Přirovnání k románům Příběh služebnice od Margaret Atwood nebo klasice 1984 od George Orwella si letos vysloužil dystopický román nazvaný Prophet Song. Tuto neděli večer za něj autor, irský spisovatel Paul Lynch, převzal nejznámější ostrovní literární Bookerovu cenu. Kniha se odehrává v blízké budoucnosti a vypráví o rodině, která se snaží přežít proměnu Irska v tyranii a začátek občanské války.
Příběh spisovatele Jaroslava Kalfaře působí jako americký sen. Jeho první román Kosmonaut z Čech se stal světovým bestsellerem a vznikl podle něj film s Adamem Sandlerem v hlavní roli. V dystopické novince Stručná historie věčného života ale Spojené státy nešetří a varuje před krajní pravicí i nadnárodními korporacemi. "Dnešní realita je tak šílená, že ji žádný autor nepřekoná," říká v rozhovoru.
„Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje Alexej Sevruk postavu, které se stala předlohou jeho románu Evropanka. Ten právě vydalo nakladatelství Argo.
Letadlo havarovalo u břehu New Orleans. Potápěče sem dopravil vrtulník. Na temném moři jsou čtyři ráno, pár stupňů nad nulou. Ve vzduchu zápach ropy a slaných řas. Pod hladinou muž s řezacím hořákem otevírá zámek, ostatní na palubě člunu foukají do horkého čaje. Až natáhnou ploutve, zapnou neopren a spustí se dolů, překvapivě najdou téměř neporušený vrak. A uvnitř bude jedno tělo chybět.
Slovenka Jana Karšaiová napsala svůj krátký román Sametový rozvod v italštině, jíž se věnuje přes dvě desítky let. V Itálii se s textem dostala mezi finalisty prestižního literárního ocenění Strega, což zájem o debutantku zvýšilo. Vazba velkých a malých lidských dějin však není tak propracovaná, aby kniha, kterou letos v českém překladu Moniky Štefkové vydal Odeon, nevzbuzovala rozpaky.
V KLDR se měla stát propagandistkou komunistického režimu. Otec si ale její budoucnost představoval jinak a zařídil dceři útěk do jihokorejského Soulu. O skutečném osudu mladé uprchlice vypráví v novém románu Severka koreanistka Nina Špitálníková. V rozhovoru vysvětluje, proč se svou hrdinkou soucítí, přestože zničila stovky životů, i proč se rozhodla napsat pohádku, která totalitu přiblíží dětem.
Americká spisovatelka Lydia Milletová se živí překládáním vědeckých faktů do řeči smrtelníků. Letos jí česky vyšel román Tehdy jsme žili v letní zemi. Je o skupince dětí, co na dovolené s rodiči čelí kolapsu společnosti.
Román Les v domě spisovatelky Aleny Mornštajnové vyvolal pár týdnů od vydání nečekanou kontroverzi. Výtvarnice Klára Tellnerová, známá pod pseudonymem Toy Box, totiž bestselleristku obvinila, že se ve své novince inspirovala jejím osobním příběhem. Konkrétně má jít o zkušenost se sexuálním zneužíváním. "O jejím příběhu jsem se dozvěděla minulý týden," vysvětluje pro Aktuálně.cz Mornštajnová.
Deset let po smrti kolumbijského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Gabriela Garcíi Márqueze vyjde jeho poslední román nazvaný En agosto nos vemos, v překladu Uvidíme se v srpnu. V pátek to napsala španělská média s odkazem na nakladatelství Random House. O existenci textu se dlouho vědělo, čekalo se ale na souhlas dědiců slavného španělsky píšícího autora.
Když Alena Mornštajnová napíše novou knihu, nemá smysl se ptát, co vede tabulku prodejnosti. Třísetstránkový román nazvaný Les v domě se na vrcholu žebříčku objevil hned minulý týden, těsně po vydání.
Nejčtenější ruská spisovatelka Ljudmila Ulická je v Česku známá svými občanskými postoji: za posledních 15 let pořádala v Rusku demonstrace proti narůstajícímu autoritářství a soustředění příliš velké moci do rukou prezidenta Vladimira Putina. Také ale vždy říkala, že jako autorka se cítí svobodná – píše, co chce, vydává u nakladatelství, které je jí blízké, a má stálé, pestré publikum.
Kniha Kočičí životy od Edy Kriseové poprvé vyšla v 90. letech minulého století, kdy Češi hleděli k Západu a dění na Východě je tolik nezajímalo, říká nakladatel Martin Vopěnka. I proto se rozhodl publikaci znovu vydat. Pro román s podtitulem Drama volyňských Čechů na Ukrajině je rok 2023 správný nový začátek, míní Vopěnka.
Ač se odhady liší, první světová válka stála život zhruba 20 milionů lidí. Když už se zdálo, že si svět oddechne, ve čtyřech vlnách udeřila dosud nejničivější epidemie v dějinách, španělská chřipka. Usmrtila dalších asi 50 milionů osob. Není divu, že těch několik málo let dodnes představuje vděčný námět uměleckých děl, filmy počínaje a česky nedávno vydaným románem Louise de Bernièrese konče.
Až staromódní potěšení z četby skýtají dva romány Johna Updikea, jednoho z největších amerických prozaiků druhé poloviny 20. století, které v českém překladu právě vydalo nakladatelství Zeď. Oba se přitom z jeho tvorby vymykají.
Je to geniální dílo zrozené z pocitu viny, napsal o románu Slib jihoafrického spisovatele a antikolonialisty Damona Galguta časopis The New Republic. Třebaže trochu přeháněl, ve zkratce vystihl dílo, které v brilantním překladu Jiřího Hanuše nedávno vydal Odeon.
Nesvedl je dohromady osud, ale nuda. Clément je osamělý bankéř, Laura úspěšná akademička s rodinným domkem a mrtvou matkou, která ji v podobě vnitřního hlasu poučuje o mravnosti žen. Oproti ní vede Laura zdánlivě naplněný život, přesto naplnění necítí. Hrdinka česky právě vydaného románu Oheň francouzské spisovatelky Marie Pourchet je čím dál přesvědčenější, že nezbývá, než vše ztratit.
Kdyby mohl, Lars Kepler by dělal odstavce uprostřed každé holé věty, aby vyprávění ještě zrychlil. Švédská dvojice manželů Ahndorilových, jejíž pseudonym odkazuje na autora úspěšné knižní trilogie Milénium Stiega Larssona a renesančního astrologa Johannese Keplera, si ale ve svých románech musí vystačit s odstavci po téměř každé tečce, aby neporušila pravidla členění textu.
Japonský lékař a spisovatel Sósuke Nacukawa šel ve svém druhém románu na jistotu. Co mají lidé nejraději hned po knihách? Přece kočky. A tak napsal o mluvícím kocourovi, který zachraňuje knihy. Stejnojmenná bestsellerová próza, dle anotace vhodná pro čtenáře všeho věku, byla přeložena do více než třiceti jazyků.
V právě vydané novele nazvané Tolik popela projevuje Ondřej Štindl mnohem větší porozumění pro své postavy než v předchozích prózách. V předloňském Až se ti zatočí hlava se redaktor rozhodl svůj konflikt s trollem na sociální síti dotáhnout fyzicky. Protagonista nové knihy Kryštof Mráz je o mnoho sympatičtější.
