád tak trochu chudé a zastrčené. Aš je pro mě hezký zapadákov
„To, že jsem se do Aše vrátila, bych nazvala voláním krve, ten vztah k místu byl hodně silný a roli hrálo i dostupné bydlení. Největší pozitivum je klid a příroda, jinak tam není nic, služby ani infrastruktura,” říká autorka projektu Made in Zapadákov Klára Teršová. V Aši otevřela bistro a napsala román Bílý pramen, který je historií Sudet inspirovaný.



Mawer: Kdyby Putin zemřel, válka je u konce. Nebýt jaderných zbraní, Západ by zasáhl
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.



Recenze: Spisovatel Miloš Urban ze svých oblíbených motivů namíchal retro tatarák
Spisovatel Miloš Urban roky bydlel na pražské Letné. Což není úplně přesné, protože kartograficky Letná neexistuje. Čili snad Bubeneč, podle jiných pramenů však již Holešovice, kterým někteří letenští štítivě říkají Mokřad.



Mádl: Chlapi si zvykli uhýbat smutku. Máme být ženám oporou, jenže jsme často zlomení
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.



Podcast: Jatka byla krvavá vraždírna. Ale živila celou Prahu i kus středních Čech
Píše se druhá polovina 20. let minulého století a nová československá republika chce být moderní, efektivní i svobodomyslná. Vyjadřovat to mají také dobová pražská jatka. Právě o nich ve svém novém románu Továrna na maso píše Miloš Urban, který je hostem podcastu Na dotek.



Tučková: Komunisté měli na likvidaci řeholnic systém. Chci jim vydobýt více respektu (2)
„V průběhu let jsem rozkrývala další vrstvy toho, co se tehdy v Československu dělo. Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí spisovatelka Kateřina Tučková, která vydala dlouho očekávaný román Bílá Voda. Pracovala na něm deset let.



Hübl: Ať si mladí aktivisté žijí ve sdílených ekonomikách a nechají ostatní na pokoji
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.



Tučková: Katolická církev přehlíží ženskou emancipaci. Mezi řeholnicemi byly rebelky
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.



Jak by vypadal realistický film o špionech? Nejčastější mýty a fakta o jejich práci
Kvůli celosvětově známým akčním filmům a dobrodružné literatuře je práce špionů opředená mnoha mýty. Jde vůbec připodobnit běžnou činnost pracovníků tajných služeb k tomu, co zažívá slavný hrdina James Bond? V čem je české zpravodajské prostředí od smyšlené reality zcela odtržené? A jak by vypadal realistický film o špionech? Sledujte čtvrtý díl série o českých tajných službách Stíny.



Procházková: Afghánské ženy netíží odpovědnost. Evropanky jsou svobodné, ale uštvané
Když pracovala jako zpravodajka v Afghánistánu a poslouchala, jak se žije místním ženám, řekla si, že by jejich osudy vydaly na román. Nakonec podle její knihy Frišta vznikl také animovaný film Moje slunce Mad, který jde do kin 21. října. V rozhovoru pro Aktuálně.cz novinářka Petra Procházková vysvětluje, čím ji okouzlil její afghánský manžel a v čem mají Afghánky jednodušší život než Evropanky.



Otec byl posedlý smrtí a ženami, říká dcera Ludvíka Vaculíka. Bil nás a bál se pekla
Spisovatelka a scenáristka Cecílie Jílková napsala román o svých rodičích, Ludvíku Vaculíkovi a Lence Procházkové. Vyjde na konci roku a vzpomíná v něm na disidentské večírky u Havlových, divoké dospívání, drogovou závislost i složitý vztah s otcem. "Pokud ta kniha pomůže jen jedinému člověku, pokud se jen jediný člověk v ní najde a něco si u toho uvědomí, tak jsem ji nepsala zbytečně," říká.



Hudebník König: Alkoholismus mám po tátovi. Díky holotropnímu dýchání pět let nepiju
Právě mu vyšel dystopický románový debut Vřeteno, ve kterém vypráví o průmyslem zničené planetě a vyostřujících se sociálních rozdílech mezi bohatými a chudými. Stejně strhující jsou osobní příběhy, které jako maskovaný kuchař Kittchen vkládá do svých písníček. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník Jakub König mluví o dětství v Sudetech, závislosti na alkoholu i zkušenostech s holotropním dýcháním.