Když bylo písničkáři Janu Burianovi 60 let, vydal obsáhlou knihu o svém otci, avantgardním divadelníkovi Emilu Františkovi Burianovi. Letos na jaře oslaví sedmdesátku a znovu nebude bilancovat sám. Uspořádal deníky své matky, dramatičky a herečky Zuzany Kočové, která žila v letech 1922 až 1988.
Ve chvíli, kdy nakladatelství Paseka připravuje vydání čtvrté knihy francouzského spisovatele Édouarda Louise, hned dvě pražská divadla adaptovala jeho předchozí díla. Po Kdo zabil mého otce, uvedeném Venuší ve Švehlovce, nyní Švandovo divadlo nastudovalo Louisův druhý román Dějiny násilí.
Neklidná doba, represe i nečekané události hýbou česky nedávno vydaným románem Jurije Bujdy. Osmašedesátiletý ruský novinář, který pracoval pro deníky Nezavisimaja gazeta nebo Izvestija, začal beletrii psát až ve zralém věku. Dnes je držitelem literární ceny Velká kniha a jeho povídky vycházejí na předních stranách časopisů.
Díky živelným koncertům získali pověst mladé senzace, hutnými singly předznamenali loňskou opěvovanou debutovou nahrávku. Teď ji sedmičlenní Black Country, New Road předčili novým albem nazvaným Ants From Up There. Úspěch má však hořký podtón, britskou kapelu krátce před vydáním desky opustil zpěvák a textař. Jako by těch dramat neměli v písních dost.
Po nadnárodní říši, která spojila střed Evropy s mořem a zanechala bohaté kulturní dědictví, se ohlíží italský germanista Claudio Magris v česky nedávno vydané knize Terst. Vrací se ke svému rodišti, kdysi nejdůležitějšímu přístavu Rakouska-Uherska a městu, kde se italský prvek střetává se slovanským a německým. Toto střetávání je také tématem knihy.
Knihy Aleny Mornštajnové nezískávají respektované literární ceny, možná z toho důvodu, že se příliš dobře prodávají. Vloni vydané Prameny Vltavy, které napsala Petra Klabouchová, asi dopadnou podobně. Tentokrát ovšem proto, že jde o pouhou žánrovou literaturu. Detektivkám se přece ceny nedávají.
Mladík letí vzduchem, pod sebou propast. Na poslední chvíli se chytne rukou pevného bodu. Herce Toma Hollanda jsme v podobné situaci viděli už mnohokrát. V novém snímku Uncharted, který od čtvrtka promítají česká kina, však nemá k dispozici pavoučí superschopnosti hrdiny Spider-Mana. Tím spíš se srdce diváků sevřou, když coby dobrodruh Nathan Drake vzdoruje gravitaci.
Devadesátky jsou ve finále. Šestidílná série České televize popisuje vyšetřování klíčových případů první poloviny 90. let minulého století. Snaží se ukázat atmosféru doby, kdy skokově vzrostla kriminalita. "Především díky stylizaci, kostýmům a výpravě na nás dýchne ta doba, ale jen určitým způsobem," tvrdí kritik Kamil Fila.
Když člověk dočte česky nedávno vydanou prozaickou prvotinu Irky Doireann Ní Ghríofaové, čeká ho zasvěcený doslov, který překladatelka Alice Hyrmanová McElveen výstižně nazvala Hledání ztraceného hlasu. Na mysli má samozřejmě hlas ženský. Nebo přesněji více hlasů, v zájmu přehlednosti ale začněme dvěma.
Už podruhé proslulý shakespearovský herec a režisér Kenneth Branagh ztělesnil belgického detektiva Hercula Poirota. Před pěti lety se v závěru filmu Vražda v Orient expresu dozvěděl, že došlo k vraždě „přímo u Nilu“. Od tohoto čtvrtka kina promítají Smrt na Nilu, novou výpravnou adaptaci jedné z nejznámějších knih Agathy Christie s Branaghem v hlavní roli.
Americký spisovatel Kurt Vonnegut se na českých jevištích objevoval zejména v 80. letech minulého století. Jeho smyslu pro sofistikovaný, nadsazený a absurdní humor i postmoderní úhel pohledu nejlépe porozuměl režisér Petr Lébl, který ještě jako amatér roku 1982 adaptoval román Groteska.
Řekněme si to na rovinu. Nic nemůže být vzdálenější současné realitě než aristokratický svět panských sídel. Koloniální Anglie poloviny 19. století s neslýchanými novinkami, jako je železnice a čaj o páté: co s tím proboha dnes?
Snímek z prostředí špičkové gastronomie Bod varu, který od uplynulého čtvrtka promítají kina, byl natočen na jediný záběr. Emočně vypjaté drama šéfkuchaře pod tlakem zažíváme v reálném čase.
Devětadvacetiletý Édouard Louis píše výhradně o svém životě. Výjimečného autora autobiografického žánru z něj dělá fakt, že ze zkušeností gaye vyrůstajícího na francouzském venkově vytvořil něco obecně platného: přesnou analýzu sociálně slabých oblastí nebo menšin vyloučených ze společnosti.
"Nad všemi kouzly zvítězí pravá láska, ale která?" ptá se každé sólové pěvecké číslo opery Alcina od Georga Friedricha Händela. Janáčkovo divadlo ji uvedlo v režii Jiřího Heřmana a novém nastudování dirigenta Václava Lukse s barokním orchestrem Collegium 1704. Inscenace vznikla ve spolupráci s francouzskými divadly v Caen a Versailles, které ji na jaře obě představí.
Animovaný dokument Utéct vypráví skutečný příběh afghánského uprchlíka, který daleko od vlasti hledá místo, kde by se zase cítil jako doma. Film zabývající se všeobecnými tématy může oslovit diváky po celém světě, česká kina ho promítají od uplynulého čtvrtka.
Je chronologicky vyprávěná, má přehledný počet postav, v podstatě jen čtyři hlavní, a je v ní dost sexu. Kniha spisovatele Martina Vopěnky nazvaná Poslední stanice Hamburk může oslovit široké čtenářské řady.
Novému románu Petry Hůlové by se měli obloukem vyhnout příznivci uvěřitelných příběhů, které se odehrávají na pozadí dějin přesně tak přehledných, jak nás učili ve škole, akorát to nevyprávěli takhle pěkně. Knihu nazvanou Liščí oči naopak ocení ti, kdo mají rádi divoké románové kutilství, jež nedbá na úhlednost a nestydí se dospět k bizarním řešením.
Do temnoty na oběžné dráze pronikne světlo Země a dvojici astronautů uprostřed nicoty nabídne pohled, v němž se krása potkává s údivem i děsem. V podobných místech začal režisér Alfonso Cuarón opojné oscarové sci-fi Gravitace. Neúnavný ničitel i zachránce planety Roland Emmerich ve své novince Moonfall sleduje jiný cíl. Místo invenčních záběrů publikum zasype vesmírným odpadem.
Explicitní polaroidová fotografie, která se stala klíčovým důkazem mediálně propíraného rozvodu vévody a vévodkyně z Argyllu, v roce 1963 otřásla britskou společností. Minisérii Skandál po britsku ale víc než bulvární pikantnosti zajímá pokrytectví aristokratů.
